Cílem americké studie bylo zkoumat vztah mezi adherencí a kvalitou života u adolescentních pacientů. Adherence k léčbě u 36 pacientů byla hodnocena pomocí rozhovoru vedeného lékařem a také díky specifickým biologickým testům. Další aspekt, kvalita života pacienta, byl hodnocen z rozhovorů jak s pacientem, tak i s jeho rodiči.
Cílem zde popisované americké studie bylo zkoumat vztah mezi adherencí (ukazatel úspěšnosti a průběhu léčby) a kvalitou života u adolescentních pacientů, kteří mají diagnostikované nespecifické zánětlivé střevní onemocnění (Crohnovu chorobu nebo ulcerózní kolitidu). Adherence označuje to, jak poctivě pacient dodržuje předepsaný léčebný režim. Zahrnuje vůli zahájit léčbu a užívat léky přesně tak, jak lékař předepsal.
Z analýzy vyplynulo, že pacienti, kteří udávali vyšší adherenci k léčbě, uváděli i vyšší kvalitu svého života, ale nebylo tomu tak u jejich rodičů. Nízká adherence k léčbě azathioprinem byla zjištěna u pacientů s horším zdravotním stavem. Vyšší adherence užívání 5-ASA (kyseliny 5-aminosalicylové, mesalazinu) byla hlášena u pacientů s nižším stavem celkové psychické pohody a částečně u pacientů s nižším sociálním postavením ve společnosti.
Z výsledků analýzy tedy vyplývá pozitivní vztah mezi užíváním azathioprinu a kvalitou života pacientů. Naopak spojitost mezi adherencí k 5-ASA a kvalitou života pacientů, kteří jsou takto léčení, je negativní. Užitečnost tohoto způsobu analýzy ve výzkumu je diskutována, protože není jasné, jak konkrétně tento závěr interpretovat. Ve výzkumu na dospělých je však zejména v léčbě chronických onemocnění patrné, že sledování adherence svůj význam má.
Zdroj:
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
