Komentář k Dopisu redakci (Adamus M. Jedna lahvička léku pro více nemocných – racionalizace nákladů nebo cesta do pekel?)
Autoři:
P. Anzenbacher; K. Hrubý
Působiště autorů:
Fakultní nemocnice Olomouc
Vyšlo v časopise:
Anest. intenziv. Med., 22, 2011, č. 3, s. 188
Kategorie:
Dopisy redakci
Podání léku z jednoho balení více pacientům – pohled farmakologa a farmaceuta
Zdá se, že podání léku z jednoho balení více pacientům ve zdravotnickém zařízení není regulováno žádnými platnými právními předpisy. Pro lékaře, zejména když se jedná o relativně vzácný produkt (cenou či dostupností), je – a to i vzhledem k prosazované šetrnosti a úspornosti – velkým pokušením takový lék podat dalšímu pacientovi. Domníváme se, že zde je třeba vycházet z údajů o daném léku (Summary of Product Characteristics, SPC).
Je-li, jak uvádí doc. Adamus [1], na štítku i v příbalové informaci uvedeno, že jde o „lahvičku určenou k podání jednomu nemocnému“, nelze podat tento lék ze stejného balení jinému nemocnému. Výrobce takové jednání zcela vylučuje a není zde cesty, jak takto deklarované upozornění nerespektovat.
Jiná je ale situace, když takové výslovné upozornění v příslušných podkladech není, a přitom „pokušení“ aplikovat lék dalšímu pacientovi je lákavé. U Bridionu® je v SPC [2] uvedeno pod Shelf life (překlad autorů): „Po prvním otevření a zředění byla chemická a fyzikální stabilita při provozu demonstrována po 48 hodin při 2 až 25 °C. Z mikrobiologického pohledu by zředěný produkt měl být použit okamžitě. Není-li použit okamžitě, doba uskladnění v provozu a podmínky před dalším použitím jsou na zodpovědnosti toho, kdo výrobek použije a neměly by normálně být delší než 24 hodin při 2 až 8 °C, pokud není zředění provedeno v kontrolovaných a validovaných aseptických podmínkách“. SPC z 3. listopadu roku 2010 tedy připouští otevření skleněné lahvičky se septem a uskladnění obsahu po jistou dobu. Zde zřejmě opravdu není důvod nepodat lék dalšímu pacientovi, dojde-li k podání do 24 hodin a lék je uskladněn za doporučené teploty. Lahvička opatřená septem představuje dostatečnou uzávěru a výrobce tedy opakované použití rozumně připouští.
Další situace, popsaná v předcházejícím dopise, je problematičtější. Je-li lék ve skleněné ampuli, a bezprostředně po otevření ampule je přemístěn do dvou stříkaček, je zdánlivě vše v pořádku. Nicméně, situace nemusí být jednoznačná. Bez znalosti stability léku v „novém“ balení, tedy stříkačce (skleněné asi nikoli – tedy z polymeru, jakého?, jaké jsou možnosti uvolnění např. plastifikátorů z materiálu stříkačky?) nelze jednoznačně odpovědět. Obecně je žádoucí ředit či readjustovat (přeplňovat do alternativních obalů) parenterální léčiva, která nebudou bezprostředně aplikována pacientovi, v kontrolovaných a validovaných aseptických podmínkách (jak to nakonec zmiňuje i citovaný SPC výše). Co si představit pod tímto slovním spojením? V zásadě jde o prostory pro aseptickou přípravu léčiv s kontrolovaným stupněm čistoty prostředí, které zpravidla existují v rámci ústavních lékáren nemocnic (většinou jako oddělení sterilní přípravy léčiv) a garantují dodržení podmínky asepse při manipulaci s léčivem. Uvedená pracoviště takto např. v mnoha nemocnicích západní Evropy, USA či Kanady centrálně ředí léčiva do infuzních roztoků nebo přeplňují léčiva z „multidose“ obalů do „monodose“ obalů (např. injekčních stříkaček), a to s výhodou garance kvality přípravy, ekonomického benefitu pro nemocnici a v neposlední řadě i prodloužené exspirace takto naředěných či přeplněných léčiv [3–6].
O záměně stříkaček, zmiňované doc. Adamusem, raději ani neuvažujme.
Prof. RNDr. Pavel
Anzenbacher, DrSc.
přednosta Ústavu farmakologie
Fakultní nemocnice a Lékařská
fakulta UP v Olomouci
PharmDr. Kamil Hrubý, Ph.D.
vedoucí ústavní lékárny
Fakultní
nemocnice Olomouc
Zdroje
1. Adamus, M. Jedna lahvička léku pro více nemocných – racionalizace nákladů nebo cesta do pekel? Anest. intenziv. Med.,, 2011, roč. 22, č. 3, s. 187.
2. www.medicines.org.uk/EMC/medicine/21299/SPC/Bridion +100+mg+solution+for+injection
3. http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/7962218
4. http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/10163580
5. http://www.nnuh.nhs.uk/Dept.asp?ID=639
6. http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1365-2710.1994. tb00667.x/abstract
Štítky
Anesteziologie a resuscitace Intenzivní medicínaČlánek vyšel v časopise
Anesteziologie a intenzivní medicína
2011 Číslo 3
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
- Neodolpasse je bezpečný přípravek v krátkodobé léčbě bolesti
- Léčba akutní pooperační bolesti z pohledu ortopeda
- Jak souvisí postcovidový syndrom s poškozením mozku?
- Neodolpasse v léčbě pooperační bolesti
Nejčtenější v tomto čísle
- Svalová slabost kriticky nemocných
- Serotoninergní syndrom – kazuistika
-
Zajištění dýchacích cest – souhrny přednášek
Praha 11. 11. 2010 - Úskalí pooperační péče po výkonech na krčních tepnách