Zvýšení kapacity zátěže při užívání fixní kombinace dávek tiotropia a olodaterolu v inhalátoru Respimat bylo u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) prokázáno již v klinických studiích. Italští autoři hodnotili její přínos v podmínkách reálné praxe a zaměřili se také na spokojenost pacientů s inhalátorem.
Jednalo se o otevřenou observační studii, která proběhla na 29 pracovištích v celé Itálii. Zahrnovala 309 pacientů s CHOPN, kteří po dobu 6 týdnů užívali tiotropium/olodaterol. Fyzické funkce byly hodnoceny pomocí dotazníku PF-10 (Physical Functioning Questionnare).
Primárním sledovaným parametrem byl počet pacientů, u nichž bylo dosaženo terapeutického přínosu definovaného jako nejméně 10bodové zlepšení skóre PF-10. Sekundární parametry zahrnovaly absolutní změnu skóre PF-10, celkový zdravotní stav pacienta dle hodnocení lékaře – skóre PGE (Physician’s Global Evaluation) a spokojenost pacienta s léčbou, inhalací a manipulací s inhalátorem Respimat.
Většina pacientů spadala do kategorie B (44,4 %) a D (24,5 %) dle kritérií GOLD (Globální iniciativy pro chronickou obstrukční plicní nemoc), tj. s vysokým výskytem symptomů. Téměř 3/4 pacientů měly průvodní onemocnění.
Primárního sledovaného parametru byl dosažen u 52,2 % pacientů, a to zejména z kategorií B a D dle GOLD. Spojenost pacientů s léčbou, inhalací a manipulací s inhalátorem byla vysoká až velmi vysoká. Pohybovala se v rozmezí 86–89 %, a to jak u pacientů v kategorii B, tak v kategorii D. Výskyt nežádoucích příhod souvisejících s léčbou byl velmi nízký.
„Tato studie provedená v reálné praxi ukázala, že léčba fixní kombinací dávek tiotropia/olodaterolu podávaná inhalátorem Respimat zlepšuje fyzické funkce a celkový stav pacientů a je spojená s vysokou mírou spokojenosti a velmi nízkým výskytem nežádoucích příhod spojených s terapií bez ohledu na kategorii, do které nemocní spadají, a na jejich průvodní choroby,“ uzavírají autoři svá zjištění.
(zza)
Zdroj: Carone M., Pennisi A., D'Amato M. et al. Physical functioning in patients with chronic obstructive pulmonary disease treated with tiotropium/olodaterol Respimat in routine clinical practice in Italy. Pulm Ther 2020 Jun 18, doi: 10.1007/s41030-020-00122-9 [Epub ahead of print].
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
