Předchozí dvě americké studie, které hodnotily souvislost mezi užíváním inhibitorů PDE5i a rizikem vzniku AD, došly k rozporuplným výsledkům. Britští autoři se pokusili zhodnotit tuto souvislost v kohortové studii s dostatečným počtem účastníků i délkou trvání.
Studie analyzovala data od téměř 270 tisíc mužů starších 40 let, u nichž byla v letech 2000−2017 nově diagnostikována ED. Více než polovině z nich byly předepsány PDE5i. Informace byly získány z britské databáze IQVIA Medical Research Data. Ze sledovaného vzorku byli vyloučeni jedinci s předchozí diagnózou demence, kognitivními poruchami a zmateností a dále ti, kterým byly předepsány léky na demenci.
Účastníci byli sledováni průměrně 5,1 roku (mezikvartilové rozmezí [IQR] 2,9–8,9 roku). Autoři studie zohlednili řadu potenciálních rizikových faktorů ED včetně kouření, konzumace alkoholu, vysoké tělesné hmotnosti, hypertenze, diabetu, deprese, úzkosti a souběžného užívání dalších léků.
Během sledovaného období byla AD diagnostikována u 1119 mužů, a to s incidencí 8,1 na 10 000 pacientoroků v riziku (PYAR – patient year at risk) při užívání PDE5i a 9,7 na 10 000 PYAR bez užívání PDEI5. Po zohlednění potenciálních zavádějících faktorů bylo užívání PDE5i spojeno s významně nižším rizikem vzniku AD ve srovnání s s absencí této léčby ED (poměr rizik [HR] 0,82; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,72–0,93). Tato souvislost byla výraznější u mužů starších 70 let a u těch, kteří měli hypertenzi nebo diabetes.
Snížení rizika AD bylo pozorováno u pacientů s více než 20 preskripcemi PDE5i během sledovaného období. U osob s 21–50 lékařskými předpisy bylo riziko AD nižší o 44 % a u osob s více 50 předpisy o 35 %. U mužů, kteří dostali méně než 20 receptů na PDE5i, nebyla zjištěna žádná souvislost s rizikem Alzheimerovy demence.
Analýza senzitivity po vyřazení mužů sledovaných méně než 1 rok výsledky potvrdila (HR 0,82; 95% CI 0,72–0,94), analýza senzitivity s vyřazením mužů sledovaných méně než 3 roky ale nikoliv (HR 0,93; 95% CI 0,80–1,08).
I když jsou uvedené výsledky zajímavé a ukazují možnou souvislost mezi užíváním PDE5i a snížením rizika AD, má studie několik limitací. V první řadě není jisté, zda zařazení muži předepsané PDE5I skutečně užívali. Diagnóza AD nebyla navíc v této studii potvrzena zobrazovacím vyšetřením či pitvou. Rozhodně nejde o důkaz, že by PDE5i mohly být využívány v léčbě AD, ani že by muži měli na základě těchto předběžných výsledků začít užívat PDE5i v prevenci AD. Aby bylo možné zjištění této studie zevšeobecnit, je třeba provést další studie u populace zahrnující ženy a muže bez erektilní dysfunkce a také porovnat různé dávky PDE5i. Naznačená souvislost mezi užíváním PDE5i a rizikem AD u osob s hypertenzí nebo diabetem poukazuje na potenciální neuroprotektivní účinek této léčby vaskulární cestou.
(asa)
Zdroje:
1. Adesuyan M., Jani Y. H., Alsugeir D. et al. Phosphodiesterase type 5 inhibitors in men with erectile dysfunction and the risk of Alzheimer disease: a cohort study. Neurology 2024; 102 (4): 209131, doi: 10.1212/WNL.0000000000209131.
2. Burton K. W. More data show erectile dysfunction meds may affect Alzheimer's risk. Medscape, 2024 Feb 7. Dostupné na: medscape.com/viewarticle/more-data-show-erectile-dysfunction-meds-may-affect-2024a10002q3
3. Desai R. J., Mahesri M., Lee S. B. et al. No association between initiation of phosphodiesterase-5 inhibitors and risk of incident Alzheimer’s disease and related dementia: results from the Drug Repurposing for Effective Alzheimer’s Medicines study. Brain Commun 2022; 5 (4): 247, doi: 10.1093/braincomms/fcac247.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
