Mezinárodní kongres Evropský týden o biobankách


Autoři: Judita Kinkorová
Působiště autorů: Centrální laboratoř pro imunoanalýzu LF UK a FN Plzeň
Vyšlo v časopise: Čas. Lék. čes. 2017; 156: 211-212
Kategorie: Kongresové zpravodajství

Biobankovnictví v inovacích v oblasti zdraví, mezinárodní kongres, Vídeň, 13.–16. září 2016

KLÍČOVÁ EVROPSKÁ BIOMEDICÍNSKÁ VÝZKUMNÁ SÍŤ

Biobanky se v posledních několika letech stávají nevyhnutelnou a nutnou součástí biomedicínského výzkumu nejen v Evropě, ale i ve světě. Jejich význam spočívá ve sběru uchovávání a sdílení vzorků biologického materiálu a k nim náležejících dat a informací pro podporu základního i aplikovaného biomedicínského i farmaceutického výzkumu. Nejvýznamnější evropské biobanky a přidružená pracoviště se sdružují v největší evropské infrastruktuře Biobanking and BioMolecular resources Research Infrastructure – European Research Infrastructure Consortium (BBMRI-ERIC, www.bbmri-eric.eu).

Mezinárodní kongres Evropský týden o biobankách (Europe Biobank Week, http://europebiobankweek.eu), který se konal ve dnech 13.–16. září 2016 ve Vídni s podtitulem „Biobankovnictví v inovacích v oblasti zdraví“, se stal širokou platformou pro setkání odborníků, výměnu znalostí a sdílení zkušeností a nových poznatků pro širokou škálu uživatelů a spolupracujících partnerů z nejrůznějších oblastí výzkumu a zdravotné péče. Konference se zúčastnilo celkem 682 participantů: 521 delegátů, 161 vystavujících firem a 17 zástupců pacientských organizací. Na kongresu byly představeny mezinárodní společnosti a konsorcia, jež mají úzký vztah k biobankám a jejichž spolupráce bude v budoucnu nezastupitelná (viz níže).

Program čtyřdenního setkání nabídl nejrůznější sekce, od vzdělávání a sdílení zkušeností přes inovativní koncepty a koncepce pro biobanking až po úlohu a postavení pacienta v biobankingu a s tím související velké okruhy otázek právních, etických a sociálních (ochrana pacientských dat a vzorků, informovaný souhlas, sdílení informací apod.). Z čistě medicínských vědeckých témat je možno uvést výzkum v oblasti biomarkerů, zobrazovacích metod a -omics metod. Problematika precizní a personalizované medicíny byla zmiňována napříč téměř všemi okruhy témat. Nedílnou součástí programu byly otázky týkající se managementu kvality, environmentálních vlivů a biodiverzity a také široké mezinárodní spolupráce. V neposlední řadě zaujala témata informačních technologií a velkých dat (big data) a práce s nimi v návaznosti na stávající problémy a budoucnost biobank v Evropě a ve světě.

Konference byla pořádána největší evropskou biomedicínskou infrastrukturou Biobanking and BioMolecular resources Research Infrastructure – European Research Infrastructure Consortium (BBMRI-ERIC) a dále European and Middle Eastern Society for Biopreservation and Biobanking (ESBB, https://esbb.org). Hostitelskou organizací kongresu byli zástupci rakouské infrastruktury BBMRI.at (tedy rakouského národního nodu).

Biobanking v Evropě představuje jednu z nejvýznamnějších výzkumných sítí, která napomáhá k formulaci a řešení stávajících i budoucích témat v biomedicínském výzkumu. Biobanking nestojí ve výzkumném světě osamoceně, ale je pevně navázán na další významné evropské infrastruktury jako ELIXIR (distributed infrastructure for life –sciences information, www.elixir-europe.org), EATRIS (European infrastructure for translational medicine, http://eatris.eu), INFRAFRONTIER (European infrastructure for phenotyping and archiving of model mammalian genomes, www.infrafrontier.eu) ad.

PROBLEMATIKA INFORMOVANÉHO SOUHLASU

Z bohatého programu kongresu lze uvést např. přednášku A. M. Tasse (Rakousko) zaměřenou na etické, právní a sociální otázky (ESLI – ethical, social and legal issues), která zhodnotila problematiku ochrany a sdílení dat, ochranných mechanismů dat a informací a informovaného souhlasu v jednotlivých členských státech EU. Sdělení otevřelo diskusi k informovanému souhlasu, která se v současné době vede o formě souhlasu: Nejčastěji je užíván tzv. obecný nebo široký souhlas (broad consent), jenž zohledňuje širokou škálu požadavků na ochranu pacientských informací. V diskusi byl také zmíněn tzv. otevřený (opened) souhlas, který umožňuje i pozdější doplnění požadovaných informací – podle nově vznikajících potřeb výzkumu.

R. Jahns (Německo) představil německou verzi souhlasu – harmonizovaný obecný souhlas (harmonised broad consent), který je návrhem pro evropské partnery a splňuje základní požadavky pro mezinárodní výměnu vzorků a dat. Upozornil na problematiku nejednotného přístupu k informovanému souhlasu v Evropě a nabídl tento návrh, který je mezinárodně přijatelný a překlenuje stávající rozdíly v národních informovaných souhlasech. Pro německé podmínky takto pojatý souhlas nazývají as broad as possible – tedy „tak obecný (zde se více hodí široký), jak jen může být“.

Problematikou informovaného souhlasu se ve své přednášce zabýval také M. A. Rothstein (USA) z pohledu Spojených států amerických, kde je škála informovaného souhlasu daleko širší: celoplošný/jednotný (blanket consent), obecný (broad consent), dynamický (dynamic consent), otevřený (open consent) nebo víceúrovňový (tiered consent). Tento blok přednášek ukázal na význam diskuze a společného přístupu k řešení otázek informovaného souhlasu a ochrany pacientských dat nejen napříč Evropou, ale i celosvětově.

ZAHRANIČNÍ ZKUŠENOSTI – SDÍLENÍ A INSPIRACE

A. Cambon Thomsen (Francie) je expertkou BBMRI-ERIC pro problematiku ESLI a ve své přednášce podtrhla nutnost výměny vzorků a dat v biomedicínském výzkumu. Co nyní aktuálně chybí, jsou standardy, návody, dobré zkušenosti a citační zdroje. Z její prezentace uveďme alespoň jeden z nástrojů, kterým je CoBRA (Citation of BioResources in Journal Articles).

Zajímavé a podnětné byly prezentace o nově budovaných biobankách. A. Metspalu (Estonsko) popsal úskalí při budování estonské národní biobanky založené v roce 2000 jakožto estonské genomické centrum (www.biobank.ee). Podnětem k jejímu založení byla potřeba akademického, komerčního, klinického a kombinovaného výzkumu s cílem sběru informací o estonské populaci a následného zlepšení zdravotního stavu estonské populace. Tak jako v jiných biobankách museli v první řadě řešit otázky praktické: sběr a uchovávání vzorků, oprávnění přístupu k nim a informacím, možnost poskytování vzorků a informací pro národní i mezinárodní výměnu a výzkum, kvalitu vzorků, standardy při práci se vzorky, možnost opakování odběrů vzorků a doplňování dat a informací apod. Z otázek patřících do oblasti ESLI byl hlavním problémem informovaný souhlas, jehož aktuální podoba se v současné podobě blíží tzv. broad consent.

Mezi evropskými biobankami vynikají zejména severské biobanky. Jejich náskok spočívá především v zakotvení biobank v národních legislativách a v provázanosti se základním i aplikovaným výzkumem. S. Soini (Finsko) představila finský nod evropské infrastruktury (BBMRI.fi, www.bbmri.fi), který sestává z 8 biobank. Finové mají jako jedni z mála zákon o biobankách ukotven přímo ve svém právním řádu. Pro všechny biobanky mají jednotný informovaný souhlas, jednotně jsou zajištěny bezpečnostní a ochranné mechanismy pro vzorky i data, mají jasná a jednotná pravidla pro mezinárodní výměnu v souladu s direktivami EU. Filozofie finských biobank je v souladu se severským pojetím modelu zdravotní péče: univerzální přístup ke zdravotní péči.

VÝZNAM VZÁJEMNÝCH VAZEB

V aktivitách BBMRI-ERIC hraje nezastupitelnou roli spolupráce s ostatními infrastrukturami, mezinárodními organizacemi, asociacemi, společnostmi a sdruženími. Význam vzájemných vazeb ukázali např. G. Stanta z Organization of European Cancer Institutes (OECI, www.oeci.eu), R. Al Dieri z European Society of Pathology (ESP, http://esp-pathology.org), B. Barnes z European Federation of Pharmaceutical Industries and Associations (EFPIA, www.efpia.eu), H.-U. Kauczor z European Society of Radiology (ESR, www.myesr.org) a další.

Českou účast mezinárodního konsorcia na kongresu zajišťoval koordinátor národního nodu (BBMRI_CZ) doc. D. Valík z Masarykova onkologického ústavu v Brně. Plzeňskou biobanku prezentovala doc. J. Kinkorová přednáškou autorů J. Kinkorové, O. Topolčana, M. Karlíkové a R. Kučery „Stability of selected tumor markers in serum“ a posterem „Biobank for oncological diseases in Faculty Hospital Pilsen“ stejného autorského týmu.

Přínosem kongresu bylo seznámení se s aktivitami ostatních evropských národních nodů (národními skupinami biobank a jejich zkušenostmi, problémy a přístupy k jejich řešení) a navázání osobních vztahů pro budoucí možnou spolupráci. Plzeňská biobanka si v evropském kontextu stojí velmi dobře co do počtu vzorků, přístrojového vybavení, personálního zajištění, ale také reálnými ambicemi vstoupit – po rekonstrukci – plně do velké rodiny evropských biobank. Prezentace plzeňské biobanky zaujala a bylo dohodnuto setkání „na nejvyšší úrovni“ mezi rakouskou biobankou ve Štýrském Hradci a vedením plzeňské biobanky. Biobanka v Grazu (www.medunigraz.at) je koordinátorem nejen rakouského národního nodu, ale je také jednou z největších a nejlépe vybavených biobank v Evropě. O významu rakouského nodu a rakouských biobank svědčí i to, že ve Štýrském Hradci sídlí koordinační centrum celé velké infrastrukturní rodiny biobank v Evropě – BBMRI-ERIC.

Adresa pro korespondenci:

doc. RNDr. Judita Kinkorová, CSc.

Centrální laboratoř pro imunoanalýzu LF UK a FN Plzeň

Edvarda Beneše 1128/13

305 99  Plzeň-Bory

Tel.: 377 402 948

e-mail: kinkorovaj@fnplzen.cz


Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistka

Článek vyšel v časopise

Časopis lékařů českých


Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
nový kurz
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Léčba akutní pooperační bolesti
Autoři: doc. MUDr. Jiří Málek, CSc.

Nové antipsychotikum kariprazin v léčbě schizofrenie
Autoři: prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se