U mužů s nově diagnostikovaným metastatickým karcinomem prostaty, u nichž je zahájena pouze androgendeprivační léčba, je stále dosahováno velmi krátkého přežití, i když je při prvním selhání této léčby k dispozici aktivní léčba. Ukázaly to výsledky pacientů z kontrolního ramene studie STAMPEDE.
Studie STAMPEDE byla největší randomizovaná kontrolovaná studie u metastatického karcinomu prostaty. Porovnávala přidání docetaxelu, kyseliny zoledronové, celekoxibu, abirateronu, enzalutamidu a radioterapie k androgenní deprivační terapii. Cílem této práce publikované v říjnu 2014 bylo zhodnotit výsledky přežití a faktory ovlivňující prognózu v prospektivní kohortě pacientů, kterou tvořila kontrolní skupina ze studie STAMPEDE (pouze s androgendeprivační léčbou).
Pacienti byli zařazováni od října 2005 do ledna 2014. Kohorta zahrnovala 917 mužů průměrného věku 66 let při randomizaci. Střední hladina prostatického specifického antigenu byla 112 ng/ml. 62 % mužů mělo pouze kostní metastázy, 26 % pacientů mělo metastázy v kostech i v měkkých tkáních, nejčastěji ve vzdálených uzlinách. Střední délka sledování byla 20 měsíců.
Došlo k 238 případům úmrtí, z nichž bylo 85 % z důvodu karcinomu prostaty. Střední doba přežití bez selhání léčby (FFS) byla 11 měsíců. Dvouleté FFS dosáhlo 29 %. Střední délka celkového přežití (OS) činila 42 měsíců a 2leté OS bylo 72 %. Délka přežití byla ovlivněna výkonnostním stavem, věkem, Gleasonovým skóre a rozložením metastáz. Střední délka přežití po první příhodě definované jako selhání léčby byla 22 měsíců.
Výsledky této práce ukázaly, že i v „éře docetaxelu“ je přežití mužů s metastatickým karcinomem prostaty krátké a je do velké míry ovlivněno věkem pacienta, jeho celkovým stavem a šířením karcinomu v organismu. Tito muži stráví většinu svého zbývajícího života v kastračně rezistentním relapsu.
(zza)
Zdroj: James N. D., Spears M. R., Clarke N. W., et al. Survival with Newly Diagnosed Metastatic Prostate Cancer in the "Docetaxel Era": Data from 917 Patients in the Control Arm of the STAMPEDE Trial (MRC PR08, CRUK/06/019). Eur Urol. 2014 Oct 6; pii: S0302-2838(14)00969-5; doi: 10.1016/j.eururo.2014.09.032. [Epub ahead of print]
Periferní neuropatie (PN) postihuje velkou část populace, přesto zůstává poddiagnostikovaná. Květen coby měsíc povědomí o PN je příležitostí připomenout význam aktivního dotazování na příznaky, jednoduchého screeningu a hledání ovlivnitelných příčin včetně deficitu vitaminů skupiny B.
U příležitosti Světového dne preeklampsie, který připadá na 22. května, jsme vybrali dvě vystoupení z třetího ročníku kongresu Nedoklubka, kde vystoupilo několik porodníků a gynekologů s představením aktuálního stavu prevence předčasného porodu.
Příznaky periferní neuropatie (PN) a nové stížnosti na brnění v končetinách, pálivá bolest nebo svalová slabost mohou být mimo jiné projevem nežádoucího účinku užívané terapie. Léčivy indukované periferní neuropatie jsou navíc častější, než se obecně předpokládá. Následující článek proto přináší stručný přehled hlavních lékových skupin spojených s poškozením periferních nervů.
