Střelba na FF UK a aktivace traumaplánu na 1. chirurgické klinice 1. LF UK a VFN v Praze

Souhrn

Traumatologický plán je soubor opatření pro zmírnění následků poranění při mimořádných událostech a krizových situacích. Na I. chirurgické klinice Všeobecné fakultní nemocnice byl aktivován v prosinci 2023 v den, kdy došlo k tragické střelbě v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Díky cvičným aktivacím byly bez komplikací připraveny během 20 minut týmy, prostory a byla uvolněna lůžka.

Mimořádným případem bylo střelné poranění, k němuž došlo na vzdálenost 350 metrů (na druhém břehu Vltavy), jehož původu si však pacient – cizinec – nebyl vědom a byl referován jako zlomenina femuru po pádu při útěku.

Klíčová slova:

traumaplán, Filozofická fakulta UK, střelné poranění

PŘÍPRAVA PRACOVIŠTĚ A AKTIVACE TRAUMAPLÁNU

21. prosince 2023 v časných odpoledních hodinách zaplavily mediální prostor šokující zprávy o střelbě v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK) v centru Prahy s vysokým počtem zraněných a mrtvých (1, 2).

Na 1. chirurgické klinice 1. LF UK a VFN v Praze pomalu končil celkem klidný páteční pracovní den. Finišoval operační program, v ambulanci kolegové dodělávali poslední elektivní kontroly a před traumatologickou ambulanci posedávalo několik pacientů čekajících na ošetření drobných úrazů. Všichni jsme nervózně sledovali své mobilní telefony a jen jsme čekali na to, co nevyhnutelně muselo přijít.

V 15.28 hod. došlo k aktivaci traumaplánu. Traumatologický plán či traumatologický havarijní plán (zkráceně traumaplán) je dokument zahrnující činnosti sloužící ke stabilizaci a zmírnění následků poranění při mimořádných událostech a krizových situacích, například při úrazech, neštěstích, haváriích či požárech. Součástí traumaplánu jsou potřebné informace a instrukce. Traumatologický plán je součástí havarijního plánu (3, 4).

Díky předcházejícím cvičným aktivacím, které na klinice trénujeme v posledních letech 2× ročně, šlo vše naprosto hladce. V 15.50 hod. jsme měli v ambulanci shromážděný dostatečný počet malých pracovních skupin tvořených lékařem, sestrou a sanitářem. Byly rozdány vysílačky a bylo překontrolováno spojení. Personál si rozebral vesty jasně označující funkce. Určené zóny pro triáž byly označeny barevnými pruhy. Měli jsme připraveny 4 velmi silné operační týmy. Uvolnili jsme 10 míst na jednotkách intenzivní péče. Ambulance byly vyklizeny. To vše za pouhých 20 minut. Pak se relativně dlouhou dobu nedělo nic a jediným zdrojem informací byly opět zprávy z veřejného mediálního prostoru na mobilních zařízení (obr. 1).

POPIS VYBRANÉHO PŘÍPADU

První pacient dorazil v 16.15 hod. Byl přivezen zdravotnickou záchrannou službou (ZZS) v kategorii žlutá (tedy stav, který bezprostředně neohrožuje život). Šlo o 49letého cizince nizozemské státní příslušnosti žijícího v Singapuru. Dle předávajícího lékaře ZZS upadl, když v panice utíkal před střelbou. Střelné poranění nebylo udáváno (!), byl předán s diagnózou pravděpodobná zlomenina proximálního femuru vpravo. K poranění došlo na druhém břehu Vltavy na Klárově. Dále byli přivezeni 2 pacienti v kategorii zelená: Banální tržná rána na předloktí byla ošetřena několika stehy a jednoduchá zlomenina zevního kotníku byla následně operačně řešena druhý den.

Prvního pacienta jsme zběžně vyšetřili, odebrali mu krev pro laboratorní testy a na vakuové dlaze odeslali na rtg vyšetření. Nikdo se celkem neznepokojoval, podobných úrazů na naší klinice ošetříme desítky ročně. Pacient komunikoval, na výrazné bolesti si nestěžoval a byl tlakově stabilní. Vše se rychle změnilo po provedení prvního rtg snímku pánve (obr. 2). Byl zjištěn zástřel pánve s tříštivou frakturou proximálního femuru. Ještě na rtg pak došlo k rychlému zhoršení stavu s poklesem krevního tlaku. Pacient byl zaintubován, bylo provedeno emergentní CT (obr. 3) a následně byl transportován na operační sál, kam dorazil v 16.15 hod. (obr. 4). To bylo 30 minut po příjezdu na ambulanci.

Operovali jsme ve 2 skupinách. Břišní skupina z dolní střední laparotomie provedla revizi dutiny břišní, odsála cca 1000 ml hematomu a provedla tamponádu malé pánve. Perforace dutých orgánů naštěstí nebyla nalezena. Traumatologická skupina zrevidovala střelný kanál, zastavili jsme krvácení ze svalů a odstranili největší část projektilu (obr. 5). Zlomeninu jsme stabilizovali pomocí zevního fixatéru naloženého přes kyčelní kloub do lopaty kosti kyčelní a diafýzy femuru.

Na resuscitační jednotku (RES) našeho anestesiologického oddělení byl pacient přijat 17.25 hod. Výkon trval jen 65 minut, což se ukázalo jako naprosto zásadní. Nedošlo k rozvoji diseminované intravaskulární koagulopatie a následné těžké systémové zánětlivé reakce organismu.

Druhý den byla odstraněna tamponáda, po 9 dnech na RES a 2 týdnech na jednotce intenzivní péče (JIP) chirurgické kliniky byl přeložen na standardní oddělení. Rány byly zhojeny bez infekčních komplikací. 4 týdny po traumatu byl pacient letecky transportován ve velmi dobrém celkovém stavu do místa bydliště v Singapuru. Zde pak následně v relativně rychlém sledu podstoupil dvě rekonstrukční ortopedické operace s velmi dobrým výsledkem (obr. 6, 7).

DISKUSE

A jaká z toho všeho plynou poučení na závěr?

Opět jsme se přesvědčili, že při převzetí pacienta od ZZS se na informace o celkovém stavu a mechanismu úrazu nelze spolehnout a je zcela zásadní důkladné opětovné vyšetření „od hlavy po palec“.

Stěžejním faktorem pro úspěšné zvládnutí mass casualty je nácvik traumaplánu – jen tak se daří redukovat naprosto zásadní faktor času, kdy v našem případě od převzetí v ambulanci do předání odoperovaného pacienta na RES uplynulo jen 75 minut.

Poučili jsme se i o výkonu a dosahu moderních zbraní. Pacient byl postřelen přes řeku na vzdálenost delší než 350 metrů (obr. 8).

K širšímu zamyšlení je potom otázka lepší koordinace rozvozu zraněných v kategorii žlutá a červená, kdy 2 traumacentra – FN Motol a FN Královské Vinohrady – byla relativně zahlcena těžkými pacienty, zatímco naše klinika by byla schopná poskytnout vysoce kvalifikovanou péči daleko většímu množství těžce raněných.

Adresa pro korespondenci:

MUDr. Josef Kraus