Rozumění řeči v šumu u presbyakuze


Speech intelligibility in noise at presbycusis

Evaluation of speech recognition is possible by presenting testing material in sentence form with presence of competitive noise. We developed new test of sentence intelligibility in noise in the Czech language. This article demonstrates results of the influence of the babble noise on sentence intelligibility in hearing impaired listeners with presbycusis. The time characteristics of babble noise are similar to human voice. That is the reason why this noise masking is more enhanced at the central hearing level than any other noise masking. A group of 423 persons was divided into younger group (age from 40 to 65 years, N = 191, mean age 55.8 years.) and older group (age from 66 to 85 years, N = 232, mean age 75.4 years). For these two age groups, we compared the test performance in the subgroups stratified by the speech audiometry in silence. We demonstrate a statistically significant worse understanding of sentences in the older group against the younger group listening to sentences at level 65 dB SPL in competitive noise at level 65 dB SPL (p = 0.05). The development of the sentence intelligibility in noise test increased the possibilities of audiological examination by another test, which was up to now missing in the Czech language.

Keywords:
presbycusis, speech noise audiometry, speech intelligibility in noise


Autoři: Olga Dlouhá ;  Jan Vokřál ;  Libor Černý
Působiště autorů: Foniatrická klinika 1. LF UK a VFN v Praze
Vyšlo v časopise: Čas. Lék. čes. 2017; 156: 183-186
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Vyšetření rozumění řeči může být provedeno prezentováním testovacího materiálu ve formě vět za přítomnosti rušivého šumového signálu. Vytvořili jsme český test větné srozumitelnosti v šumu. Sdělení demonstruje výsledky vlivu hovorového šumu (babble noise) na větnou srozumitelnost u posluchačů s presbyakuzí. Časové charakteristiky hovorového šumu se podobají lidskému hlasu, a proto tento šum výrazněji maskuje na centrální úrovni než náhodné ustálené šumy. Soubor 423 vyšetřených byl rozdělen na mladší skupinu (věk 40–65 let, n = 191, průměrný věk 55,8 roku) a skupinu seniorů (věk 66–85 let, n = 232, průměrný věk 75,4 roku). Mezi oběma věkovými skupinami jsme porovnali výsledky v podskupinách rozdělených podle výsledků slovní audiometrie. Prokázali jsme statisticky významně horší rozumění větám u skupiny seniorů oproti mladší skupině při poslechu vět na úrovni 65 dB SPL v kompetitivním šumu na úrovni 65 dB SPL (p = 0,05). Vývojem testu větné srozumitelnosti v hovorovém šumu došlo k rozšíření možnosti audiologického vyšetření o další test, který pro český jazyk chyběl.

Klíčová slova:
presbyakuze, řečová šumová audiometrie, rozumění řeči v šumu

ÚVOD

Porucha sluchu je podle Světové zdravotnické organizace (WHO) považována za nejzávažnější smyslové postižení a trpí jí asi čtvrt miliardy lidí. Nedostatečná možnost vnímat zvukové podněty a zejména řečové informace způsobuje nedostatečnou stimulaci sluchových a řečových center v mozku. Bez zajištění péče o sluchově postižené děti dojde k poruše vývoje řeči, k omezení rozvoje myšlení a v důsledku k omezení sociálního uplatnění. Sluch je pro rozvoj lidské osobnosti zcela zásadním smyslem. Ale i ten nejjednodušší sluchový vjem je dále ovlivňován faktory vyšší úrovně: pamětí, pozorností a učením. O poruše sluchu mluvíme u osoby, která začíná mít problém s poslechem slabých zvuků. Podle klasifikace WHO nastává poškození sluchu, jestliže trvalý posun prahu na lépe slyšícím uchu činí 41 dB HL nebo je větší. Jedná se o frekvence 500, 1000, 2000 a 4000 Hz.

Většina sluchově postižených má jen malý problém s detekováním zvuků obsahujících složku hlubokých frekvencí, na rozdíl od velkých problémů s poslechem zvuků s vysokými frekvencemi (např. šepot) nebo poslech řeči v šumu (hlučné prostředí).

Ztráta sluchu s věkem – presbyakuze – je nejčastější poruchou sluchu ve stáří. V 70 letech nedoslýchá asi 1/3 populace (v oblasti střední a východní Evropy je uváděn výskyt 36 %), v 80 letech až 1/2 populace. V současnosti je chápána presbyakuze jako soubor změn, které nastávají v souvislosti se stárnutím v celém sluchovém systému, nejen ve vnitřním uchu. Patologické změny postihují zevní a vnitřní vláskové buňky a jejich synapse s vlákny nervových buněk spirálního ganglia, ale také nervové buňky centrálního nervového systému. Z funkčního hlediska se v souvislosti s věkem mění vnímání časových parametrů zvukových podnětů. Tento pokles schopnosti diferenciace časových faktorů je pravděpodobně jedním z hlavních fenoménů negativně ovlivňujících rozumění řeči, a to na centrální úrovni (1). Typickým projevem je diskrepance mezi menšími problémy ve slyšení, ale výraznějšími problémy v rozumění. Také bývá poměrně výrazně vyjádřen fenomén recruitment – tzn. strmější nárůst vjemu intenzity než u zdravého ucha, vedoucí postupně k horší toleranci intenzivnějších zvuků.

Vnímání řečového signálu je určitým způsobem porušeno a vychází se z předpokladu, že zdravý jedinec dokáže poruchu srozumitelnosti překonat a chybějící informační obsah doplnit. Schopnost užití kompenzačních strategií (redundance) vycházejících ze sluchového vědomí, z dlouhodobé paměti a asociačních schopností konkrétního jedince se zhoršuje při prezentaci řečového signálu na pozadí šumu. Syntaktická a sémantická struktura větných stimulů má vliv na vnímání řeči (2).

Audiologická literatura (3–5) nedává přímou odpověď, zda je k vyšetření srozumitelnosti řeči lepší užívat jednotlivá slova, nebo celé věty. Věty představují více realistický podnět pro hodnocení percepce plynulé řeči. Nevýhodou však bývá jejich délka – při vyšetření na pozadí šumu se zvláště u starších lidí podílí na percepci komplex kognitivních schopností, které mohou být v rámci CNS oslabeny (6). Použití souborů jednoslabičných slov při testování bývá často kritizováno pro ztrátu přirozené dynamiky řečového projevu (7). Studiu kortikálních mechanismů řečové percepce v šumu se věnoval zejména Wong (8). Sledoval funkční hemodynamické změny (fMRI) při identifikaci jednoduchých slov v tichu a v babble šumu u mladých a starých osob. Odvodil, že zpracování mluvené řeči v hlučném prostředí je ve vztahu k věku.

Český test větné srozumitelnosti v šumu jsme vytvořili na Foniatrické klinice 1. LF UK a VFN v Praze. Vytvořili jsme hovorový šum (babble noise), který se v časových charakteristikách podobá lidskému hlasu, a proto tento šum výrazněji maskuje na centrální úrovni než náhodné ustálené šumy (9, 10).

V dřívější studii (9) jsme porovnávali výsledky s kontrolními skupinami audiologicky normálních osob, které prošly obdobnými vyšetřeními jako v tomto příspěvku.

U skupiny probandů ve věku 18–25 let při S/N = 0 dB je 100% větná srozumitelnost; při šumu o 5 dB silnějším dosahuje větná srozumitelnost 98,1 % ± 2,3 %.

U skupiny probandů ve věku 30–55 let je též při S/N = 0 dB 100% větná srozumitelnost; pokud je šum silnější o 5 dB, srozumitelnost vět poklesla na 93,2 % ± 7,9 %.

U skupiny probandů ve věku 56–72 let je též při S/N=0 dB 100% větná srozumitelnost; pokud je šum silnější o 5 dB, srozumitelnost vět poklesla na 91,3 % ± 6,4 %.

Z výsledků je patrné, že s vyšším věkem se i u normálně slyšících probandů schopnost diferencovat řeč oproti pozadí zesíleného šumu snižuje.

METODIKA A SOUBOR

Test k určení větné srozumitelnosti v hovorovém šumu v českém jazyce vychází z testu slovní audiometrie. Je to metoda využívaná ke zjištění míry rozumění řeči (resp. jednotlivým slovům) v závislosti na jejich intenzitě.

Použili jsme 3 dekády vět, které jsme vybrali jako nejsrozumitelnější z vyzkoušených 10 dekád (prověřeno na audiologicky normálních probandech). Délka vět činí 1,6–3,5 sekundy; pauza mezi větami je nastavena na 6,5 sekundy. Tematicky byly věty vytvořeny z oblasti běžných životních situací s přihlédnutím k fonetické vyváženosti. Materiál byl namluven profesionálním řečníkem a nahrán digitálně za studiových podmínek. Průměrná intenzita všech dekád vět byla normalizována na stejnou úroveň podle normy EN ISO 8253-3:1998.

Všichni pacienti prošli základním audiologickým vyšetřením (tónová audiometrie, tympanometrie, slovní audiometrie ve volném poli). Pak následovala šumová řečová audiometrie: poslech v audiometrické komoře z volného pole; 2 reproduktory vzdálené 1 metr od posluchače v azimutu 45°; prezentace vět na hladině 65 dB SPL a hovorového šumu na hladinách 65 a 70 dB SPL skupině pacientů s vadou sluchu.

Soubor

Vyšetřili jsme celkem 423 pacientů s percepční poruchou sluchu. Protože jsme předpokládali, že i výsledky starších pacientů se mohou významně lišit podle věku, proto jsme seniory rozdělili do 2 věkových skupin: první skupina zahrnuje 191 pacientů ve věku 40–65 let (průměr 55,8 roku), druhá skupina zahrnuje 232 pacientů ve věku 66–85 let (průměr 75,4 roku).

Vzhledem k významnému vlivu parametru SRT (speech reception threshold) u slovní audiometrie na výsledek větné srozumitelnosti v šumu, kde se zvyšujícím se SRT se zhoršuje srozumitelnost vět v šumu, mohly být porovnávány vzájemně pouze podskupiny, které nemají statisticky rozdílný medián SRT. Podle výsledků pacientů SRT u slovní audiometrie byly proto vytvořeny podskupiny s odstupňovanými hodnotami SRT po 10 dB (21–30 dB, 31–40 dB, 41–50 dB, 51–60 dB, 61–70 dB).

Statistické hodnocení bylo provedeno neparametrickým testem (Mannův-Whitneyův U test; program Statistica 12, StatSoft).

Přístrojové vybavení

Byl použit audiometr MADSEN – Orbiter 922 version 2; CD přehrávač: Technics CD Player SL-PG 580A a reproduktory Jamo A320.

Způsob hodnocení srozumitelnosti vět

Bezchybné zopakování věty – 1 bod (10 % v dekádě vět), zopakování poloviny věty 1/2 bodu (5 % v dekádě vět), při větší odchylce – 0 bodů.

VÝSLEDKY

Soubor vyšetřených pacientů byl rozdělen do 2 věkových skupin: soubor starších (66–85 let) a soubor mladších pacientů (40–65 let). Věkové rozložení vyšetřovaných pacientů s presbyakuzí je znázorněno v grafu 1. Graf 2 vyjadřuje závislost výsledku vyšetření slovní audiometrie ve volném poli na věku probanda – výskyt výsledků všech dosud vyšetřených pacientů. Z našich zkušeností víme, že mladší pacienti přicházejí k vyšetření sluchu nejčastěji s lehkou vadou a starší věkové kategorie vyšetření odkládají a přicházejí až s významnějšími ztrátami sluchu.

Věková struktura souboru 40–85 let
Graf 1. Věková struktura souboru 40–85 let

Závislost výsledku vyšetření slovní audiometrie ve volném poli na věku probanda – výskyt výsledků všech dosud vyšetřených
Graf 2. Závislost výsledku vyšetření slovní audiometrie ve volném poli na věku probanda – výskyt výsledků všech dosud vyšetřených

Výsledky vyšetření testem větné srozumitelnosti v šumu ve skupině starších (66–85 let) při prezentaci šumu na úrovni 65 dB SPL (modře) a 70 dB SPL (červeně) jsou v grafu 3. V obou řadách vyšetření byl řečový signál shodně na úrovni 65 dB SPL. Norma označuje výsledky skupiny s normálním sluchem ve věku 18–25 let. V grafu 4 jsou vyneseny obdobné výsledky vyšetření testem větné srozumitelnost v šumu pro skupinu mladších pacientů (40–65 let).

Výsledky testu větné srozumitelnosti v šumu (%) v souboru seniorů
Graf 3. Výsledky testu větné srozumitelnosti v šumu (%) v souboru seniorů

Výsledky testu větné srozumitelnosti v šumu (%) v souboru mladších pacientů
Graf 4. Výsledky testu větné srozumitelnosti v šumu (%) v souboru mladších pacientů

grafu 5 je znázorněn výskyt výsledků procentuální úspěšnosti v testu větné srozumitelnosti v šumu v závislosti na výsledcích testu slovní audiometrie ve volném poli u jednotlivých pacientů nezávisle na věku.

Závislost výsledku v testu větné srozumitelnosti v šumu na výsledku srozumitelnosti slov v testu slovní audiometrie
Graf 5. Závislost výsledku v testu větné srozumitelnosti v šumu na výsledku srozumitelnosti slov v testu slovní audiometrie

Rozdíly mezi soubory mladších pacientů a starších pacientů s presbyakuzí

Testovaný soubor starší skupiny (věk 66–85 let) i kontrolního souboru mladších (40–65 let) byly při zpracování výsledků každý rozdělený na podskupiny podle výsledné hodnoty SRT ve vyšetření slovní audiometrie, odstupňovaně po 10 dB, jak bude uvedeno v přehledu v následujících tabulkách.

V jednotlivých řádcích tab. 1 jsou uvedeny podskupiny podle SRT ve slovní audiometrii a pro každou podskupinu souborů starších i mladších probandů je uvedena charakteristika početní, věková a sluchová. Je vidět, že porovnávané podskupiny byly v obou souborech velmi dobře porovnatelné. Zvýrazněné výsledné hodnoty výsledků testu větné srozumitelnosti v šumu (%) byly statisticky vyhodnoceny neparametrickým U-testem a signifikance rozdílu mezi staršími a mladšími je uvedena v posledním sloupci. Mediány větné srozumitelnosti souborů (kromě podskupiny se SRT do 30 dB SPL) mladších (40–65 let) a starších probandů (66–85 let) jsou rozdílné na statistické hladině významnosti p = 0,05.

Při testování větné srozumitelnosti v šumu, který byl prezentován na hladině 70 dB SPL (tedy o 5 dB vyšší), nebylo dosaženo statisticky významně rozdílných výsledků (tab. 2). Byla tedy prokázána statisticky významná rozdílnost (p = 0,05) mezi staršími (66–85 let) a mladšími (40–65 let) probandy ve výsledcích testu větné srozumitelnosti v šumu při prezentaci řečového signálu na hladině 65 dB SPL a kompetitivního šumu typu babble noise na hladině 65 dB SPL.

Tab. 1. Větná srozumitelnost v šumu: věty 65 (dB SPL) a hovorový šum 65 (dB SPL)
Větná srozumitelnost v šumu: věty 65 (dB SPL) a hovorový šum 65 (dB SPL)
Pozn.: NS = nesignifikantní

Tab. 2. Větná srozumitelnost v šumu: věty 65 (dB SPL) a hovorový šum 70 (dB SPL)
Větná srozumitelnost v šumu: věty 65 (dB SPL) a hovorový šum 70 (dB SPL)

ZÁVĚR

Na základě poznatků popisovaných v úvodu zastáváme názor, že věty představují více realistický podnět pro hodnocení percepce plynulé řeči. Srozumitelnost řeči se může zjišťovat pouze jazykovými prvky, jež mají smysl (např. u slabikových zkoušek nejde o srozumitelnost řeči). V prezentaci vět na pozadí šumu ve volném poli je realizována snaha o navození přirozenější situace testování i v audiometrické komoře.

Během 4 let, kdy testy používáme v klinické praxi, jsme vyšetřili řadu osob s normálním sluchem, ale hlavně mnoho pacientů s konkrétní sluchovou vadou. Z dosavadních zkušeností je zřejmé, že nemá význam používat test větné srozumitelnosti v hovorovém šumu u těžkých vad sluchu. V rámci naší metodiky je nejpřínosnější vyšetření testem řeč/šum na stejné intenzitě 65 dB. I u lehkých vad sluchu zátěž hovorovým šumem zvýšená oproti řeči o 5 dB působí pacientům velké obtíže ve srozumitelnosti řeči.

Snažíme se zejména využít testování ve sluchové protetice, tedy posuzovat adaptaci na sluchadlo (či sluchadla) porovnáváním při výběru pomůcky a pak s časovým odstupem. Tato vyšetření se nám osvědčila a přinesla pozitivní zkušenosti i pacientům – mohou si vyzkoušet sluchadlo za ztížených podmínek, které imitují hluk hovoru např. ve společnosti více mluvčích. Při testování pacientů s binaurální korekcí máme možnost využít testy pro odůvodnění lepšího rozumění řeči při binaurálním poslechu.

Využití testů k odlišení centrální složky poruchy sluchu je odůvodněné, jelikož mezi pacienty stejného věku vidíme velké rozdíly obecně v rozumění řeči, které se potvrzují testem větné srozumitelnosti v hovorovém šumu. Pacienti s centrální složkou sluchové vady nejsou schopni ani v případech lehké nedoslýchavosti základní test zvládnout. Jsou u nich evidentní latence v rámci poruchy zpracování řečového signálu. Víme, že u těchto pacientů je korekce sluchové vady velice obtížná a problematická. Většina starších pacientů již nedokáže v podmínkách našeho testování diferencovat řeč oproti pozadí zesíleného hovorového šumu o 5 dB. Tato schopnost se evidentně zhoršuje s věkem nejen ze sluchových důvodů (vliv paměti, soustředění a mentální svěžesti).

Vývojem testů řečové srozumitelnosti v hovorovém šumu došlo k rozšíření možnosti audiologického vyšetření o další testy, které v češtině chyběly.

Seznam použitých zkratek

dB                   decibel

dB HL            decibels hearing level

dB SPL          decibels sound presure level

fMRI              functional magnetic resonance imaging

S/N                 signal to noise ratio

SRT                speech reception threshold – hladina akustického tlaku v dB SPL, kdy je 50% srozumitelnost slov u slovní audiometrie

Adresa pro korespondenci:

doc. MUDr. Olga Dlouhá, CSc.

Foniatrická klinika 1. LF UK a VFN

Žitná 24

120 00  Praha 2

e-mail: olga.dlouha@lf1.cuni.cz


Zdroje

. Syka J. Presbyakuze. Otorinolaryngologie a foniatrie 2016; 65(4): 211–220.

2. Benichov J, Cox LC, Tun PA, Wingfield A. Word recognition within a linguistic context: effect of age, hearing acuity, verbal ability, and cognitive function. Ear Hear 2012; 33(2): 250–256.

3. Kollmeier B. Moderne Verfahren der Sprachaudiometrie. Band 1. Median-Verlag nach Killisch-Horn GmbH, Heidelberg, 1992.

4. Roeser RJ. Roeser’s audiology desk reference. A guide to the practice of audiology. Thieme, New York – Stuttgart, 1996.

5. Novák A. Audiologie. Vyšetřovací technika, diagnostika, léčba a rehabilitace. Unitisk, Praha, 2003.

6. Tremblay K, Ross B. Effects of age and age-related hearing loss on the brain. J Commun Disord 2007; 40: 305–312.

7. Wilson RH, Cates WB. A comparison of two word-recognition tasks in multitalker babble: speech recognition in noise test (SPRINT) and words-in-noise test (WIN). J Am Acad Audiol 2008; 19(7): 548–556.

8. Wong PC, Jin JX, Gunasekera GM et al. Aging and cortical mechanisms of speech perception in noise. Neuropsychologia 2009; 47(3): 693–703.

9. Dlouhá O, Vokřál J. Test větné srozumitelnosti u osob s normálním sluchem. Otorinolaryngologie a foniatrie 2011; 60(3): 125–130.

10. Dlouhá O, Vokřál J, Černý L. Test větné srozumitelnosti v hovorovém šumu u osob s vadou sluchu. Otorinolaryngologie a foniatrie 2012; 61(4): 240–244.

Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistka

Článek vyšel v časopise

Časopis lékařů českých


Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
nový kurz
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Léčba akutní pooperační bolesti
Autoři: doc. MUDr. Jiří Málek, CSc.

Nové antipsychotikum kariprazin v léčbě schizofrenie
Autoři: prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se