Incidence vrozených vad u dětí z jednočetných a dvojčetných gravidit v České republice – aktuální data


Birth defects incidence in children from single and twin pregnancies in the Czech Republic – current data

Aim of study:
An analysis of occurrence of birth defects in children from single and twin pregnancies in the Czech Republic in 1994 - 2007. An assessment of total numbers and relative incidences of birth defects in births according to Tenth Revision of International Classification of Diseases (ICD-10).

Typ of study:
Retrospective epidemiological analysis of birth defects incidences from the Czech National Birth Defects Register database.

Material and methods:
Data from the National Birth Defects Register (Institute for Health Information and Statistics) in the Czech Republic in the 1994 – 2007 period were used. In this study, particular diagnoses – as they were registered in the National Register – were analyzed. Birth defects were analyzed separetely for children from single and twin pregnancies. The diagoses in study were divided into following eleven birth defects groups according to ICD-10 classification: (Q00 - Q07) nervous system, (Q10 - Q18) eye, ear, face and neck, (Q20 - Q28) circulatory system, (Q30 - Q34) respiratory system, (Q35 - Q37) cleft lip and cleft palate, (Q38 - Q45) digestive system, (Q50 - Q56) genital organs, (Q60 - Q64) urinary system, (Q65 - Q79) musculoskeletal system, (Q80 - Q89) other defects and (Q90 -Q99) chromosomal abnormalities, not elsewhere classified. Total numbers and mean incidences of birth defects separetely for children from single and twin pregnancies were assessed for all these 11 groups

Results:
In the Czech Republic during 1994 – 2007 period, totally 1 312 930 children were born (live births and stillbirts) from single pregnancies, whereas 42 448 from twin pregnancies. A twin rate (out of a total number of births) increased from 2.33% in 1997 to 4.17% in 2004. An overall incidence of diagnosed birth defects was 436.03 per 10 000 live births in singletons and 598.38 in twins. Birth defects incidence (per 10 000 livebirths)in singletons and twins in each of 11 birth defects groups under the study was during the 1994 – 2007 period as follows: (Q00 - Q07) nervous system 9.45 in sigletons and 17.20 in twins, (Q10 - Q18) eye, ear, face and neck 21.69 in singletons, and 18.38 in twins, (Q20 - Q28) circulatory system 154.16 in singletons and 272.57 in twins, (Q30 - Q34) respiratory system 4.92 in singletons and 5.65 in twins, (Q35 - Q37) cleft lip and cleft palate 16.79 in singletons and 20.02 in twins, (Q38 - Q45) digestive system 18.97 in singletons and 28.74 in twins, (Q50 - Q56) genital organs 52.07 in singletons and 56.30 in twins, (Q60 - Q64) urinary system 34.21 in singletons and 56.78 in twins, (Q65 - Q79) musculoskeletal system 87.49 in singletons and 90.93 in twins, (Q80 - Q89) other defects 26.06 in singletons and 22.14 in twins and (Q90 - Q99) chromosomal abnormalities 10.20 in singletons and 9.66 in twins.

Conclusions:
The study gives differentiated results of incidences of selected types of birth defects in births according to pregnancy multiplicity. A statistically significant difference (p<0.001) in total birth defects incidence in twins compared to singletons was confirmed. Same statistical significance (p<0.001) was also found (twins compared to singletons) in following birth defects or their groups: (Q00 - Q07) nervous system, Q20 - Q28) circulatory system, (Q38 - Q45) digestive system, (Q60 - Q64) urinary system, congenital hydrocephalus, some congenital heart defects, cleft lip and/or palateoesophageal atresia, anorectal malformation, hypospadia, congenital hydronefrosis, polydactyly and syndactyly. A statistically significant difference (p<0.01) was found in spina bifida, hypoplastic left heart syndrome, duodenal atresia/stenosis, diaphragmatic hernia and Down syndrome.

Key words:
birth defect, incidence, multiplicity of pregnancy, singletons, twins, International Classification of Diseases – tenth revision, Czech Republic.


Autoři: A. Šípek 1,2;  V. Gregor 1,3;  J. Horáček 1,4;  Z. Štembera 5;  A. Šípek jr. 6;  J. Klaschka 6,7;  J. Skibová 8;  P. Langhammer 9;  L. Petržílková 9;  J. Wiesnerová 9
Působiště autorů: Oddělení lékařské genetiky, Fakultní Thomayerova nemocnice, Praha, ředitel MUDr. K. Filip, CSc., MBA 1;  Sanatorium PRONATAL, odborný vedoucí doc. MUDr. T. Mardešić, CSc. 2;  Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, Praha, Katedra lékařské genetiky, ředitel MUDr. Z. Hadra 3;  Gennet, Praha, vedoucí MUDr. D. Stejskal 4;  Ústav pro péči o matku a dítě, ředitel doc. MUDr. J. Feyereisl, CSc. 5;  1. LF UK, děkan prof. MUDr. T. Zima, DrSc., MBA 6;  Ústav informatiky Akademie věd České republiky, ředitel prof. RNDr. J. Wiedermann, DrSc. 7;  Institut klinické a experimentální medicíny, ředitel doc. MUDr. J. Malý, CSc. 8;  Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky, ředitelka Mgr. V. Mazánková 9
Vyšlo v časopise: Čes. Gynek.2009, 74, č. 5 s. 369-382

Souhrn

Cíl studie:
Analýza výskytu vrozených vad u narozených dětí v České republice v období 1994 – 2007 pro jedináčky a pro dvojčata. Stanovení absolutních počtů a relativních incidencí vrozených vad pro obě sledované skupiny narozených dětí podle rozdělení X. decenální revize mezinárodní klasifikace nemocí (MKN X.).

Typ studie:
Retrospektivní demograficko-epidemiologická analýza incidencí vrozených vad z databáze Národního registru vrozených vad v České republice podle četnosti těhotenství.

Materiál a metodika:
V práci byla použita data z Národního registru vrozených vad vedeného v Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky v období 1994 – 2007. V naší analýze jsme sledovali jednotlivé diagnózy, tak jak jsou evidovány v Národním registru vrozených vad České republiky (ČR). Vrozené vady byly u narozených dětí sledovány odděleně pro děti narozené z jednočetného a dvojčetného těhotenství (jedináčky/dvojčata). Sledované diagnózy vrozených vad byly rozděleny podle třídění dle Mezinárodní klasifikace nemocí – X. decenální revize – do 11 sledovaných skupin: Vrozené vady nervové soustavy (Q00 - Q07); Vrozené vady oka, ucha, obličeje a krku (Q10 - Q18); Vrozené vady oběhové soustavy (Q20 - Q28); Vrozené vady dýchací soustavy (Q30 - Q34); Rozštěp rtu a rozštěp patra (Q35 - Q37); Jiné vrozené vady trávicí soustavy (Q38 - Q45); Vrozené vady pohlavních orgánů (Q50 - Q56); Vrozené vady močové soustavy (Q60 - Q64); Vrozené vady svalové a kosterní soustavy (Q65 - Q79); Jiné vrozené vady (Q80 - Q89); Abnormality chromosomů (Q90 - Q99). Pro tyto skupiny jsme stanovili absolutní počty a incidence zvláště pro děti narozené z jednočetných a dvojčetných těhotenství.

Výsledky:
Ve sledovaném období 1994 – 2007 se v České republice narodilo celkem (živě + mrtvě) 1 312 930 dětí narozených z jednočetné gravidity a 42 448 narozených dětí z dvojčetné gravidity. Procento dvojčat ze všech narozených dětí se v období 1994 – 2007 zvýšilo z 2,33 % (rok 1994) na 4,17 % (rok 2007). Incidence za celé období byla pro jedináčky 339,84 na 10 000 živě narozených a pro dvojčata 424,39 na 10 000 živě narozených. Počet vrozených vad na jedno postižené dítě byl u dětí z jednočetných gravidit 1,51 vady a u dětí z dvojčetných gravidit 1,56 vady na dítě. Incidence diagnostikovaných vrozených vad za celé sledované období byla pro jedináčky 436,03 na 10 000 živě narozených a pro dvojčata 598,38 na 10 000 živě narozených.

Incidence za celé období 1994 – 2007 u jednotlivých skupin sledovaných vrozených vad byly následující: Vrozené vady nervové soustavy (Q00 - Q07) jedináčci 9,45 na 10 000 živě narozených, dvojčata 17,20 na 10 000 živě narozených; Vrozené vady oka, ucha, obličeje a krku (Q10 - Q18) jedináčci 21,69 na 10 000 živě narozených a dvojčata 18,38 na 10 000 živě narozených; Vrozené vady oběhové soustavy (Q20 - Q28) jedináčci 154,16 na 10 000 živě narozených a dvojčata 272,57 na 10 000 živě narozených; Vrozené vady dýchací soustavy (Q30 - Q34) jedináčci 4,92 na 10 000 živě narozených a dvojčata 5,65 na 10 000 živě narozených; Rozštěp rtu a rozštěp patra (Q35 - Q37) jedináčci 16,79 na 10 000 živě narozených a dvojčata 20,02 na 10 000 živě narozených; Jiné vrozené vady trávicí soustavy (Q38 - Q45) jedináčci 18,97 na 10 000 živě narozených a dvojčata 28,74 na 10 000 živě narozených; Vrozené vady pohlavních orgánů (Q50 - Q56) jedináčci 52,07 na 10 000 živě narozených a dvojčata 56,30 na 10 000 živě narozených; Vrozené vady močové soustavy (Q60 - Q64) 34,21 na 10 000 živě narozených a dvojčata 56,789 na 10 000 živě narozených; Vrozené vady svalové a kosterní soustavy (Q65 - Q79) jedináčci 87,49 na 10 000 živě narozených a dvojčata 90,93 na 10 000 živě narozených; Jiné vrozené vady (Q80 - Q89) jedináčci 26,06 na 10 000 živě narozených a dvojčata 22,14 na 10 000 živě narozených; Abnormality chromozomů (Q90 - Q99) jedináčci 10,20 na 10 000 živě narozených a dvojčata 9,66 na 10 000 živě narozených.

Závěr:
Práce předkládá diferencované výsledky incidencí vybraných typů vrozených vad u narozených dětí podle četnosti těhotenství, tedy zvláště pro jedináčky a zvláště pro dvojčata. Byl zjištěn statisticky významně vyšší (p<0,001) výskyt vrozených vad u dvojčat oproti jedináčkům. Statisticky významné rozdíly (p<0,001) v jednotlivých skupinách byly zjištěny u těchto skupin: Vrozené vady nervové soustavy (Q00 - Q07), Vrozené vady oběhové soustavy (Q20 - Q28), Jiné vrozené vady trávicí soustavy (Q38 - Q45), Vrozené vady močové soustavy (Q60 - Q64). Statisticky významně více byly u dvojčat nalezeny tyto vrozené vady (p<0,001): kongenitální hydrocefalus, vrozené vady srdeční přepážky (defekt síňového septa, defekt komorového septa, defekt atrioventrikulárního septa), Fallotova tetralogie, vady srdečních chlopní (atrézie/stenóza), koarktace aorty, rozštěp rtu, rozštěp patra a rozštěp rtu a patra, vrozené vady jícnu (atrézie, stenóza, píštěl), anorektální malformace, hypospadie, vrozená hydronefróza, polydaktylie, syndaktylie. Významnost na hladině p<0,01 byla u následujících vrozených vad: spina bifida, syndrom hypoplazie levého srdce, atrézie/stenóza duodena, brániční kýla a Downův syndrom

Klíčová slova:
vrozená vada, incidence, četnost těhotenství, jedináčci, dvojčata, Mezinárodní klasifikace nemocí – X. decenální revize, Česká republika.

ÚVOD

Vícečetná těhotenství mají ve srovnání s jednočetnými vyšší riziko fetální morbidity a mortality [28]. Rizika prudce narůstají se zvyšujícím se počtem plodů. Na těchto rizicích se kromě jiného významně podílí i vrozené vady. Před zavedením metod stimulace ovulace se odhadované počty dvojčat udávaly zhruba 1 na 80 jednočetných těhotenství, trojčata pak 1 na 802, čtyřčata 1 na 803 a paterčata 1 na 804 (Hellinova hypotéza).

Studium dvojčat je důležité z hlediska epidemiologie vrozených vad a teratologie jako takové pro možnost porovnání účinku genů a zevního prostředí [21]. Nevykazuje-li abnormalita jednoduchou genetickou závislost, potom porovnání jejího výskytu u monozygotních (MZ) a dizygotních (DZ) dvojčat může odkrýt, zda-li se v tomto případě uplatňuje či neuplatňuje dědičnost. Tendence k opakovanému výskytu DZ, avšak nikoliv MZ, dvojčat v rodině svědčí pro působení genetické predispozice [28, 33].

Dvouvaječná dvojčata jsou výsledkem oplození dvou oocytů dvěma spermiemi, vznikají ze dvou zygot a mohou být stejného či odlišného pohlaví. DZ dvojčata mají vždy dvojí amnion a chorion, ale jejich choria a placenty mohou splývat.

Jednovaječná dvojčata vznikají oplozením jednoho oocytu jednou spermií a vyvíjejí se z jedné zygoty. Mají identickou genetickou výbavu, jsou stejného pohlaví a fenotypicky velmi podobná. MZ dvojčata vznikají většinou ve stadiu blastocysty, ke konci prvého týdne rozdělením embryoblastu ve dvě embryonální primordia. Poté se oba zárodky, každý opatřen vlastním amniovým vakem, vyvíjejí ve společném jediném choriovém vaku a sdílejí společnou placentu [28. 33].

Ostatní případy vícečetných těhotenství jsou například trojčata. Ta mohou vzniknout z jediné zygoty a jsou potom jednovaječná; ze dvou zygot – pár jednovaječných a jedno samostatné; ze tří zygot stejného nebo odlišného pohlaví. Obdobné kombinace se mohou vyskytnout i u čtyřčat a paterčat [28].

Výskyt VV u dvojčat je udáván vyšší ve srovnání s jedináčky především u VV raného malformačního komplexu – anencefalie, [35, 36] sirenomelie, defektů břišní stěny aj. [6, 7, 28] nebo obličejových rozštěpů [12]. Nejen v souvislosti s větším výskytem vrozených vad u dvojčat bývá popisována i horší perinatální mortalita [15, 17]. Byly zpracovány i rozsáhlé mezinárodní studie mapující výskyt vrozených vad u dvojčat [18, 20].

V průběhu devadesátých let v České republice výrazně poklesl počet jednočetných porodů, které připadají na jeden porod dvojčat (tj. zvýšil se podíl porodů dvojčat) na téměř polovinu původního počtu. Obecně se to dává do souvislosti s medicínskými a biosociálními vlivy. Tyto jsou na jedné straně představovány zvyšováním počtu a úspěšnosti prováděných výkonů asistované reprodukce a také významným rozšířením používání hormonální antikoncepce a hormonální terapie vůbec (exogenní gonadotropiny – sterilita, infertilita). Na straně druhé (biosociální faktor) se na tomto nárůstu podílí i zvyšující se počet rodiček starších než 35 let (rok 1990 – 4,0 %, rok 2002 – 7,3 %, rok 2007 – 11,1 %). Tento vliv se uvádí u dvojčat dizygotních. Na výsledné četnosti se tedy jistě spolupodílí i hladina folikulostimulujícího hormonu (FSH), která stoupá s věkem ženy. Četnost monozygotních dvojčat na věku matky nezávisí.

Intenzita výskytu vrozených vad (VV) je považována za jeden ze základních kvalitativních ukazatelů populačních i medicínských. V současné době je populace vystavována různým ohrožením a z těchto ohrožení plynoucím rizikům. Jedním z nich je pak i riziko vzniku vrozené vývojové vady. Ohrožení a rizika lze v zásadě rozdělit na neovlivnitelná a na ovlivnitelná. Z hlediska studia zdravotního stavu populace je pak bezesporu důležitá časová i prostorová diferenciace rizika zvýšeného výskytu vrozené vývojové vady a hledání její podstaty. Jakékoli rizikové faktory pro vznik vrozených vad by měly být analyzovány.

V současné době se odhaduje, že 8 až 10 % vrozených vad může být způsobeno efektem zevního prostředí (především léky, viry aj.). U zhruba 50 – 60 % vrozených vad zůstávají stále příčiny neznámé, 20 – 25 % je podmíněno multifaktoriální dědičností, 6 – 7 % je způsobeno známými chromozomálními abnormalitami a 7 – 8 % mutantními geny.

MATERIÁL A METODIKA

V práci byla použita data z Národního registru vrozených vad vedeného v Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky v období 1994 – 2007. Národní registr vrozených vad je součástí povinného registračního systému České republiky (NZIS – Národní zdravotnický informační systém). Práce byla podpořena grantem IGA MZ ČR – NR/9027 – 3. Vrozené vady byly u narozených dětí sledovány odděleně pro děti narozené z jednočetného a dvojčetného těhotenství (jedináčci/dvojčata). Sledované diagnózy vrozených vad byly rozděleny na základě třídění podle Mezinárodní klasifikace nemocí – X. decenální revize – do 11 sledovaných skupin: Vrozené vady nervové soustavy (Q00-Q07); Vrozené vady oka, ucha, obličeje a krku (Q10-Q18); Vrozené vady oběhové soustavy (Q20-Q28); Vrozené vady dýchací soustavy (Q30-Q34); Rozštěp rtu a rozštěp patra (Q35-Q37); Jiné vrozené vady trávicí soustavy (Q38-Q45); Vrozené vady pohlavních orgánů (Q50-Q56); Vrozené vady močové soustavy (Q60-Q64); Vrozené vady svalové a kosterní soustavy (Q65-Q79); Jiné vrozené vady (Q80-Q89); Abnormality chromozomů (Q90-Q99). Pro tyto skupiny jsme stanovili absolutní počty a incidence za celé období 1994 – 2007, zvláště pro děti narozené z jednočetných a dvojčetných těhotenství. Dále jsme pak analyzovali i zastoupení jednotlivých diagnóz ve skupinách. Pro statistické hodnocení jsme využili stanovení konfidenčních intervalů. Konfidenční intervaly pro incidenci jsme obdrželi přepočtem na 10 000 živě narozených dětí z konfidenčních mezí pro počet událostí za předpokladu Poissonova rozdělení. Tyto meze byly při méně než 10 výskytech VV vypočteny exaktní metodou [16], v ostatních případech pak pomocí Byarovy aproximace [4]. Pro srovnání dvou relativních četností jsme použili Z-statistiku s aproximací založenou na transformaci arsin. Při statistickém hodnocení incidence VV v krajích jsou data z daného kraje vždy porovnávána chí-kvadrát testem se součtem dat z ostatních krajů. Následuje Bonferroniho korekce hladiny významnosti při vícenásobném porovnávání.

VÝSLEDKY

Ve sledovaném období 1994 – 2007 se v České republice narodilo celkem (živě + mrtvě) 1 312 930 dětí narozených z jednočetné gravidity a 42 448 narozených dětí z dvojčetné gravidity. Procento dvojčat ze všech narozených dětí se v období 1994 – 2007 zvýšilo z 2,33 % (rok 1994) na 4,17 % (rok 2007). Vývoj počtu narozených dětí podle rozdělení gravidit na jednočetné a dvojčetné v České republice v období 1994 – 2007 ukazuje graf 1. Incidence narozených dětí s vrozenou vadou podle četnosti těhotenství ukazuje graf 2. Incidence za celé období byla pro jedináčky 339,84 na 10 000 živě narozených a pro dvojčata 424,39 na 10 000 živě narozených. Počet vrozených vad na jedno postižené dítě byl u dětí z jednočetných gravidit 1,51 vady a u dětí ze dvojčetných gravidit 1,56 vady na dítě. Incidence vrozených vad (diagnóz vrozené vady) podle četnosti těhotenství ukazuje graf 3. Incidence diagnostikovaných vrozených vad za celé sledované období byla pro jedináčky 436,03 na 10 000 živě narozených a pro dvojčata 598,38 na 10 000 živě narozených (p<0,001). Od roku 2000 do roku 2007 jsou všechny roční rozdíly statisticky významné (p<0,05 až p<0,001).

Vývoj počtu narozených dětí podle četnosti těhotenství (jedináčci/dvojčata), Česká republika, 1994 - 2007
Graf 1. Vývoj počtu narozených dětí podle četnosti těhotenství (jedináčci/dvojčata), Česká republika, 1994 - 2007

Děti narozené s vrozenou vadou podle četnosti těhotenství (jedináčci/dvojčata), Česká republika, 1994 – 2007
Graf 2. Děti narozené s vrozenou vadou podle četnosti těhotenství (jedináčci/dvojčata), Česká republika, 1994 – 2007

Vrozené vady diagnostikované u narozených dětí podle četnosti těhotenství (jedináčci/dvojčata), Česká republika, 1994 – 2007
Graf 3. Vrozené vady diagnostikované u narozených dětí podle četnosti těhotenství (jedináčci/dvojčata), Česká republika, 1994 – 2007

Z demografického hlediska jsme hodnotili výskyt narozených dětí podle četnosti i v jednotlivých krajích. Statisticky významně více dvojčat oproti celorepublikové incidenci bylo zjištěno ve sledovaném období v Praze a ve Středočeském kraji, statisticky významně méně pak v Karlovarském a Moravskoslezském kraji.

Grafy 4 až 14 ukazují incidence vrozené vady u jedináčků a dvojčat, podle 11 sledovaných skupin diagnóz. Incidence za celé období 1994 – 2007 u jednotlivých skupin sledovaných vrozených vad byla následující: Vrozené vady nervové soustavy (Q00-Q07) jedináčci 9,45 na 10 000 živě narozených, dvojčata 17,20 na 10 000 živě narozených; Vrozené vady oka, ucha, obličeje a krku (Q10-Q18) jedináčci 21,69 na 10 000 živě narozených a dvojčata 18,38 na 10 000 živě narozených; Vrozené vady oběhové soustavy (Q20-Q28) jedináčci 154,16 na 10 000 živě narozených a dvojčata 272,57 na 10 000 živě narozených; Vrozené vady dýchací soustavy (Q30-Q34) jedináčci 4,92 na 10 000 živě narozených a dvojčata5,65 na 10 000 živě narozených; Rozštěp rtu a rozštěp patra (Q35-Q37) jedináčci 16,79 na 10 000 živě narozených a dvojčata20,02 na 10 000 živě narozených; Jiné vrozené vady trávicí soustavy (Q38-Q45) jedináčci 18,97 na 10 000 živě narozených a dvojčata 28,74 na 10 000 živě narozených; Vrozené vady pohlavních orgánů (Q50-Q56) jedináčci 52,07 na 10 000 živě narozených a dvojčata 56,30 na 10 000 živě narozených; Vrozené vady močové soustavy (Q60-Q64) 34,21 na 10 000 živě narozených a dvojčata 56,789 na 10 000 živě narozených; Vrozené vady svalové a kosterní soustavy (Q65-Q79) jedináčci 87,49 na 10 000 živě narozených a dvojčata 90,93 na 10 000 živě narozených; Jiné vrozené vady (Q80-Q89) jedináčci 26,06 na 10 000 živě narozených a dvojčata 22,14 na 10 000 živě narozených; Abnormality chromosomů (Q90-Q99) jedináčci 10,20 na 10 000 živě narozených a dvojčata 9,66 na 10 000 živě narozených.

Vrozené vady diagnostikované u narozených dětí podle četnosti těhotenství (jedináčci/dvojčata), Česká republika, 1994 – 2007; Skupina - Vrozené vady nervové soustavy (Q00-Q07)
Graf 4. Vrozené vady diagnostikované u narozených dětí podle četnosti těhotenství (jedináčci/dvojčata), Česká republika, 1994 – 2007; Skupina - Vrozené vady nervové soustavy (Q00-Q07)

Vrozené vady diagnostikované u narozených dětí podle četnosti těhotenství (jedináčci/dvojčata), Česká republika, 1994 – 2007; Skupina - Vrozené vady oka, ucha, obličeje a krku (Q10-Q18)
Graf 5. Vrozené vady diagnostikované u narozených dětí podle četnosti těhotenství (jedináčci/dvojčata), Česká republika, 1994 – 2007; Skupina - Vrozené vady oka, ucha, obličeje a krku (Q10-Q18)

Vrozené vady diagnostikované u narozených dětí podle četnosti těhotenství (jedináčci/dvojčata), Česká republika, 1994 – 2007; Skupina - Vrozené vady oběhové soustavy (Q20-Q28)
Graf 6. Vrozené vady diagnostikované u narozených dětí podle četnosti těhotenství (jedináčci/dvojčata), Česká republika, 1994 – 2007; Skupina - Vrozené vady oběhové soustavy (Q20-Q28)

Vrozené vady diagnostikované u narozených dětí podle četnosti těhotenství (jedináčci/dvojčata), Česká republika, 1994 – 2007; Skupina - Vrozené vady dýchací soustavy (Q30-Q34)
Graf 7. Vrozené vady diagnostikované u narozených dětí podle četnosti těhotenství (jedináčci/dvojčata), Česká republika, 1994 – 2007; Skupina - Vrozené vady dýchací soustavy (Q30-Q34)

Vrozené vady diagnostikované u narozených dětí podle četnosti těhotenství (jedináčci/dvojčata), Česká republika, 1994 – 2007; Skupina - Rozštěp rtu a rozštěp patra (Q35-Q37)
Graf 8. Vrozené vady diagnostikované u narozených dětí podle četnosti těhotenství (jedináčci/dvojčata), Česká republika, 1994 – 2007; Skupina - Rozštěp rtu a rozštěp patra (Q35-Q37)

Vrozené vady diagnostikované u narozených dětí podle četnosti těhotenství (jedináčci/dvojčata), Česká republika, 1994 – 2007; Skupina - Jiné vrozené vady trávicí soustavy (Q38-Q45)
Graf 9. Vrozené vady diagnostikované u narozených dětí podle četnosti těhotenství (jedináčci/dvojčata), Česká republika, 1994 – 2007; Skupina - Jiné vrozené vady trávicí soustavy (Q38-Q45)

Vrozené vady diagnostikované u narozených dětí podle četnosti těhotenství (jedináčci/dvojčata), Česká republika, 1994 – 2007; Skupina - Vrozené vady pohlavních orgánů (Q50-Q56)
Graf 10. Vrozené vady diagnostikované u narozených dětí podle četnosti těhotenství (jedináčci/dvojčata), Česká republika, 1994 – 2007; Skupina - Vrozené vady pohlavních orgánů (Q50-Q56)

Vrozené vady diagnostikované u narozených dětí podle četnosti těhotenství (jedináčci/dvojčata), Česká republika, 1994 – 2007; Skupina - Vrozené vady močové soustavy (Q60-Q64)
Graf 11. Vrozené vady diagnostikované u narozených dětí podle četnosti těhotenství (jedináčci/dvojčata), Česká republika, 1994 – 2007; Skupina - Vrozené vady močové soustavy (Q60-Q64)

Vrozené vady diagnostikované u narozených dětí podle četnosti těhotenství (jedináčci/dvojčata), Česká republika, 1994 – 2007; Skupina - Vrozené vady svalové a kosterní soustavy (Q65-Q79)
Graf 12. Vrozené vady diagnostikované u narozených dětí podle četnosti těhotenství (jedináčci/dvojčata), Česká republika, 1994 – 2007; Skupina - Vrozené vady svalové a kosterní soustavy (Q65-Q79)

Vrozené vady diagnostikované u narozených dětí podle četnosti těhotenství (jedináčci/dvojčata), Česká republika, 1994 – 2007; Skupina - Jiné vrozené vady (Q80-Q89)
Graf 13. Vrozené vady diagnostikované u narozených dětí podle četnosti těhotenství (jedináčci/dvojčata), Česká republika, 1994 – 2007; Skupina - Jiné vrozené vady (Q80-Q89)

Vrozené vady diagnostikované u narozených dětí podle četnosti těhotenství (jedináčci/dvojčata), Česká republika, 1994 – 2007; Skupina - Abnormality chromozomů (Q90-Q99)
Graf 14. Vrozené vady diagnostikované u narozených dětí podle četnosti těhotenství (jedináčci/dvojčata), Česká republika, 1994 – 2007; Skupina - Abnormality chromozomů (Q90-Q99)

Statisticky významně více (p<0,001) vrozených vad u dětí narozených z dvojčetných těhotenství oproti jedináčkům bylo nalezeno u těchto skupin: Vrozené vady nervové soustavy (Q00-Q07), Vrozené vady oběhové soustavy (Q20-Q28), Jiné vrozené vady trávicí soustavy (Q38-Q45), Vrozené vady močové soustavy (Q60-Q64) a pro všechny vrozené vady (Q00-Q99).

Při statistické analýze jednotlivých diagnóz byly statisticky významně více u dvojčat nalezeny tyto vrozené vady (p<0,001): kongenitální hydrocefalus, vrozené vady srdeční přepážky (defekt síňového septa, defekt komorového septa, defekt atrioventrikulárního septa), Fallotova tetralogie, vady srdečních chlopní (atrézie/stenóza), koarktace aorty, rozštěp rtu, rozštěp patra a rozštěp rtu a patra, vrozené vady jícnu (atrézie, stenóza, píštěl), anorektální malformace, hypospadie, vrozená hydronefróza, polydaktylie, syndaktylie. Na hladině významnosti p<0,01 to byly následující vrozené vady: spina bifida, syndrom hypoplazie levého srdce, atrézie/stenóza duodena, brániční kýla, jednostranná ageneze ledvin a Downův syndrom.

DISKUSE

Od začátku devadesátých let v České republice významně klesá počet jednočetných porodů, které připadají na jeden porod dvojčat (tj. zvyšuje se podíl porodů dvojčat) na téměř polovinu původního počtu. Obecně se to dává do souvislosti s medicínskými a biosociálními vlivy. Tyto vlivy jsou na jedné straně představovány zvyšováním počtu i úspěšnosti výkonů prováděné asistované reprodukce i významným rozšířením používání hormonální antikoncepce a hormonální terapie vůbec (exogenní gonadotropiny - sterilita, infertilita). Na straně druhé (biosociální faktor) se na tomto nárůstu podílí i téměř trojnásobně vyšší podíl rodiček starších 35 let (rok 1990 – 4,0 %, rok 2002 – 7,3 %, rok 2007 – 11,1 %). Vliv mateřského věku se uvádí u dvojčat dizygotních, nikoli však u dvojčat monozygotních.

Ve sledovaném období se na výsledné četnosti dvojčat v populaci také významně podílí úspěšně prováděné metody in vitro fertilizace (IVF). Z našich údajů vyplývá, že zhruba 4 – 5 % dětí narozených v ČR v období let 2000 až 2006 se narodilo po metodách asistované reprodukce. V tomto období bylo v populaci dětí narozených po IVF 46,88 % dvojčat a v populaci dětí bez IVF 3,06 % dvojčat (p<0,001). Vzhledem k použitým metodám IVF lze předokládat, že většina dvojčat po IVF je dizygotních.

V současné době se odhaduje, že 8 až 10 % vrozených vad může být způsobeno efektem zevního prostředí (především léky, viry aj.). U zhruba 50 – 60 % vrozených vad zůstávají stále příčiny neznámé, 20 – 25 % je podmíněno multifaktoriální dědičností, 6 – 7 % je způsobeno známými chromozomálními abnormalitami a 7 – 8 % mutantními geny.

Známé a již publikované vyšší incidence vrozených vad u dvojčat oproti jedináčkům (tab. 1) jsme v naší studii potvrdili. Nalezené incidence vrozených vad u dvojčat se v různých studiích liší (tab. 2). Rozdíly jsou, stejně tak jako u publikovaných údajů o incidenci vrozených vad u jedináčků, způsobeny především metodikou sběru a registrace vrozených vad. Rozdíly mezi studiemi tedy většinou souvisí s registrací jednotlivých diagnóz (major a minor defects), s dobou, po kterou lze vrozené vady hlásit a spádovou oblastí (velikosti vzorku). Ve většině případů však bez ohledu na výslednou incidenci vrozených vad u dvojčat byla prokázána vyšší incidence než u jedináčků. Rozdíl v incidencích vrozených vad jako celku, tak i v jednotlivých diagnózách, byl mezi jedináčky a dvojčaty statisticky významný v neprospěch dvojčat (p<0,001). Dále jsme jednak potvrdili některé již publikované nálezy – např. vyšší incidence rozštěpových vad centrálního nervového systému a obličejové rozštěpy, jednak jsme nalezli statisticky významně vyšší zastoupení některých diagnóz (dosud na velkém vzorku případů nepublikovaných) u dvojčat oproti jedináčkům. Například jsou to některé vrozené srdeční vady, vrozené vady jícnu, duodena a anorektální malformace, vrozená hydronefróza a ageneze ledviny.

Tab. 1. Porovnání výskytu vrozené vady u jedináčků a dvojčat, ČR, 1994-2007
Porovnání výskytu vrozené vady u jedináčků a dvojčat, ČR, 1994-2007


Tab. 2. Porovnání výskytu vrozené vady u dvojčetných těhotenství v různých studiích
Porovnání výskytu vrozené vady u dvojčetných těhotenství v různých studiích
*Incidence na 10 000 živě narozených Podle: Keith, L.G., Papiernik, E., Keith, D.M.: Multiple Pregnancy, New York, Parthenon, 1997

U některých typů vrozených vad se četnosti v novorozenecké populaci snižují díky úspěšné prenatální diagnostice a ta má jistě také určité regionální odlišnosti a rozdíly. Nelze však předpokládat, že by prenatální diagnostika významně narušila zastoupení vrozených vad u jedináčků a dvojčat. Narušení genofondu a změny životního stylu se samozřejmě mohou také podílet na výsledné četnosti vrozené vady, a to jak v kladném slova smyslu (snížení četnosti vrozené vady), tak v záporném smyslu (zvýšení četnosti vrozené vady). Na obou těchto případech se může podílet několik protichůdně působících jevů. Zlepšení zdravotní situace (např. zlepšená dostupnost vitaminů v celé sezoně nebo snížení až eradikace některých, především virových infekcí) může snížit incidenci některých vrozených vad v populaci, podobně však zlepšená prenatální péče o těhotné, především o riziková těhotenství, může zvýšit četnost některých vrozených vad tím způsobem, že se tyto případy přesunou z kategorie v ČR nedostatečně evidovaných a vyšetřovaných spontánních potratů do pozdějších fází těhotenství, kdy již tyto případy vrozených vad registrujeme.

Další vlivy, které by mohly ovlivňovat četnosti vrozených vad, mohou být i jiné biosociální faktory (kromě již zmíněného věku těhotných), např. vyšší zastoupení chronicky nemocných rodiček (diabetičky, epileptičky, ženy s autoimunitním onemocněním aj.), pořadí gravidity/parity, předchozí reprodukční anamnéza (spontánní potraty, porod mrtvého plodu aj.).

Jenom z tohoto krátkého výčtu možných vlivů je patrné, že bez podrobnější analýzy možných souvisejících faktorů (především faktorů populačních a faktorů zevního prostředí) nelze jednoznačně analyzovat zvýšený výskyt některých vrozených vad v určitých oblastech České republiky. To však již není reálné provést na podkladě analýzy agregovaných dat.

ZÁVĚR

Práce předkládá aktualizované výsledky analýz incidencí vrozených vad v období 1994 – 2007 u narozených dětí v České republice podle četnosti těhotenství. Potvrzuje naše předběžné výsledky této studie publikované v roce 2008 (data za období 1996 – 2006), tedy vyšší zastoupení vrozených vad jako celku u dvojčat oproti jedináčkům. Po aktualizaci dat za rok 2006 a doplnění dat za rok 2007 jsme provedli kompletní analýzy. Na podkladě analýz agregovaných dat z NZIS (Národní zdravotnický systém) České republiky jsme potvrdili v České republice statisticky významně vyšší incidenci vrozených vad jako celku u dvojčat ve srovnání s jedináčky (p<0,001). Při podrobnějším rozboru podle jednotlivých diagnóz jsme prokázali statisticky významně vyšší incidence podle jednotlivých diagnóz: Vrozené vady nervové soustavy (Q00-Q07), Vrozené vady oběhové soustavy (Q20-Q28), Jiné vrozené vady trávicí soustavy (Q38-Q45), Vrozené vady močové soustavy (Q60-Q64). Statisticky významně více byly u dvojčat nalezeny tyto vrozené vady (p<0,001): kongenitální hydrocefalus, vrozené vady srdeční přepážky (defekt síňového septa, defekt komorového septa, defekt atrioventrikulárního septa), Fallotova tetralogie, vady srdečních chlopní (atrézie/stenóza), koarktace aorty, rozštěp rtu, rozštěp patra a rozštěp rtu a patra, vrozené vady jícnu (atrézie, stenóza, píštěl), anorektální malformace, hypospadie, vrozená hydronefróza, polydaktylie, syndaktylie. Významnost na hladině p<0,01 byla u následujících vrozených vad: spina bifida, syndrom hypoplazie levého srdce, atrézie/stenóza duodena, brániční kýla a Downův syndrom.

Poděkování autorů všem spolupracovníkům za poskytnutí dat o vrozených vadách a jejich prenatální a postnatální diagnostice.

MUDr. Antonín Šípek, CSc.

Oddělení lékařské genetiky

Fakultní Thomayerova nemocnice s poliklinikou

Vídeňská 800

140 59 Praha 4

e-mail: registrvvv@vrozene-vady.cz

http://www.vrozene-vady.cz


Zdroje

1. Ahlbom, A., Lichtenstein, P., Malmstrom, H., et al. Cancer in twins: genetic and nongenetic familial risk factors. J Natl Cancer Inst, 1997, 19, 89, 4, , p. 287-293.

2. Behrman, RE., Kliegman, RM., Arvin, AM. (eds.) Nelson Textbook of Pediatrics. Philadelphia: W. B. Saunders, 1996.

3. Bonnelykke, B. Maternal age and parity as predictors of human twinning. Acta Genet Med Gemellol (Roma), 1990, 39, 3, p. 329-334.

4. Breslow, NE., Day, NE. Statistical Methods in Cancer Research, Vol. 2 - The design and analysis of cohort studies. Oxford U Press, NY: International Agency for Research on Cancer, 1989.

5. Campbell, D., Thompson, B., Pritchard, C., Samphier, M. Does the use of oral contraception depress DZ twinning rates ? Acta Genet Med Gemellol (Roma), 1987, 36, 3, p. 409-415.

6. Corney, G., MacGillivray, I., Campbell, DM., et al. Congenital anomalies in twins in Aberdeen and Northeast Scotland. Acta Genet Med Gemellol (Roma), 1983, 32, 1, p. 31-35.

7. Doyle, PE., Beral, V., Botting, B., Wale, CJ. Congenital malformations in twins in England and Wales. J Epidemiol Community Health, 1991, 45, 1, p. 43-48.

8. Gregor, V., Šípek, A., Horáček, J., et al. Analýza incidencí vrozených vad v České republice podle četnosti těhotenství. Čes Gynek, 2008, 73, 4, s. 199-208.

9. Gregor, V., Šípek, A., Horáček, J., et al. Prenatální diagnostika vybraných typů vrozených vad v České republice v období 1994 – 2006. Čes Gynek, 2008, 73, .3, s. 169-178.

10. Hemon, D., Berger, C., Lazar, P. Twinning following oral contraceptive discontinuation. Int J Epidemiol, 1981, 10, 4, p. 319-328.

11. Christensen, K., Fogh-Andersen, P. Cleft lip (+/- cleft palate) in Danish twins, 1970-1990. Am J Med Genet, 1993, 47, 6, p. 910-916.

12. Christensen, K., Fogh-Andersen, P. Isolated cleft palate in Danish multiple births, 1970-1990. Cleft Palate Craniofac J, 1993, 30, 5, p. 469-474.

13. Chung, CS., Myrianthopoulos, NC. Factors affecting risks of congenital malformations. I. Analysis of epidemiologic factors in congenital malformations. Report from the Collaborative Perinatal Project. Birth Defects Orig Artic Ser, 1975, 11, 10, p. 1-22.

14. Chung, CS., Myrianthopoulos, NC. Factors affecting risks of congenital malformations. II. Effect of maternal diabetes on congenital malformations. Birth Defects Orig Artic Ser, 1975, 11, 10, p. 23-38.

15. Imaizumi, Y., Inouye, E. Analysis of multiple birth rates in Japan. 1. Secular trend, maternal age effect, and geographical variation in twinning rates. Acta Genet Med Gemellol (Roma), 1979, 28, 2, p. 107-24.

16. Johnson, NL., Kotz, S. Discrete Distributions. Boston: Houghton Mifflin Company, 1969.

17. Kallen, B. Congenital malformations in twins: a population study. Acta Genet Med Gemellol (Roma), 1986, 35, 3-4, p. 167-178.

18. Keith, LG., Papiernik, E., Keith, DM. Multiple Pregnancy. New York: Parthenon, 1997

19. Macourt, DC., Stewart, P., Zaki, M. Multiple pregnancy and fetal abnormalities in association with oral contraceptive usage. Aust N Z J Obstet Gynaecol, 1982, 22, 1, p. 25-28.

20. Mastroiacovo, P., Castilla, EE., Arpino, C., et al. Congenital malformations in twins: an international study. Am J Med Genet, 1999, 83, 2, p. 117-124.

21. Medlund, P., Cederlof, R., Floderus-Myrhed, B., et al. A new Swedish twin registry containing environmental and medical base line data from about 14,000 same-sexed pairs born 1926-58. Acta Med Scand, Suppl, 1976, 600, p. 1-111.

22. Moore, KL., Persaud, TVN. The Developing Human: Clinically Oriented Embryology, 6th ed. Philadelphia: W. B. Saunders Company, 1995.

23. Moore, KL., Persaud, TVN. Zrození člověka. Praha: ISV, 2002.

24. Myrianthopoulos, NC. Congenital malformations in twins. Acta Genet Med Gemellol (Roma), 1976, 25, p. 331-335.

25. Myrianthopoulos, NC. Congenital malformations in twins: epidemiologic survey. Birth Defects Orig Artic Ser, 1975, 11, 8, p. 1-39.

26. Nazer, J., Cifuentes, L., Bazzano, M. Congenital malformations in twins. Rev Med Chil, 1999, 127, 2, p. 158-164.

27. Page, EW., Ville, CA., Ville, DB. Human Reproduction Essentials of Reproductive and Perinatal Medicine. Philadelphia: W. B. Saunders, 1991.

28. Persaud, TVN. Environmental Causes of Human Birth Defects, Springfield, IL, Charles C Thomas, 1990.

29. Ramos-Arroyo, MA. Birth defects in twins: study in a Spanish population. Acta Genet Med Gemellol (Roma), 1991, 40, 3-4, p. 337-344.

30. Shields, ED., Bixler, D., Fogh-Andersen, P. Facial clefts in Danish twins. Cleft Palate J, 1979, 16, 1, p. 1-6.

31. Šípek, A., Gregor, V., Horáček, J. Vrozené vady v České republice v období 1994-2005 – perinatologická data. Čes Gynek, 2007, 72, 2, s. 103-109.

32. Šípek, A., Gregor, V., Horáček, J. Vrozené vady v České republice v období 1961 až 2005 – průměrné incidence. Čes Gynek, 2007, 72, 3, s. 185-191.

33. Thomson, MW., McInnes, RR., Willard, HF. Thomson-Thomson, Genetics in medicine, 5th ed. Philadelphia: W. B. Saunders, 1991.

34. Tong, S. Dizygotic to monozygotic twinning ratio at The Royal Women’s Hospital, Melbourne 1947-1997, compared with Australian national twinning incidence. Twin Res, 2000, 3, 1, p. 12-16.

35. Windham, GC., Bjerkedal, T., Sever, LE. The association of twinning and neural tube defects: studies in Los Angeles, California, and Norway. Acta Genet Med Gemellol (Roma), 1982, 31, 3-4, p. 165-172.

36. Windham, GC., Bjerkedal, T. Malformations in twins and their siblings, Norway, 1967-79. Acta Genet Med Gemellol (Roma), 1984, 33, 1, p. 87-95.

37. Windham, GC., Sever, LE. Neural tube defects among twin births. Am J Hum Genet, 1982, 34, 6, p. 988-998.

Štítky
Dětská gynekologie Gynekologie a porodnictví Reprodukční medicína

Článek vyšel v časopise

Česká gynekologie

Číslo 5

2009 Číslo 5

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
nový kurz
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Léčba akutní pooperační bolesti
Autoři: doc. MUDr. Jiří Málek, CSc.

Nové antipsychotikum kariprazin v léčbě schizofrenie
Autoři: prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se