Při kataraktě v oku dochází k postupnému zkalení čočky, tím je bráněno průniku světla dopadajícího na sítnici a komplexně se zhoršují zrakové funkce. Určitým stupněm zkalení čočky je postiženo až 50 % populace ve věku nad 65 let. Tento podíl se s věkem dále zvyšuje, například u osob starších 75 let je to tedy již 70 % populace. Není ale výjimkou, že jsou kataraktou postiženi i lidé v aktivním věku okolo 50 let. Katarakta je i přes pokročilý stupeň moderní léčby dodnes v chudé části světa nejčastější příčinou slepoty.
Z nejčastěji udávaných příznaků můžeme zmínit zamlžené a rozostřené vidění, hlavně do dálky. Dalšími projevy jsou světloplachost, horší vidění za šera a změna vnímání barevné sytosti postiženého oka. Vývoj šedého zákalu se projevuje v častější potřebě měnit brýle, které už od určitého stupně vidění nezlepší. Operace v raném stadiu onemocnění je pro oko šetrnější a následná rehabilitace kratší. Proto není nejmenší důvod operaci odkládat „na později“.
Základní dělení čoček vychází ze skutečnosti, že zdravé lidské oko využívá především 3 vzdálenosti (dálka, střed, blízko). Monofokální čočky zajišťují vidění na jednu vzdálenost. Pokud je to dálka, pro komfortní vidění na střední vzdálenost a na čtení bude pacient nejspíš potřebovat dvoje brýle (střed, blízko). Trifokální čočky řeší všechny vzdálenosti včetně čtení. Pacient po zbytek života zůstává bez brýlí.
Pro léčbu astigmatismu (odlišné zakřivení rohovky v jednotlivých osách) používáme torické čočky, které jsou k dispozici u každého výše popsaného typu.
Dnešní nitrooční čočky v sobě také často mívají filtr, který slouží k ochraně sítnice před neviditelným škodlivým modrým světlem. Nijak přitom neovlivňuje kvalitu vidění.
Výkon trvá asi 10 minut, přípravná fáze 30 minut. Provádí se ambulantní formou v lokální anestezii pomocí kapek. Následuje tzv. fakoemulzifikace, což je metoda spočívající v rozdrcení původní čočky ultrazvukem a odsátí jejích částí pomocí kanyly. Po jejím odstranění se zavádí umělá nitrooční čočka.
Velkou předností této metody je provedení celé operace miniinvazivně, což snižuje pravděpodobnost pooperačních komplikací na absolutní minimum, urychluje obnovu zraku a zkracuje délku zákroku. Díky miniinvazivnímu přístupu odpadá nutnost šití, jelikož u rohovkové ranky dojde k samouzavření.
Obnova vidění je velmi rychlá, již druhý den po operaci vidí většina pacientů dobře, ostatním se zrak vyjasní během několika dní. Ke stabilizaci zraku dochází zpravidla do 1 měsíce od výkonu. V případě, že jste si nevybrali čočku odstraňující nutnost nošení brýlí, předepisují se cca po 3 měsících od zákroku nové brýle.
Smyslem projektu Oči jako rys bylo propojit různé oční specialisty, kliniky a firmy zabývající se technologiemi a produkty pro zlepšení vidění. Cíl je jasný. Pomoci každému, kdo hledá informace o očních vadách a jejich řešení.
Oči jsou nejdůležitějším ze všech smyslů. To, jak vidíme, přímo úměrně ovlivňuje kvalitu našeho života. Většina populace však má nebo měla nějakou oční vadu. A pokud ne, dá se počítat s tím, že dříve či později se nějaká projeví.
Pro další informace mohou pacienti zajít na rovněž na web: www.ocijakorys.cz
Mgr. Martina Novotná
oční klinika TANA
Diklofenak epolamin je vysoce rozpustná sůl účinné látky s prokázanými protizánětlivými, analgetickými a antipyretickými účinky. Jaké je spektrum jeho indikací a čím se liší od jiných solí diklofenaku? Odpoví přehledná infografika.
