Logo  proLékaře.cz
Přihlásit
  • Články
    • Z medicíny
    • Technologie
    • Lifestyle
    • Rozhovory
    • Infografika
    • Kazuistiky
    • Téma měsíce
  • Vzdělávání
    • Kurzy
    • Interaktivní kazuistiky
  • Časopisy
  • Témata
  • Kongresy
    • Záznamy z kongresů
  • Videa
  • Podcasty
  • Práce v oboru
  • Praktické
    • Kalendář akcí
    • Dostupnost léků
Odebírejte náš newsletter
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
  • Články pro pacienty
Logo proLékaře.cz
  • Články
    Články
    • Z medicíny
    • Technologie
    • Lifestyle
    • Rozhovory
    • Infografika
    • Kazuistiky
    • Téma měsíce

    Top novinky

    MUDr. Jakub Mitro: Praktičtí lékaři by měli být za podíl na realizaci NKP adekvátně ohodnoceni
    Stárnoucí imunita, umělá vejce, myší fotosyntéza a mravenčí jed – „jednohubky“ z výzkumu 2026/18
    Časná kombinovaná hypolipidemická terapie po akutním koronárním syndromu − klíč k dosažení cílových hodnot LDL-C
    Co vyplývá z vyhodnocení právě končící respirační sezóny?
  • Vzdělávání
    Vzdělávání
    • Kurzy
    • Interaktivní kazuistiky

    Top články

    Revma Focus: Spondyloartritidy
    Svět praktické medicíny 1/2026 (znalostní test z časopisu)
    Denzitometrie v praxi: od kvalitního snímku po správnou interpretaci
    Čelistně-ortodontické kazuistiky od A do Z
  • Časopisy
    Časopisy

    Top články

    DNA methylation-mediated modulation of rapid desiccation tolerance acquisition and dehydration stress memory in the resurrection plant Boea hygrometrica
    ANGPTL8 protein-truncating variant associated with lower serum triglycerides and risk of coronary disease
    Control of pre-replicative complex during the division cycle in Chlamydomonas reinhardtii
    Mobile Type VI secretion system loci of the gut Bacteroidales display extensive intra-ecosystem transfer, multi-species spread and geographical clustering

    Nové číslo

    2
    Časopis lékařů českých
    2026:Číslo 2
  • Témata
    Témata

    Top novinky

    MUDr. Jakub Mitro: Praktičtí lékaři by měli být za podíl na realizaci NKP adekvátně ohodnoceni
    Časná kombinovaná hypolipidemická terapie po akutním koronárním syndromu − klíč k dosažení cílových hodnot LDL-C
    Biologická léčba SLE – jak se liší dostupné přípravky?
    Periferní neuropatie – tichý nepřítel: Zvyšme společně povědomí o tomto problému

    Jen pro vás

    Staňte se součástí komunity a získejte přístup k obsahu na míru.

    Přihlásit
  • Kongresy
    Kongresy
    • Záznamy z kongresů

    Nejčtenější

    XXX. hradecké pneumologické dny: Biologická léčba v pneumologii – stojíme na prahu nové éry a systémových změn
    Případy SLE/LN (ne)vhodné pro podání biologické léčby
    XLIV. konference SVL ČLS JEP: Časný záchyt a léčbu hypertenze mají ve svých rukou praktičtí lékaři. Které jednoduché kroky mohou učinit ke zlepšení jejích výsledků?
    Co zaznělo na kongresu Medicíny pro praxi: Nové modality léčby oHCM jsou realitou a BB/BKK již zdaleka nepředstavují jedinou možnost
  • Videa
    Videa

    Nová videa

    VIDEO: Čas je mozek – měníme život lidí s epilepsií
    VIDEO: Čas je mozek – měníme život lidí s epilepsií
    VIDEO: Sekvence léčby mCRC v reálné praxi – význam kombinace FTD/TPI + BEVA ve 3. linii po limitované odpovědi na předchozí modality
    VIDEO: Sekvence léčby mCRC v reálné praxi – význam kombinace FTD/TPI + BEVA ve 3. linii po limitované odpovědi na předchozí modality
  • Podcasty
    Podcasty

    Nejčtenější

    S MUDr. Martinem Špačkem o léčbě CLL (2. část): MRD, relaps a budoucnost terapie
    S MUDr. Martinem Špačkem o léčbě CLL (1. část): Jak volit terapii v 1. linii?
    S MUDr. Janou Katolickou, Ph.D., o tom, jak udržet febrilní neutropenii i anémii pod kontrolou... a pacienta v plánované léčbě
    S MUDr. Barborou Doležalovou o tom, jak s pacientem hovořit o léčbě obezity
  • Práce v oboru
    Práce v oboru

    Doporučené pozice

  • Praktické
    Praktické
    • Kalendář akcí
    • Dostupnost léků
PL logo
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
  • Články pro pacienty
Články
  • Z medicíny
  • Technologie
  • Lifestyle
  • Rozhovory
  • Infografika
  • Kazuistiky
  • Téma měsíce
Vzdělávání
  • Kurzy
  • Interaktivní kazuistiky
Časopisy
Témata
Kongresy
  • Záznamy z kongresů
Videa
Podcasty
Práce v oboru
Praktické
  • Kalendář akcí
  • Dostupnost léků
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
  • Články pro pacienty

© 2008-2026 MeDitorial | ISSN 1803-6597
Stránky proLékaře.cz jsou určeny výhradně odborníkům ve zdravotnictví. Čtěte prohlášení a Zásady zpracování osobních údajů.

Přihlásit
proLékaře.czČlánkyZ medicíny
Z medicíny

Protilátkové repetitorium – 1. díl: diagnostika

8. února 2021
4 min čtení
Listopadově-vánoční pandemie COVID-19 ještě zdaleka není u konce, ale v populaci se během této doby dramaticky změnil poměr „k infekci náchylných“ a „již odolných“ osob. Nemáme jen 1 milion osob s prokázanou infekcí pomocí PCR a antigenních testů, ale i několikanásobně více lidí, kteří prodělali infekci bez toho, že by byli otestovaní. Stejně jako u jiných virových infekcí poznáme takové jedince pomocí stanovení protilátek.

Úvod

I pro řadu zdravotníků je obtížné se zorientovat v problematice protilátek. Proto jsme připravili následující přehled, který vychází ze zkušeností pracovníků 4 laboratoří, jež se stanovení protilátek proti koronaviru dlouhodobě věnují. Pokusíme se odpovědět na nejčastější otázky v problematice stanovení protilátek u našich pacientů. Podrobnější informace naleznete v materiálu, který bude záhy publikován v Časopisu lékařů českých.

Reklama

Otázky a odpovědi

Kdy stanovovat protilátky?

Reklama

Pro potřebu „potvrzení prodělané infekce“ se doporučuje stanovovat IgG protilátky v časovém odstupu minimálně 3 týdny po pozitivním PCR/antigenním testu nebo později (1). IgG protilátky se tvoří až po IgM a IgA izotypu, jsou nejspecifičtější a nejdéle v organismu přetrvávají. V infekční sérologii jsou obecně považovány za důkaz proběhlé infekce. U každého z nás se tvoří jinak rychle. Z našich dat vyplývá, že jak u mladých dárců rekonvalescentní plazmy, tak u seniorů (2) protilátky dlouhodobě přetrvávají.

Můžeme pomocí protilátek zjistit právě probíhající onemocnění COVID-19, když je test PCR negativní?

Pro průkaz akutně probíhající infekce se používá PCR a antigenní test. Pouze v případě, kdy máme pacienta se symptomy typickými pro COVID-19, ale opakovaně negativním testem PCR a pochybujeme o diagnóze, můžeme nechat stanovit protilátky IgM či IgA izotypu nebo „celkový imunoglobulin“ ve 2. týdnu infekce. Nevýhodou těchto vyšetření je nižší specificita, tedy riziko falešně pozitivního výsledku (protilátky nemusejí být specifické k SARS-CoV-2). Proto je vhodné doplnit vyšetření konfirmačním virus-neutralizačním testem (VNT). Není-li VNT dostupný, pak je vhodné alespoň zopakovat vyšetření protilátek IgG běžnými metodami s odstupem 2–3 týdnů.

Lze používat protilátky u sporných případů přímého průkazu?

Velké starosti činí přetrvávání pozitivity PCR u překonané infekce, protože neinfekční RNA přetrvává na sliznici i několik měsíců (3). V takových případech vysoké titry IgG a nízké IgM svědčí pro uzdravení jedince před delším časem a tento pacient s největší pravděpodobností již není infekční.

Jakou metodou vyšetřovat protilátky?

Metodami chemiluminiscenčními (CLIA) nebo enzymoimunoanalytickými (ELISA, EIA) (2, 4, 5). Dobré zkušenosti máme s testy od zahraničních výrobců Diasorin, Abbott, Roche, Beckman Coulter či Euroimmun, jejichž parametry spolehlivosti byly testovány americkým Úřadem pro kontrolu léčiv a potravin (FDA) (4), použitelné jsou i české testy Testline a Vidia (2, 6).

Tab.  Přehled nejčastějších testů používaných ke stanovení protilátek proti SARS-CoV-2. Specificity a senzitivity jsou uvedeny v dokumentech výrobců.

Je možné použít rychlotesty na stanovení protilátek?

Tzv. rychlotesty (neboli laterální imunodifuzi) máme ve všech 4 laboratořích vyzkoušené a máme s nimi bohužel velmi špatné zkušenosti. Proto jsme od jejich používání ustoupili. Testy, které jsme měli k dispozici, nebyly kvalitní a velmi často je nebylo možné vyhodnotit, protože chyběl proužek v kontrolní zóně. I když je kontrola v pořádku, mají tyto testy velmi nízkou senzitivitu, jak ukázalo nezávislé testování organizací FIND (5).

Liší se protilátky proti proteinu S (spike) a N (nucleocapsid)?

Při infekci se tvoří řada protilátek proti různým antigenům, ale my nevíme, které u našeho pacienta převažují. Proto je dobré, že máme k dispozici více typů vyšetření. Struktura proteinu N je u SARS-CoV-2 a jiných běžných koronavirů hodně podobná, test tedy může zachytit i protilátky u člověka, který COVID-19 neprodělal. Naproti tomu protein S (a jeho podjednotky S1, S2 a receptorová vazebná doména – RBD) je pro SARS-CoV-2 specifický. Protilátky proti proteinu N jsou detekovány s vyšší senzitivitou, ale protilátky proti proteinu S jsou specifičtější (1). Zatímco po infekci se tvoří protilátky proti antigenu S i N, po vakcinaci se tvoří pouze protilátky proti antigenu S.

Pokud jsou protilátky pozitivní, znamená to, že pacient má ochranné (neutralizační) protilátky?

Pokud je výsledek protilátek IgG jen těsně vyšší než hodnota cut-off (tedy než uvedená hraniční hodnota testu – viz tab.), je vhodné vyšetření s odstupem 2 týdnů zopakovat a sledovat, zda hodnoty stoupají (což se děje zpravidla v případě nedávno prodělané infekce). Z našich zkušeností vyplývá, že hodnoty IgG těsně nad hranicí mohou být falešně pozitivní, hodnoty cca nad dvojnásobkem cut-off již lze považovat za protektivní.

Co jsou to neutralizační protilátky?

Neutralizační protilátky se váží na povrchové proteiny viru (S protein) a tím zalepí viru „klíč“ pro vstup do buňky. Virus-neutralizační test prokáže, zda protilátky „opravdu fungují“ proti koronaviru. Ve virologické laboratoři smícháme sérum pacienta s živou virovou suspenzí a buněčnou linií a společně tuto směs buněk kultivujeme několik dní (2). Pokud byly v séru pacienta přítomné neutralizační protilátky, pak buňky zůstanou živé, virus se nenamnoží a pacient je vůči infekci imunní (velmi pravděpodobně). Pokud však v séru neutralizační protilátky nebyly, buňky odumřou. Daný pacient tedy nemá ochranné protilátky a není imunní (velmi pravděpodobně).

Jak dlouho budu imunní po prodělaném onemocnění?

V Česku byly potvrzené protilátky pomocí VNT nejdéle po 10 měsících od prodělané infekce.

Senioři z „Břevnické studie“ (2), kteří byli nemocní v březnu a dubnu 2020, byli sledováni po celou dobu epidemie. Ani během podzimu a zimy 2020 neonemocněli. V tomto kolektivu se v prosinci 2020 vyskytlo nové onemocnění u ošetřovatelky, ale nedošlo k onemocnění dotyčných osob ani k šíření nákazy mezi seniory či zdravotnickým personálem.

V Plzni bylo zaznamenáno několik opakovaných infekcí u osob vyšetřovaných na jaře a v létě, ale v případě druhého výskytu byl průběh onemocnění mírný. V pražské laboratoři byl zaznamenán výskyt COVID-19 u 2 osob, jež měly na jaře pozitivní pouze IgA protilátky, zatímco IgG tehdy byly negativní nebo hraniční. Podzimní infekce koronavirem vyvolala klasický vzestup IgG i IgA protilátek. Zatím se tedy žádné nevysvětlitelné překvapení neobjevilo.

Závěr

Protilátky proti koronaviru je třeba stanovovat ve správný čas kvalitním testem. Většina výsledků bude v souladu s našimi očekáváními, mohou se však objevit výjimky. Atypickým nálezům, „reinfekcím“ a problematice séroprevalečních studií se budeme věnovat v další části.

RNDr. Zuzana Krátká, Ph.D.
Imunologická laboratoř GENNET, s. r. o., Praha
4BIN – Centrum pro bayesovskou inferenci

MVDr. Václav Fejt
laboratoř imunologie a sérologie, Oddělení společných laboratoří, Nemocnice Havlíčkův Brod

doc. PharmDr. Radek Kučera, Ph.D.
Oddělení imunochemické diagnostiky, Fakultní nemocnice Plzeň

MUDr. Hana Zelená, Ph.D.
Oddělení virologie, Centrum klinických laboratoří, Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě
Katedra biomedicínských oborů LF OU v Ostravě

Zdroje:
1. Ministerstvo zdravotnictví ČR. Strategie testování onemocnění COVID-19 pro sezónu respiračních onemocnění 2020/2021. Příloha 3 – Průřezové studie protilátkové imunity. MZ ČR, 29. 9. 2020. Dostupné na: https://koronavirus.mzcr.cz/wp-content/uploads/2020/10/Strategie-testování-COVID-19_def_200929.pdf
2. Fejt V., Krátká Z., Zelená H., Fürst T. Stáří vpřed: Vývoj hladiny ochranných protilátek proti koronaviru SARS-CoV-2 u seniorů z Domova Břevnice. Časopis lékařů českých 2020; 159: 303–311.
3. Státní zdravotní ústav. Doba infekčnosti jedinců infikovaných virem SARS-CoV-2. SZÚ, 13. 11. 2020. Dostupné na: www.szu.cz/tema/prevence/doba-infekcnosti-jedincu-infikovanych-virem-sars-cov-2-1
4. U. S. Food & Drug Administration. EUA authorized serology test performance. FDA, 8. 1. 2021. Dostupné na: www.fda.gov/medical-devices/coronavirus-disease-2019-covid-19-emergency-use-authorizations-medical-devices/eua-authorized-serology-test-performance
5. Krátká Z., Fürst T., Vencálek O. et al. Průzkumný vrt: jak správně připravit, provést a vyhodnotit séroprevalenční studii. Časopis lékařů českých 2020; 159: 217–225.
6. Fejt V. Zkušenosti s různými metodami stanovení protilátek proti SARS-CoV-2 v Oddělení společných laboratoří Nemocnice Havlíčkův Brod v dubnu až květnu 2020. Labor Aktuell (ROCHE) 2020; 24 (3–4).
7. FIND. FIND evaluation of SARS-CoV-2 antibody (Ab) detection tests. FIND, 27. 11. 2020. Dostupné na: www.finddx.org/wp-content/uploads/2020/11/Av-eval-results20201127.jpg

Populární články

TechnologieZ medicíny
Hraje umělá inteligence v medicíně fér?

Hraje umělá inteligence v medicíně fér?

26. června 2025
26. června 2025
Dva pacienti, stejné příznaky. Jeden dostane doporučení na CT, druhý jen poučení. Co rozhodlo? Ne jejich zdravotní stav, ale měsíční příjem nebo věk. Umělá inteligence (AI) si razí cestu do zdravotní péče neuvěřitelným tempem a s ní i otázky, na které zatím neexistují jednoznačné odpovědi. Jednou z nejzávažnějších je, jestli hraje AI ve zdravotnictví fér. Pokusili se to zjistit výzkumníci z newyorské The Icahn School of Medicine at Mount Sinai.
Z medicíny
Různé složky stravy mění střevní mikrobiotu. Co to dělá s imunitou?

Různé složky stravy mění střevní mikrobiotu. Co to dělá s imunitou?

12. září 2025
12. září 2025
Střevní „mikrozoo“ je velmi rozmanitá a vliv na ni má spousta faktorů. Dnes již víme, že svou stravou promlouváme do skladby mikrobioty, a věnujeme tomu pozornost. Přehlíženo ovšem bývá, jak se strava odráží na imunomodulační aktivitě bakterií na úrovni kmene. Různé kmeny stejného druhu, dokonce i tentýž bakteriální kmen, přitom mohou působit na imunitní systém v závislosti na prostředí, ve kterém rostou. Na tento fakt upozornila nedávno publikovaná studie.
Z medicínyRozhovory
MUDr. Simona Karamazovová: Nedávné schválení omaveloxolonu znamená průlom v léčbě Friedreichovy ataxie

MUDr. Simona Karamazovová: Nedávné schválení omaveloxolonu znamená průlom v léčbě Friedreichovy ataxie

3. června 2025
3. června 2025
Friedreichova ataxie je vzácné dědičné onemocnění, které zasahuje nervový systém, srdce i další orgány. Jaké jsou její hlavní projevy, jaké možnosti léčby máme momentálně k dispozici a jak komplexně přistupovat k managementu péče o tyto nemocné? Ptáme se MUDr. Simony Karamazovové z Centra hereditárních ataxií FN Motol v Praze.
Z medicíny
Noční směny mohou pro ženy znamenat vyšší riziko astmatu

Noční směny mohou pro ženy znamenat vyšší riziko astmatu

8. srpna 2025
8. srpna 2025
Směnný provoz bývá pro zaměstnance náročný, což se může podepisovat na zdravotním stavu. Výzkumníci z Velké Británie se rozhodli zjistit, jaký má tento typ práce dopad na ženy – konkrétně je zajímala souvislost se vznikem astmatu.
Z medicínyTechnologieLifestyle
AI poháněný phishing – rostoucí hrozba pro zdravotnictví

AI poháněný phishing – rostoucí hrozba pro zdravotnictví

27. srpna 2025
27. srpna 2025
V rušném nemocničním provozu může jediné nepozorné kliknutí na e-mail způsobit řetězovou reakci: výpadek systémů, narušení péče i únik citlivých údajů tisíců pacientů. Jen v roce 2023 došlo v důsledku kybernetických útoků zaměřených na zdravotnický sektor k únikům dat u více než 167 milionů osob.

Související

Reklama

Doporučujeme

Reklama
Z medicínyRozhovory
MUDr. Jakub Mitro: Praktičtí lékaři by měli být za podíl na realizaci NKP adekvátně ohodnoceni

MUDr. Jakub Mitro: Praktičtí lékaři by měli být za podíl na realizaci NKP adekvátně ohodnoceni

Téma: Rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění28. května 2026
Téma: Rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění28. května 2026
MUDr. Jakub Mitro vede ordinaci praktického lékaře pro dospělé v Plzni a patří mezi ty, kteří kladou značný důraz na edukaci svých pacientů. Věří totiž, že právě tímto způsobem může přispět k naplnění Národního kardiovaskulárního plánu (NKP). Které překážky spatřuje v systému sdílené péče o pacienty s kardiovaskulárními (KV) onemocněními a jak je v podmínkách běžné klinické praxe navrhuje překonat?
Z medicínyTechnologie
Stárnoucí imunita, umělá vejce, myší fotosyntéza a mravenčí jed – „jednohubky“ z výzkumu 2026/18

Stárnoucí imunita, umělá vejce, myší fotosyntéza a mravenčí jed – „jednohubky“ z výzkumu 2026/18

28. května 2026
28. května 2026
Dnešní jednohubky jsou obloženy vejci ptáka moa, ozdobeny špenátovými tylakoidy a ochuceny kyselinou mravenčí. Zakousněte si je třeba k odpolední kávičce.
Z medicíny
Časná kombinovaná hypolipidemická terapie po akutním koronárním syndromu − klíč k dosažení cílových hodnot LDL-C

Časná kombinovaná hypolipidemická terapie po akutním koronárním syndromu − klíč k dosažení cílových hodnot LDL-C

Téma: Biologická léčba pacientů po infarktu27. května 2026
Téma: Biologická léčba pacientů po infarktu27. května 2026
Současná doporučení zdůrazňují potřebu časného a intenzivního snížení hladiny LDL cholesterolu (LDL-C) u pacientů po akutním koronárním syndromu (AKS). Data z klinických i observačních studií ukazují, že časná kombinovaná hypolipidemická léčba zvyšuje pravděpodobnost dosažení cílových hodnot a může snížit riziko dalších kardiovaskulárních (KV) příhod. Navzdory tomu zůstává dyslipidémie po AKS v reálné klinické praxi celosvětově významně podléčená a terapie často není dostatečně intenzifikována.
InfografikaZ medicíny
Co vyplývá z vyhodnocení právě končící respirační sezóny?

Co vyplývá z vyhodnocení právě končící respirační sezóny?

27. května 2026
27. května 2026
Letos poprvé jsou k dispozici otevřená data o průběhu právě končící respirační sezóny u nás. Prostřednictvím 6735 poskytovatelů zdravotní péče zapojených do systému e-surveillance a asi 2,6 milionu jejich hlášení je možné v reálném čase sledovat vývoj epidemií i dopady očkování. Jaká z nich lze vyvodit poučení pro reálnou klinickou praxi?
Z medicíny
Tirzepatid v aktuálních datech: Jakým způsobem zlepšuje kardiometabolické zdraví?

Tirzepatid v aktuálních datech: Jakým způsobem zlepšuje kardiometabolické zdraví?

27. května 2026
27. května 2026
Jak ukazuje souhrn randomizovaných kontrolovaných studií s tirzepatidem, podávání tohoto duálního agonisty receptorů pro glukagonu podobný peptid 1 (GLP-1) a glukózo-dependentní inzulinotropní polypeptid (GIP) vede u jedinců s obezitou/nadváhou bez diabetu mellitu 2. typu (DM2) i s DM2 nejen ke značné redukci tělesné hmotnosti, ale také ke zlepšení řady kardiometabolických parametrů.
Z medicíny
Synergie pohybu a suplementace Ca a vitaminu D: Jak maximalizovat BMD u postmenopauzálních žen?

Synergie pohybu a suplementace Ca a vitaminu D: Jak maximalizovat BMD u postmenopauzálních žen?

27. května 2026
27. května 2026
Léčba kostního úbytku začíná u režimových opatření, která může pacient ovlivnit sám. Dostatečný příjem kalcia a vitaminu D tvoří spolu s pohybem neoddělitelný základ léčby osteoporózy, respektive osteopenie. Recentní metaanalýza potvrzuje přínos kombinované strategie z hlediska zvýšení hustoty kostního minerálu (BMD).
TechnologieZ medicíny
Hraje umělá inteligence v medicíně fér?

Hraje umělá inteligence v medicíně fér?

26. června 2025
26. června 2025

Různé složky stravy mění střevní mikrobiotu. Co to dělá s imunitou?

12. září 2025
12. září 2025

MUDr. Simona Karamazovová: Nedávné schválení omaveloxolonu znamená průlom v léčbě Friedreichovy ataxie

3. června 2025
3. června 2025
Z medicíny
Noční směny mohou pro ženy znamenat vyšší riziko astmatu

Noční směny mohou pro ženy znamenat vyšší riziko astmatu

8. srpna 2025
8. srpna 2025

AI poháněný phishing – rostoucí hrozba pro zdravotnictví

27. srpna 2025
27. srpna 2025

Nové molekuly a indikace léčivých přípravků pro použití v EU

Téma: Nové registrace4. prosince 2025
Téma: Nové registrace4. prosince 2025
Z medicíny
Diagnostika osteoporózy v kontextu současných doporučení

Diagnostika osteoporózy v kontextu současných doporučení

Téma: Osteoporóza – trendy v sekvenční terapii25. června 2025
Téma: Osteoporóza – trendy v sekvenční terapii25. června 2025

Vliv doporučené léčby srdečního selhání na riziko vzniku FiS a její účinnost u pacientů s již rozvinutou FiS

Téma: Srdeční selhání18. srpna 2025
Téma: Srdeční selhání18. srpna 2025

Přínos empagliflozinu v léčbě HFpEF nezávisle na přítomnosti fibrilace síní

Téma: Srdeční selhání18. srpna 2025
Téma: Srdeční selhání18. srpna 2025
Z medicíny
Snížení hyperhomocysteinémie při nasazení perindoprilu a atorvastatinu

Snížení hyperhomocysteinémie při nasazení perindoprilu a atorvastatinu

Téma: Rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění29. srpna 2025
Téma: Rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění29. srpna 2025

Prasečí plíce, mRNA vakcíny proti HIV, vypínač jídla a pivaři pod drobnohledem – „jednohubky“ z výzkumu 2025/29

18. září 2025
18. září 2025

Je vhodné očkovat do stále stejné paže?

19. září 2025
19. září 2025
TechnologieZ medicíny
Hraje umělá inteligence v medicíně fér?

Hraje umělá inteligence v medicíně fér?

26. června 2025
26. června 2025
Z medicíny
Noční směny mohou pro ženy znamenat vyšší riziko astmatu

Noční směny mohou pro ženy znamenat vyšší riziko astmatu

8. srpna 2025
8. srpna 2025
Z medicíny
Diagnostika osteoporózy v kontextu současných doporučení

Diagnostika osteoporózy v kontextu současných doporučení

Téma: Osteoporóza – trendy v sekvenční terapii25. června 2025
Téma: Osteoporóza – trendy v sekvenční terapii25. června 2025
Z medicíny
Snížení hyperhomocysteinémie při nasazení perindoprilu a atorvastatinu

Snížení hyperhomocysteinémie při nasazení perindoprilu a atorvastatinu

Téma: Rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění29. srpna 2025
Téma: Rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění29. srpna 2025

Různé složky stravy mění střevní mikrobiotu. Co to dělá s imunitou?

12. září 2025
12. září 2025

AI poháněný phishing – rostoucí hrozba pro zdravotnictví

27. srpna 2025
27. srpna 2025

Vliv doporučené léčby srdečního selhání na riziko vzniku FiS a její účinnost u pacientů s již rozvinutou FiS

Téma: Srdeční selhání18. srpna 2025
Téma: Srdeční selhání18. srpna 2025

Prasečí plíce, mRNA vakcíny proti HIV, vypínač jídla a pivaři pod drobnohledem – „jednohubky“ z výzkumu 2025/29

18. září 2025
18. září 2025

MUDr. Simona Karamazovová: Nedávné schválení omaveloxolonu znamená průlom v léčbě Friedreichovy ataxie

3. června 2025
3. června 2025

Nové molekuly a indikace léčivých přípravků pro použití v EU

Téma: Nové registrace4. prosince 2025
Téma: Nové registrace4. prosince 2025

Přínos empagliflozinu v léčbě HFpEF nezávisle na přítomnosti fibrilace síní

Téma: Srdeční selhání18. srpna 2025
Téma: Srdeční selhání18. srpna 2025

Je vhodné očkovat do stále stejné paže?

19. září 2025
19. září 2025