Pacienti s abúzem alkoholu mají výrazně vyšší incidenci výskytu infekce virem hepatitidy C (HCV). Konzumace alkoholu zvyšuje závažnost průběhu HCV infekce a zhoršuje prognózu pacientů s chronickou hepatitidou C. HCV infekce totiž způsobuje neschopnost imunitního systému rozpoznat infikované buňky a vyvolat patřičnou imunitní odpověď. Následkem je akumulace takových virem infikovaných buněk v játrech.
Alkohol potencuje nepříznivý efekt HCV infekce na prezentaci antigenu hlavním histokompatibilitním komplexem člověka (MHC, z angl. major histocompatibility komplex) třídy I a II. Játra hrají v tomto imunitním procesu důležitou roli, neboť zde probíhá štěpení a navázání antigenních peptidů na MHC třídy I a II v hepatocytech a dendritických buňkách. Snížená prezentace antigenu na MHC pak způsobuje jejich relativní neviditelnost pro imunitní systém. Alterace této jaterní funkce synergistickým působením alkoholu a HCV infekce proto limituje schopnost imunitního systému vyčistit organismus od HCV infekce a infikovaných buněk a přispívá k progresi onemocnění.
Samotná infekce HCV ovlivňuje funkci dendritických buněk, když mění jejich cytokinový profil na supresivní fenotyp (IL-10, TGF beta). Tím téměř zastavuje jejich dozrávání a schopnost podílet se na imunitních procesech.
Metabolismus etanolu a HCV proteiny redukují navíc proteázomovou funkci jater (tvorbu proteinů), tzn. tvorbu peptidů pro stavbu MHC. Abúzus alkoholu tak částečně vysvětluje exacerbaci HCV infekce a špatnou prognózu u alkoholiků s hepatitidou C.
(ercp)
Zdroj: World J Gastroenterol. 2009 Mar 14; 15 (10): 1201–8.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
