Surogátní mateřství: rozpory v terminologii


Surrogate motherhood: the contradicitons in terminology

Objective:

The aim of this article is to give a critical overview of the main concepts used in surrogate motherhood, taking into account the influence of some terms, such as the commissioning parents, commercial surrogacy or the phrase „gift of life“, on a specific framework of interpretation of this reproductive model. Partial interest is to compare the findings with the results of foreign studies and propose alternative concepts suitable for scientific and political discourse in the Czech Republic.

Design:

Review.

Setting:

Department od Medical Ethics, Faculty of Medicine, Masaryk University, Brno.

Methods:

Summary of texts on surrogacy motherhood, published in the years 1986–2017 in the Czech Republic, taking into account the terminology used by the surrogacy. Comparison with foreign studies.

Conclusion:

Terminology of surrogacy has its ethical and psychosocial consequences. In some cases, the terms implicitly include the attitudes of the authors. It is preferable to use preferential terms of surrogacy, surrogate mother. The use of the notion of commissioning parents becomes unacceptable. The use of the terms of intended parents is more correct, respecting the autonomy of the persons involved. The terms „commercial surrogate motherhood“ and „gift of life“ should be further discussed.

Keywords

surrogacy, surrogate mother, intended parents


Autoři: H. Hobzová
Působiště autorů: Ústav lékařské etiky LF MU, Brno, přednosta doc. Mgr. J. Kuře, Dr. phil.
Vyšlo v časopise: Čes. Gynek.2018, 83, č. 6 s. 464-467
Kategorie: Přehledový článek

Souhrn

Cíl studie:

Cílem tohoto článku je podat kritický přehled hlavních pojmů používaných v oblasti surogátního mateřství, s přihlédnutím k vlivu některých z nich, například pojmů objednavatelský pár, komerční náhradní mateřství či „dar života“, na specifický rámec interpretace tohoto reprodukčního modelu. Částečným záměrem je zjištěné poznatky vztáhnout k výsledkům zahraničních studií a navrhnout alternativní pojmy vhodné pro vědecký i politický diskurz v ČR.

Typ studie:

Přehledový článek.

Název a sídlo pracoviště:

Ústav lékařské etiky, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita.

Metodika:

Shrnutí textů o surogátním mateřství, publikovaných v letech 1986–2017 v ČR, s přihlédnutím k používané terminologii surogace. Komparace s cizojazyčným územ a zahraničními studiemi.

Závěr:

Terminologie surogace má své etické i psychosociální konsekvence. V některých případech pojmy implicitně obsahují postoje autorů. Jako vhodné se jeví používat preferenčně pojmy surogace, surogační mateřství, surogátní matka. Nedoporučeníhodné se stává použití pojmu objednavatelský pár. Použití pojmů pověřující pár, žadatelský pár je korektnější, respektuje autonomii zúčastněných osob. Pojmy „komerční náhradní mateřství“ a „dar života“ je třeba dále diskutovat.

klíčová slova

surogace, náhradní matka, pověřující pár

ÚVOD

Informovanost o surogaci v České republice se v posledních letech zvyšuje. Do povědomí se dostává pojmenování náhradního mateřství, surogátních matek a dětí ze surogace. Rozmanitost pojmů v surogaci je mnohdy dána ideovými východisky autorů. Pojmenování zúčastněných osob není vždy nestranné, může být emocionálně zabarvené a hodnotící. Některé pojmy, např. „objednavatelský pár“, „komerční náhradní mateřství“ či sousloví „darování života“, mohou pomáhat k přijetí či nepřijetí, ve smyslu sociální konstrukce reality [5].

Lexikologie surogace je objektem vědeckého zájmu, neboť se aktivně podílí na politickém a odborném diskurzu. Procesu konstrukce reality, vyplývající z nomenklatury používané články o asistované reprodukci obecně a speciálně in vitro fertilizaci, se věnovala Seguin [18]. Podle ní vědecký diskurz nefunguje pouze pro neutrální přenos technických informací, ale má vlastní politickou pozici.

Upozorňuje, že v případě asistované reprodukce jedním z významných milníků jazykové terminologie byl dokument The Warnock Report (1984) ve Velké Británii. Tato zpráva vycházela ze 40 článků z let 1959–1978 autorů Roberta Edwardse a Patricka Steptoe, kteří se coby fyziolog a chirurg spolupodíleli na procesu vedoucím k narození Luisy Brown v roce 1978. Podle Sequin je v těchto článcích vysledovatelná „série mechanismů, které konstruují IVF jako technologii akceptovatelnou téměř pro všechna politická přesvědčení. Klíčový faktor je, že stopy těchto (narativních) konstrukcí lze nalézt i v politickém diskurzu. To ukazuje, že IVF odvozuje svou politickou legitimitu z fungování a oběhu ve vědeckém diskurzu“ [18, s. 198]. Vzájemné prolnutí politického a vědeckého způsobu nazírání na nové reprodukční technologie se jeví jako přirozené. Ve sporných tématech, jako je náhradní mateřství, může politický diskurz pomáhat v rozvíjení toho, co je považováno za (ne)hodno vědeckého zkoumání či v lékařské péči (ne)uskutečnitelné.

INTERPRETATIVNÍ TERMINOLOGIE – „DAR ŽIVOTA“ VERSUS „KOMERČNÍ NÁHRADNÍ MATEŘSTVÍ“

V oblasti asistované reprodukce jsou stále ve významné míře používány emočně zabarvené výrazy. „Klíčový rys (článků) je prezentace každého IVF narození jako zázraku moderní vědy. Navzdory nízké míře úspěšnosti technologie byla tato (komunikační) strategie efektivní, protože děti mohly být vystaveny jako důkaz, že věda je vlastně v pozici, kdy přináší štěstí neplodným párům“ [18, s. 210]. Podle autorky nebyl diskurz glorifikující přínos vědy pro štěstí rodiny do doby narození Luisy Brownové rozšířen. Po jejím narození pak skrze příhodnou mediální agendu neuspěly hlasy kritické k novým reprodukčním technologiím, volající po jejich moratoriu. Rétoriku vycházející z utilitaristické koncepce „co největší a nejtrvalejší štěstí pro co nejvíce lidí“ zmiňuje i Konečná [9] v souvislosti s diskusí o etických konsekvencích „third-party“ reprodukce.

Vliv jazykových prostředků v mezinárodní surogaci, konkrétně s přihlédnutím k Indii, zkoumá Pande [14]. Zdůrazňuje zejména komodifikaci mateřství ve specifickém indickém kulturním kontextu, kdy používané jazykové termíny zároveň slouží k přesvědčování. Jazyk, konotující božství (například dar, „god-labor“ – božská práce, božský porod) byl v kulturním kontextu Indie používán jako nástroj implicitně posilující národní a rasové rozdíly mezi náhradními matkami a páry ze Spojených států amerických [13, 14]. Metaforu „obdarování“ autorka kriticky zahrnuje do oblasti biomedicínské amerikanizované rétoriky v tématu přeshraniční surogace.

Naopak, dehonestujícím způsobem mohou působit podle Beesona, Darnovského a Lippmana [1] termíny kontroverzní. Podle autorů „výběr terminologie ne vždy spolehlivě reflektuje politickou pozici zúčastněných. Každý z nás by měl být citlivý k represivním důsledkům při použití některých termínů a problematických témat“ [1, s. 812]. Autoři se vyslovují zejména pro zdrženlivost při používání explicitně odsuzujících výrazů v biomedicínských procesech, byť by se již staly jazykovým územ.

Ve sledované oblasti je nejvíce používaným klíčovým slovem v cizojazyčných publikacích surrogacy a surrogate motherhood. Slovo surrogacy, surrogate vychází z latinského surrogo, eventuálně sub-rogō: volit (dát volit, k volbě navrhnout) někoho na místo něčí. V bohaté anglicky psané literatuře můžeme dohledat též pojmy různě hodnotově zatížené (kin labour, reproductive exile, hired womb, tummy mummy). Další termíny, kterými je opisováno náhradní mateřství, shrnuly Beeson, Darnovsky, Lippman [1]. Upozorňují, že první, kdo použil spojení slov „surrogate mother“, byl Harry F. Harlow v roce 1958, když publikoval výsledky svého, dnes v psychologických vědách již klasického, výzkumu o chování mláďat primátů rodu Makak rhesus.

V evropském kulturním kontextu se aktuálně některé změny v terminologii dějí pod vlivem projektu Haagské konference o soukromém právu, který se věnuje i přeshraničnímu surogátnímu mateřství [16]. Studie zmiňuje diskutabilnost pojmů komerční náhradní mateřství a opozitní altruistické, neboť hranice mezi kompenzací přiměřených nákladů a odměnou je velmi tenká. Zavedené pojmy altruistické a komerční surogace konotují buď glorifikaci surogátního mateřství, nebo na druhé straně smluvně obchodní vztah, který hraničí se trestnou činností.

Komerční zneužití surogace není nemožné, tak ho vnímá i Etická komise Ministerstva zdravotnictví České republiky ve svém Stanovisku k některým otázkám asistované reprodukce [21]. Z hlediska platné legislativy České republiky je nepřípustné [4, 22]. Podstatu altruistické motivace náhradních matek lze vysvětlit podle Berend [3] v sociálním kontextu, kdy významné benefity pro náhradní matky nejsou bezprostředně finanční.

ROZLIČNOST POJMŮ V ČESKY PSANÉ LITERATUŘE – OVOBANKA, OBJEDNÁVAJÍCÍ PÁR AJ.

První českou publikací o náhradním mateřství je článek J. Haderky [6], který upozorňuje na nepřiléhavost pojmenování náhradní matka. Navrhl zavést termín surogační rodička, protože podle jeho názoru úloha těhotné ženy v surogaci končí porodem. Doporučil nevytvářet nová označení a sjednotit terminologii s mezinárodní praxí.

V česky psaných textech se souběžně objevuje řada dalších pojmů, nejčastěji je možno setkat se s pojmy náhradní mateřství, surogátní mateřství, surogace. Někdy autoři považují za vhodnější označení alternativní těhotenství [23]. Smolíková [20] používá pojem matka hostitelka. Dále je možno dohledat pojmy surogátní matka, matka dodávající, surogátka [8, 11, 17].

V oblasti psychologických a sociálních věd může být pojem náhradní matka kompetitivní k významovému pojetí matky, která vychovává dítě osvojené. Náhradní rodičovství, náhradní rodinná péče jsou zavedené pojmy, jejichž historie sahá až do římského práva a jejich zdroje můžeme najít v zemském zákonu chudinském pro Čechy z roku 1868, v zákonu č. 56/1982 Sb., o osvojení a v zákonu č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku [12]. Významový překryv pojmů náhradní matka a matka adoptivní, osvojitelka, je podstatný a někdy může znesnadňovat porozumění tématu laickou veřejností.

Je otázkou, zda by neměl být pojem náhradní matka skutečně vyhrazen pro oblast osvojení a v oblasti asistované reprodukce by se měly spíše používat pojmy surogátní, surogační, které odpovídají i mezinárodním zvyklostem [16]. Se zvláštní obezřetností by se mělo hledět na pojmenovávání hodnotově zatížené, jako například továrna na děti, děloha na leasing, stroj na děti, vypůjčená děloha, ovobanka [7, 10].

Není snadné nalézt terminologickou shodu pro pojmenování osob, jejichž úmyslem je přijmout do péče dítě narozené náhradní matce, tedy původně neplodného páru. Objevují se termíny: objednavatelský pár, objednatelský pár, genetičtí rodiče, pověřující pár, biologičtí rodiče, přijímající pár, žadatelé aj. [4, 6, 9, 12, 15, 17, 22]. Některá pojmenování se opět překrývají svým významem s termíny blízkými náhradní rodinné péči, například biologičtí rodiče. Jiná, například velmi často užívaný pojem objednavatelský pár, v sobě zahrnují implicitně význam obchodně smluvního vztahu, který může být dotčenými osobami vnímán jako dehonestující. Cílem a přáním neplodného páru je obvykle sloučení právního, biologického i sociál­ního vztahu k dítěti, tedy rodičovství bez explikativních adjektiv. V anglicky psaných textech nejčastěji používaný pojem „intended parents“ odpovídá spíše pojmu plánující rodiče, zamýšlení rodiče. Od jiného používaného pojmu „commisioning parents“ se někdy záměrně upouští [2].

ZÁVĚR

Významné autority, jako ESHRE či Haagská konference o mezinárodním právu soukromém či Výbor pro právní náležitosti Evropského parlamentu také používají pojmy komerční/altruistické náhradní mateřství [2, 3, 16, 19]. Vědecký, stejně jako politický jazyk od některých pojmenování ze surogace upouští ve snaze hovořit o komplikovaném poli zájmu korektně a s respektem k autonomii zúčastněných osob.

Jako adekvátní pojmenování se i nadále jeví termíny surogace, surogační mateřství, surogátní matka. Náhradní matka je sice pojem spojený i s náhradní rodinou péčí, jeho používání je však zavedené. Pro ženu a muže z původně neplodného páru, kteří mají v úmyslu žádat náhradní matku o odnošení těhotenství, se pak jako nejvhodnější jeví označení pověřující pár, žadatelský pár. Jako nevhodné a nedoporučeníhodné se jeví používání pojmů explicitně hodnotově zatížených, do kterých lze zařadit i pojem objednavatelský pár.

Mgr. Hana Hobzová

Ústav lékařské etiky LF MU

Kamenice 5

625 00 Brno

e-mail: hanahobzova@gmail.com


Zdroje

1. Beeson, D., Darnovsky, M., Lippman, A. What‘s in a name? Variations in terminology of third-party reproduction. RBM online, 2015, 31(6), p. 805–814.

2. Brunet, L., King, D., Davaki, K., et al. Comparative study on the regime of surrogacy in the EU member states. European Parliament. 2013 [cit. 2018-04-19] Dostupné na: http://www.europarl.europa.eu/thinktank/en/document.html?reference=IPOL-JURI_ET(2013)474403, 382 p.

3. Berend, Z. The social context for surrogates‘ motivations and satisfaction. RBM online, 2014, 29(4), p. 399–401.

4. Císařová, D., Sovová, O. Náhradní mateřství v právní praxi. Časopis zdravotnického práva a bioetiky, 2015, 5(2), s. 13–24.

5. Fairclough, N. Analysing discourse: textual analysis for social research. London, Routledge, 2003. 270 p.

6. Haderka, JF. Surogační mateřství. Právný Obzor: teoretický časopis pre otázky štátu a práva, 1986, 69(10), s. 917–934.

7. Honzák, R. Děloha na leasing a proč jsem proti. Vesmír, 2010, 89(1), s. 14–15.

8. Jílek, A. Hraniční kameny náhradního mateřství: 1. část. Gynekolog, 2014, 23(4), s. 165–171.

9. Konečná, H. Analýza regulace věkových limitů přístupu k asistované reprodukci a regulace tzv. náhradního mateřství. 2015 [cit. 2018-04-19] Dostupné na http://www.adamcr.cz/soubory/Analyza_prosinec21_2015_celek_vek_NM.pdf, 38 s.

10. Kukla, L. Sociální a preventivní pediatrie v současném pojetí. Praha: Grada, 2016, 456 s.

11. Mitlöhner, M. Některá trestněprávní rizika náhradního mateřství. Rodinné Listy, 2017, 6(4–5), s. 11–14.

12. Nožířová, J. Náhradní rodinná péče. Praha: Linde, 2012, 94 s.

13. Pande, A. Transnational commercial surrogacy in India: gifts for global sisters? RBM online, 2011, 23(5), s. 618–625.

14. Pande, A. Blood, sweat and dummy tummies: Kin labour and transnational surrogacy in India. Anthropologica, 2015, 57(1), p. 53–62.

15. Pektorová, M. Surogace, ano či ne? Čes Gynek, 2015, 80(4), s. 299–301.

16. Permanent Bureau. A preliminary report on the issues arising from international Surrogacy Arrangements. Hague Conference of Private International Law, 2012. [cit. 2018–04-19] Dostupné na https://assets.hcch.net/docs/d4ff8ecd-f747-46da-86c3-61074e9b17fe.pdf, 33 p.

17. Pilka, L., et al. Surogátní mateřství – literární názory a praxe. Čes Gynek, 2009, 74(2), s. 144–147.

18. Seguin, E. Narration and legitimation: the case of in vitro fertilization. Discourse & Society, 2001, 12(2), p. 195–215.

19. Shenfield, F., Pennings, G., Cohen, J., et al. ESHRE Task Force on Ethics and Law 10: surrogacy. Hum Reprod, 2005, 20(10), p. 2705–2707.

20. Smolíková, K. Institut matky hostitelky. Zdravotnictví a právo, 2009, 13, 11, s. 6–9.

21. Stanovisko Etické komise Ministerstva zdravotnictví k některým otázkám asistované reprodukce, 2017, [cit. 2018-04-19] Dostupné na https://www.mzcr.cz/dokumenty/stanovisko-eticke-komise-ministerstva-zdravotnictvi-k-nekterym-otazkam-asistovan_13839_3359_1.html, 4 s.

22. Valc, J. Asistovaná reprodukce a její vliv na právní status (nad)počatého embrya či dospívajícího dítěte. Čas Zdravot Práva Bioetiky, 2017, 7(3), s. 18–38.

23. Vondráček, L., Vondráček, J., Dvořáková, V. Pronájem dělohy – náhradní mateřství. Zdravotnictví v České Republice, 2009, 12(3), s. 119–120.

Štítky
Dětská gynekologie Gynekologie a porodnictví Reprodukční medicína

Článek vyšel v časopise

Česká gynekologie

Číslo 6

2018 Číslo 6

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
nový kurz
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Léčba akutní pooperační bolesti
Autoři: doc. MUDr. Jiří Málek, CSc.

Nové antipsychotikum kariprazin v léčbě schizofrenie
Autoři: prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se