Můžete na úvod připomenout hlavní principy a cíle léčby dyslipidémie?
Léčba dyslipidémie je dlouhodobě založená na kombinaci režimových opatření a farmakoterapeutické intervence tam, kde režimová opatření nestačí. Hlavními léčebnými cíli, které vycházejí z doporučení z roku 2019, jsou tři lipidové parametry: primárním léčebným cílem je LDL cholesterol, dále non-HDL cholesterol a koncentrace apolipoproteinu B.
Co je základem farmakoterapie?
Základem zůstávají statiny, které mají nejširší pole působnosti, a další terapie snižující LDL-c, především ezetimib.
V roce 2019 vyšel v AtheroReview článek „Nutraceutika s hypolipidemickým účinkem v klinické praxi: shrnutí stanoviska Mezinárodního expertního panelu lipidologů vypracované výborem České společnosti pro aterosklerózu“. Co bylo důvodem této publikace?
Byla to snaha o konsolidaci relevantních a validních informací, které se v oblasti nutraceutik, respektive složek potravy s vlivem na metabolismus plazmatických lipidů a lipoproteinů objevují. Existuje totiž množství informací, jež tvrdí, že určité složky potravy či jejich koncentráty podstatným způsobem ovlivňují hladinu krevních tuků. Ve skutečnosti má tuto evidenci jen minimum nutraceutik. Natož aby prostřednictvím takových změn lipidových parametrů bylo dosaženo vlivu na výskyt kardiovaskulárních příhod.
Co jsou vlastně nutraceutika? Jedná se o doplňky stravy?
Z hlediska legislativy jde o jednu skupinu. Z pohledu odborné terminologie bychom za nutraceutika měli považovat přirozeně se vyskytující složky potravy, které mají ve vyšších koncentracích detekovatelný a klinicky relevantní vliv. Ať už na hodnoty metabolických parametrů nebo krevního tlaku. Jedná se v zásadě o funkční složky potravy. Termín doplňky stravy je spíše technologicko-legislativní, přičemž vymezuje, že jde o zdravotně nezávadné potraviny či doplňky stravy.
Jaké je obecně postavení nutraceutik v léčbě dyslipidémie?
Z širšího pohledu spadají do této kategorie nutraceutika s evidencí i bez ní. Takže je třeba se vyjadřovat ke konkrétním přípravkům. Dá se říci, že nutraceutika s doloženou účinností představují určitý most mezi úpravou životního stylu a klasickou farmakologickou léčbou.
A jak vidíte trend používání nutraceutik v budoucnu?
Předpokládám jejich širší využití. Jednak přibývá důkazů, že ovlivnění hladin plazmatických lipidů některými nutraceutiky může být klinicky významné, a tato evidence se stává součástí stanovisek odborných skupin. Dále přibývá pacientů, kteří farmakoterapii odmítají, ale nutraceutika jsou ochotni užívat. Pokud tedy pacient farmaka odmítá, můžeme mu nabídnout alespoň nějaký osvědčený způsob pomoci. I když míra této metabolické pomoci není taková jako u klasických léčiv.
Pro která nutraceutika jsou nejsilnější důkazy?
Jde například o produkty z červené fermentované rýže, jako je monakolin K, což je látka identická s lovastatinem. V nutraceutikách je monakolin K obsažen v minimálním množství, takže riziko nežádoucích účinků je zanedbatelné, ale efekt je přeci jen výraznější než u mnoha dalších nutraceutik deklarujících cholesterol ovlivňující účinky. Účinné jsou také rostlinné steroly, jejichž vyšší dávky kolem 2 g denně mají skutečně dokumentovaný LDL snižující klinický efekt. Důkazy jsou rovněž pro omega-3 mastné kyseliny, které mají triglyceridy snižující efekt. A nedávno jsme se dozvěděli, že kyselina eikosapentaenová má dokonce vliv na výskyt cévních příhod.
Řada produktů obsahuje více nutraceutik. Co je hlavním důvodem kombinací?
Obecně se snažíme využít různých vlastností nutraceutik. V kombinacích se tak vedle látek s metabolických efektem uplatňují například nutraceutika s antioxidačními účinky, jako jsou extrakty ze zeleného čaje, bergamotu, artyčoku či sóji. Jinak řečeno, jde o využití různých mechanismů účinku nutraceutik, jež při vhodné kombinaci mohou zlepšit účinnost a také bezpečnost snížením dávky jednotlivých složek.
Je možné užívat nutraceutika společně s hypolipidemiky? Pokud ano, jaký význam má pro pacienta tato kombinace?
Možné to je. V některých případech může vhodná kombinace nutraceutik s farmakoterapií napomoci zvýšit adherenci a zlepšit tak kvalitu léčby. Mám na mysli pacienty, u nichž farmakoterapii doprovází nežádoucí účinky nebo ji odmítají.
Jaké jsou vaše zkušenosti, co se týká postojů pacientů k léčbě dyslipidémie? Mám na mysli například obavy z nežádoucích účinků farmak, preferování „přírodních“ látek…
V posledních letech se bohužel zhoršuje postoj populace k hypolipidemické léčbě. Pacienti mylně vnímají léky na cholesterol jako něco, co má významně negativní rizikový profil. To nám limituje naše léčebné úsilí a snahu o dosažení cílových hodnot lipidů. Na druhé straně vítáme, že se zvyšuje povědomí o negativním vlivu vysokého cholesterolu. S tím jde ruku v ruce popularita nefarmakologických přístupů, mezi něž patří i nutraceutika, které pacienti ochotně kupují v lékárnách, a zdá se, že tento trend je na vzestupu.
Jsou pacienti, kteří výslovně profitují z užívání nutraceutik, a kterým byste je proto doporučil?
Jde o pacienty v nízkém kardiovaskulárním riziku, ale s vyšší koncentrací hladin krevních tuků. Tito nemocní mohou k posílení vlivu režimových opatření profitovat z nutraceutik. Je však třeba zdůraznit, že nutraceutika jsou pro většinu lidí vhodná jen na přechodnou dobu a logickým pokračováním je přechod na farmakologickou léčbu. Cévní riziko totiž stoupá s věkem a v určitém okamžiku již nutraceutika k dosažení cílových hodnot nestačí.
Kde vidíte jako lipidolog hlavní výzvy do budoucna?
Určitě se budeme muset soustředit na překonávání rostoucí nedůvěry v hypolipidemickou terapii coby princip kardiovaskulární prevence. V současnosti máme k dispozici široké možnosti ovlivnění hladin krevních lipidů, ale budeme muset přesvědčit své pacienty, že hypolipidemická léčba má smysl a je třeba ji akceptovat.
MUDr. Andrea Skálová
redakce MeDitorial
