Co je nového v oblasti léčby karcinomu prsu?
Karcinom prsu je „nejpokrokovější“ diagnóza, co se týká dosud „dobytých“ léčených možností, ať už v oblasti chirurgie, radioterapie či systémové terapie. Zdaleka už není jedním onemocněním, ale rozděluje se do podskupin podle biologicko-molekulárních charakteristik.
Objevila se dokonce nová kategorie, kterou nazýváme HER2-low karcinom, a současně na ni máme i odpovídající léčbu. Její výsledky jsou v porovnání s dosavadní terapií o desítky měsíců lepší z hlediska prognózy ve smyslu doby do progrese nebo délky přežití.
Posun zaznamenáváme rovněž v oblasti léčby triple-negativního karcinomu prsu, který se týká velmi mladých žen. Dosavadní léčba tohoto typu nádoru byla problematická, avšak v současnosti již máme k dispozici imunoterapii a kombinovanou terapii a léčebné výsledky jsou nadějnější. Rozšiřuje se i léčba HER2+ a HR+ karcinomů, kde dosahujeme velmi dobrých výsledků.
Nesmíme však zapomínat na prevenci. Screening hraje významnou roli v časném záchytu karcinomu a ten je zásadní pro dobré zvládnutí onemocnění. Podstatné je i to, že dokážeme léčit subtypy nebezpečné svým molekulárně biologickým charakterem.
Za velmi důležité považuji, aby veškeré rozhodování o léčebném postupu bylo multidisciplinární a regionální pracoviště referovala pacienty do komplexních onkologických center. Odměnou za to je možnost indikovat část cílené léčby v regionálních pracovištích. Týká se to například trastuzumabu, bevacizumabu či everolimu. Věřím, že se tímto krokem utuží vztahy mezi centrovými a regionálními pracovišti a bude z toho profitovat větší množství pacientek.
A jaké jsou novinky v oblasti genetického testování?
Velmi si vážíme toho, že se nám spolu se Společností českých patologů ČLS JEP podařilo prosadit možnost hrazení genetického testování metodou sekvenování nové generace (NGS). V tomto jsme v rámci Evropy unikátní. Umožňuje nám to získat přesnou specifikaci onemocnění nejen u karcinomu prsu, ale také u dalších zhoubných nádorů a na základě toho „ušít“ terapii na míru. V současnosti projednáváme s plátci, aby se tato sekvenace prováděla nejen z biopsie, ale i z „tekuté biopsie“, tedy z periferní krve. Někdy je totiž obtížné získat reprezentativní vzorek tkáně v případě opakované léčby nebo metastatického onemocnění.
Které výsledky recentních studií považujete za nejvýznamnější?
Jde o již zmíněnou oblast HER2-low karcinomu a využití trastuzumabu nebo léčbu sacituzumab govitekanem u triple-negativního karcinomu. Velký význam mají i hormonální léky nové generace a jejich přesun do adjuvantní léčby. Dále je to posun imunoterapie do oblasti léčby karcinomu prsu. Avšak je důležité, aby organizace péče v rámci naší země umožnila dostupnost moderní léčby pro pacientky ze všech regionů.
Jaké další úkoly stojí před Českou onkologickou společností ČLS JEP?
Stále probíhají jednání o schvalování úhrad a zkracování doby přístupu k nové léčbě. Pokračovat chceme v trendu uplatňování klinických studií fáze I, II a III a v neposlední řadě usilujeme o zkvalitňování zejména postgraduálního vzdělávání a vědecko-výzkumné činnosti. Národní onkologický plán nám umožňuje čerpat finance z Národního plánu obnovy a věříme, že tyto prostředky budou racionálně využity a zlepší se dostupnost péče napříč republikou.
Co by měli vědět o současné onkologické péči praktičtí lékaři?
Aktuální informace jsou průběžně publikovány na stránkách ČOS (linkos.cz). Do budoucna bych ráda, aby vznikaly centrové multidisciplinární týmy zaměřené na jednu diagnostickou skupinu. Do nich by mohli vstupovat praktičtí lékaři a referovat sem své pacienty přímo, bez nutnosti projít odbornými ambulancemi. Naším cílem je co nejvíce zkrátit dobu, za kterou se nemocní dostanou k sofistikované léčbě.
MUDr. Andrea Skálová
redakce proLékaře.cz
Foto: archiv FN Motol
