Od bojových zón k velkoměstským ulicím: Výzvy pro urgentní medicínu a traumatologii v éře narůstajícího násilí

Válečná medicína není dnešku vzdálená ani historicky, ani geograficky. Bojové operace na napadené Ukrajině vedou kromě tisíců mrtvých k ještě daleko většímu počtu poranění, se kterými se však zdravotníci za mírové situace sotva setkají. Možnost získat zkušenosti s válečnými zraněními a osvojit si dovednosti při jejich léčení je vedle humanitární stránky velkým přínosem zdravotnických misí do zemí a oblastí zasažených válkou nebo jinou bojovou činností.

Bohužel však nejde pouze o vojenské, případně paramilitární akce; v zemích nám velmi blízkých – a nakonec i u nás – se rozmáhá násilí, které jsme si ještě před nějakými deseti lety ani neuměli představit a jehož důsledky se od dopadů války v mnohém neliší. Poznání rizik vzniku a šíření násilí je předpokladem pro připravenost zdravotníků na jejich dopady. Situaci můžeme ilustrovat na dvou zdánlivě zcela odlišných státech, jejichž absolutní čísla i trendy však vyčnívají ze statistik – na Jihoafrické republice (JAR) a Spolkové republice Německo (SRN).

Jihoafrická republika je známá jako jedna ze zemí s nejvyšší kriminalitou na světě. Na 62 milionů obyvatel připadá více než 20 tisíc vražd ročně (v roce 2022 jich bylo spácháno dokonce 27 tisíc). To činí statisticky 45 vražd na 100 000 obyvatel (pro srovnání: v USA to je 6 vražd na 100 000 obyvatel a v Česku tento ukazatel dosahuje hodnoty 1,5, tedy 30× méně než v JAR). Vyšetřeny jsou jen 2 zločiny z 10, což je mimo jiné důsledkem obrovské korupce. K hlavním příčinám patří těžko kontrolovatelná imigrace z okolních zemí, zlepšování podmínek v ghettech vede k přílivu dalších ilegálních migrantů. Snahy vlády o „narovnání“ ekonomické situace mezi chudými a bohatými selhaly, zemi opouštějí tisíce bělošských (afrikánských) obyvatel (JAR má největší podíl obyvatel bělošského a asijských etnik v Africe).

Hlavním důsledkem je neklid ve společnosti, život a zdraví ztrácejí svoji hodnotu, selhává vzdělání, zdravotnictví je přetížené, a to především v urgentní a akutní péči. Z poranění dominují bodná, řezná (pozor na trendy v Evropě!) a střelná. Běžně lze v JAR za noc na urgentních příjmech nemocnic vidět i desítku u nás dříve vzácných poranění (například střelná a bodná poranění srdce či slinivky). Postižení jsou často přivezeni příbuznými nebo přivlečeni rychle mizejícími osobami.

Spolková republika Německo je jako jedna z ekonomicky nejsilnějších zemí EU a výkladní skříň Evropy hlavním cílem migrantů z Afriky, Asie (zvláště z Blízkého a Středního východu), ale i některých zemí Balkánu. Jedním z důsledků je zásadní nárůst negativních jevů se značnými psychosociálními dopady na obyvatelstvo. I německá vláda musela přiznat, že kriminalita cizinců exploduje a nelze již dále mlčet.

Ke zhoršení bezpečnostní situace však došlo i v dalších zemích; v Evropě pak významně ve Švédsku (s poklesem zájmu o studia v rámci programu ERASMUS), Velké Británii, Belgii a Nizozemsku. Přes řadu ujištění je zřejmé, že se na tom podílí především nezvládnutá migrace a nevyhovující opatření s absencí radikálních postupů. Je též jasné, že při politické neschopnosti řešení musejí zdravotníci reagovat podstatně rychleji a systematicky. Válečná medicína a medicína katastrof a kriminálních činů se liší, proto dostatečnou připravenost mohou zajistit výjezdy lékařů nejen do válečných zón, ale i do oblastí se závažnou kriminalitou, aby převzali zkušenosti a zapracovali se do funkčních systémů. Další nezbytností je funkční vybavenost nemocnic; přichystané systémy a vybavení jsou však plně použitelné i v případě hromadných neštěstí a katastrof.

Uvedené se týká hlavně chirurgických oborů, a především traumatologie. Ta však spolu s onkochirurgií stojí na okraji zájmu lékařů, počty zájemců o uvedené obory klesají, a tím i počet lékařů v nich. Tento trend je sice celosvětový, u nás však nejsou žádné snahy o jeho zvrat, naopak při výrazné podpoře privátního sektoru směřují lékaři i v chirurgických oborech právě tam a v kritické infrastruktuře budou chybět. Superspecializace v rámci chirurgie je jistě vítaná a je jasným trendem, avšak i specialista bude nucen postavit se k ošetření poranění v důsledku násilí.

Co je tedy potřebné zajistit:

• nácvik chování v krizových situacích
• zásadní posílení traumatologie a souvisejících oborů
• změny v materiální vybavenosti urgentů a chirurgických pracovišť
• vypracování racionálních a funkčních traumatologických plánů
• maximální spolupráci zdravotnických zařízení

prof. MUDr. Zdeněk Krška, DrSc.
1. chirurgická klinika – klinika břišní, hrudní a úrazové chirurgie 1. LF UK a VFN v Praze