Na začátku dubna byla v časopisu Nature Medicine publikována dosud největší analýza snímků z funkční magnetické rezonance (fMRI) mozku po aplikaci psychedelika. Analýza zkombinovala data z 11 studií a zahrnula více než 500 skenů od 267 osob, které užily 1 z 5 zkoumaných psychedelik: psilocybin, diethylamid kyseliny lysergové (LSD), meskalin, N,N-dimethyltryptamin (DMT), ayahuasca (obsahuje DMT).
Dosud převládající teorie říká, že účinek psychedelik je daný dočasnou dezintegrací nebo „rozpuštěním“ nervových sítí v mozku. Analýza však ukázala, že u účastníků, kteří užili psychedelikum, naopak došlo ke zvýšení komunikace mezi jednotlivými oblastmi mozku. Výrazně vzájemně propojenější byly různé oblasti zajišťující pokročilé kognitivní procesy. Tyto oblasti navíc silněji komunikovaly se sítěmi zajišťujícími zpracování vizuálních a zvukových podnětů, koordinujícími motorickou kontrolu a s podkorovými oblastmi účastnícími se vnímání, motivace a pocitu odměny.1, 2
Studie vědců z Pensylvánské a Stanfordovy univerzity ukázala, že bakterie Parabacteroides goldsteinii, která ve větším množství kolonizuje střevo starších myší, způsobuje kognitivní deficit. Výzkumníci provedli sérii elegantních experimentů, během nichž změnili složení střevní mikrobioty mladších myší, ať už přímou fekální transplantací nebo kontaktem se starými zvířaty ve společném kotci. U myšek se „starým“ mikrobiomem pak konzistentně pozorovali poruchy krátkodobé paměti. Následná analýza identifikovala jako původce tohoto jevu právě P. goldsteinii.
Odhalen byl i pravděpodobný mechanismus – velké množství produkovaných mastných kyselin se středním řetězcem. Ty jsou součástí bakteriální membrány P. goldsteinii a spouštějí imunitní odpověď makrofágů, které následně vylučují prozánětlivé molekuly, jež potlačují signalizaci bloudivého nervu − klíčového spojení mezi mozkem a vnitřními orgány. Dochází k poruše aferentních neuronů n. vagus, oslabení interoceptivních signálů v mozku a zhoršení funkce hippokampu, což vede ke kognitivnímu úpadku. Pokud se potvrdí, že funkce signálního okruhu mozek – střevo je analogicky ovlivněna i u lidí, bylo by možné cílit na kognitivní schopnosti ve stáří skrze výživu a ovlivnění střevní mikrobioty.3, 4
Neočekávaným vedlejším produktem monitorování šelem v ugandském národním parku Queen Elizabeth je i vysvětlení možného mechanismu šíření krvácivé horečky způsobené virem Marburg. Marburský virus z čeledi Filoviridae je blízce příbuzný viru eboly a jeho rezervoárem jsou kaloni egyptští (Rousettus aegyptiacus) − středně velcí netopýři s rozpětím křídel až 80 cm. Kolonie netopýrů obývají jeskyně a jednou z nich je i Python Cave, před jejíž ústí vědci umístili kameru sloužící k monitorování afrických leopardů a hyen skvrnitých. Během 368 dní a nocí, kdy byla spuštěná, vědci zaznamenali 321 návštěv > 14 různých druhů obratlovců, kteří kaloně chytali a požírali, případně zkoumali jeskyni nebo sbírali trus netopýrů, a mohli tak být vystaveni marburskému viru. Mezi nejčastější návštěvníky jeskyně patřili varan nilský a drobná šelmička ženetka levhartí; na kaloních si smlsla i řada různých ptáků, kočkodani, leopardi či cibetky.
Jeskyni navštívilo rovněž 214 lidí, včetně školních výprav, přičemž pouze 1 osoba si chránila obličej rouškou. A to navzdory vyhlídkové plošině umístěné v bezpečné vzdálenosti a mnoha varovným cedulím s informacemi o možnosti nákazy marburskou horečkou. Přeživšímu ze 2 turistů, kteří si krvácivou horečku z této jeskyně odnesli v letech 2007–2008, prý k nákaze stačilo přibližně půlhodinové pozorování netopýrů ze stanoviště přibližně 3 m hluboko v jeskyni. Dosud přitom není k dispozici léčba ani profylaxe marburské horečky, která má smrtnost až 88 %.5, 6
V časopisu Nature byla nedávno publikována dosud nejrozsáhlejší analýza pravěké DNA. Byly do ní zahrnuty vzorky 15 836 pozůstatků ze západní Eurasie, z nichž více než 10 tisíc dosud nebylo osekvenováno. Vědci z Harvardovy univerzity identifikovali genetické varianty, které vykazovaly evoluční posun v průběhu času. Ukázalo se zrychlení evoluce během doby bronzové, jež začala přibližně před 5 tisíci lety, a změny v genech zkoumaných populací zřejmě odrážejí postupný přechod evropské populace od malých tlup lovců a sběračů k větším zemědělským společnostem.
U některých variant genů podmiňujících náchylnost k určitým onemocněním bylo pozorováno zvýšení výskytu v populaci následované opětovným snížením. Například četnost varianty zvyšující riziko rozvoje roztroušené sklerózy prudce stoupla v období před asi 6 tisíci lety, ale v posledních 2 tisících letech se stala méně častou, zatímco varianta pro rezistenci vůči viru HIV se více rozšířila v době před 6–2 tisíci lety (zřejmě proto, že poskytovala ochranu před morovými bakteriemi). Výskyt varianty podmiňující mužské plešatění se za posledních 7 tisíc let postupně snižoval, což odpovídá 1–2% poklesu prevalence plešatosti.
Ačkoliv studie přinesla řadu nových poznatků o přirozeném výběru genetických předpokladů, vědci nabádají k opatrnosti při interpretaci získaných dat, zejména pokud se týkají komplexních genetických znaků, jako je inteligence nebo náchylnost k duševním onemocněním.7, 8
(este)
Zdroje:
1. Girn M., Doss M. K., Roseman L. et al. An international mega-analysis of psychedelic drug effects on brain circuit function. Nat Med 2026 Apr; 32 (4): 1543−1554, doi: 10.1038/s41591-026-04287-9.
2. Naddaf M. Your brain on drugs: different psychedelics work in surprisingly similar ways. Nature 2026 Apr 7, doi: 10.1038/d41586-026-01053-2 [Epub ahead of print].
3. Chen E. Memory loss is fuelled by gut microbes in ageing mice. Nature 2026 Mar; 651 (8106): 567–568, doi: 10.1038/d41586-026-00768-6.
4. Cox T. O., Devason A. S., de Araujo A. et al. Intestinal interoceptive dysfunction drives age-associated cognitive decline. Nature 2026 Apr; 652 (8109): 442−450, doi: 10.1038/s41586-026-10191-6.
5. Atukwatse B., Cornille O., Muhereza J. et al. Multi-species foraging on a Marburg virus bat reservoir. Cur Biol 2026; 36 (8): R322–R323, doi: 10.1016/j.cub.2026.02.043.
6. Chen E. ‘Bat feast’ animal videos at African cave offer clues to how deadly viruses spread. Nature 2026 Apr 20, doi: 10.1038/d41586-026-01259-4 [Epub ahead of print].
7. Akbari A., Perry A., Barton A. R. et al. Ancient DNA reveals pervasive directional selection across West Eurasia. Nature 2026 Apr 15, doi: 10.1038/s41586-026-10358-1 [Epub ahead of print].
8. Callaway E. Landmark ancient-genome study shows surprise acceleration of human evolution. Nature 2026 Apr 15, doi: 10.1038/d41586-026-01204-5 [Epub ahead of print].
Diklofenak epolamin je vysoce rozpustná sůl účinné látky s prokázanými protizánětlivými, analgetickými a antipyretickými účinky. Jaké je spektrum jeho indikací a čím se liší od jiných solí diklofenaku? Odpoví přehledná infografika.
