Stárnutí kmenových buněk – kdy je nejvhodnější jejich odběr?

Hematopoetické kmenové buňky mají potenciál na obnovení každého typu buněk krve, na záchranu dětí s nádorovými onemocněními a u jiných typů chorob ohrožujících život⁽¹⁾. Pupečníková krev představuje jedinečný zdroj buněk určený nejen na transplantaci s cílem obnovit krvetvorbu po selhání kostní dřeně, ale i na účely regenerativní medicíny. Je to bohatý zdroj hematopoetických kmenových buněk a progenitorů –⁠ 10× vyšší než v krvi dospělých jedinců⁽²⁾. Do roku 2017 se provedlo více než 35 000 transplantací hematopoetických kmenových buněk s použitím pupečníkové krve⁽¹⁾. V Evropě tvoří autologní transplantace hematopoetických kmenových buněk 57 %⁽³⁾ a tento počet se každý rok zvyšuje.

Stárnutí buněk a jedinečné vlastnosti kmenových buněk z pupečníkové krve: Jeden z nejlépe popsaných mechanismů zahrnutých ve stárnutí buněk je postupné zkracování délky telomer s každým buněčným dělením⁽⁴⁾. Aktivita telomerázy v hematopoetických kmenových buňkách je však nízká, a tak stále dochází ke zkracování telomer během stárnutí a omezuje se jejich schopnost proliferace^(5,6,7). Bylo prokázáno, že telomery v kmenových/progenitorových buňkách z pupečníkové krve jsou delší než ty, které pocházejí z kostní dřeně dospělého člověka. Ztráta telomer v hematopoetických kmenových buňkách je rychlá v prvním roce života a klesá do 50.–60. roku věku⁽⁸⁾. Nahromaděná produkce reaktivních forem kyslíku a akumulace poškozené DNA pozorované v hematopoetických kmenových/ progenitorových buňkách izolovaných z kostní dřeně starších zdravých jedinců (72–84 let)⁽⁹⁾ signifikantně ovlivňuje repopulační aktivitu stárnoucích kmenových buněk⁽¹⁰⁾.

Vydané jednotky autologní a sourozenecké pupečníkové krve z Cord Blood Center Group

Do dnešního dne bylo vydáno 76 jednotek do různých zemí světa (graf 1). Autologní a sourozenecká pupečníková krev z naší rodinné banky Cord Blood Center Group byla použita u pacientů v 62 % s dětskou mozkovou obrnou, 11 % s hematoonkologickými onemocněními, 11 % s poruchami krvotvorby, 5 % s neuroblastomem, 3 % s nádory mozku, 3 % s metabolickými onemocněními a 5 % tvoří jiné nemoci, jako např. apraxie, osteopetróza (graf 2).

Zvláštní zájem v použití buněk z pupečníkové krve ve vytváření multipotentních kmenových buněk vedl ke zkoumání nových možností ve vývoji nových terapií, speciálně v oblasti regenerativní medicíny⁽¹¹⁾. Terapie kmenovými buňkami nejen z pupečníkové krve, ale zvláště z tkáně pupečníku a placenty se významně posouvá do oblasti léčby kardiologických, neurologických, autoimunitních a jiných onemocnění. V současnosti probíhají desítky klinických studií, které sledují potenciál kmenových buněk z pupečníkové krve, tkáně pupečníku a placenty na regeneraci různých tkání organismu.

Jana Šottová, DMV, Ph.D.

Medical specialist