V rámci letošního výročního kongresu Evropské neurologické akademie (EAN), jenž proběhl na konci června ve Vídni, zazněly také nejnovější poznatky v oblasti léčby pokročilé Parkinsonovy nemoci (PN) infuzí intestinálního gelu obsahujícího trojkombinaci levodopa/entakapon/karbidopa (LECIG). Sympoziu na toto téma předsedal vedoucí Centra pro intervenční terapii motorických poruch (iTEMPO) Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze prof. MUDr. Robert Jech, Ph.D. Přednášející ze Švédska, Německa a Rakouska hovořili mimo jiné o důvodech pro zkombinování zmíněných tří etablovaných možností léčby PN v jedné gelové formulaci, farmakokinetických a klinických datech, zkušenostech s LECIG z reálné klinické praxe i o profilu pacientů s PN, pro které je tato modalita v(ý)hodná.

Na přelomu dubna a května se konal XXXIII. výroční sjezd České kardiologické společnosti (ČKS). V jeho rámci proběhlo i sympozium podpořené společností Servier, které hledalo cesty k odvrácení „srdečních katastrof“.

Proč kardiovaskulární zdraví české populace začíná v ordinaci praktického lékaře, přiblížili ve svých přednáškách v rámci XLIV. výroční konference Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP (SVL), jež se uskutečnila 12.–15. 11. 2025 ve Zlíně, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D., vedoucí lékařka Centra pro hypertenzi a sekundární prevenci FN Olomouc MUDr. Eva Kociánová, Ph.D., a odborný garant SVL MUDr. Igor Karen. Podle nich jsou klíčem časný záchyt a léčba hypertenze k cílovým hodnotám a monitorování pacientů dle doporučených postupů.

AKTUÁLNĚ Z PRAXE −⁠ DÍL 72: Obstrukční hypertrofická kardiomyopatie (HCM) je onemocnění, které se může manifestovat náhlým úmrtím bez předchozí symptomatologie, a to mnohdy u mladých jedinců. Jak stratifikovat riziko náhlé srdeční smrti (SCD) a do jaké míry jí lze předejít? Jaký je vztah mezi genotypem a klinickými projevy, kdy provést a jak interpretovat genetické vyšetření u rizikových osob? O tom v rámci naší třídílné minisérie věnované kardiomyopatii diskutujeme s MUDr. Jiřím Bonaventurou, Ph.D., z Kardiologické kliniky 2. LF UK a FN Motol v Praze.

Výsledky observační studie prezentované na letošním kongresu Americké kardiologické společnosti (AHA) přinesly překvapivé zjištění. Konzumace jídla omezená do časového rozmezí 8 hodin za den, což je jeden z typů populárního přerušovaného půstu, může být spojena s výrazně vyšším rizikem kardiovaskulárního (KV) úmrtí než běžné stravování během 12–16 hodin denně.

Není to tak dlouho, co v českém prostředí rezonoval problém opiofobie, tedy přehnané obavy z nasazování silných opioidů. Nyní se dostáváme do situace opačné, ale v jiném kontextu –⁠ nejde o zásadní změny v přístupech k léčbě bolesti, spíše o problém adiktologický. A na černé listině se v této souvislosti ocitá především fentanyl. Pohled adiktologů je přitom jednoznačný –⁠ do Evropy se valí vlna zneužívání některých silných opioidů, kterou je třeba zastavit. Jak na tuto situaci pohlížejí algeziologové, kteří zmíněnou látku řadí do svého základního armamentaria? Zeptali jsem se vedoucí lékařky Centra pro léčbu bolesti při Klinice anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 1. LF UK a VFN v Praze doc. MUDr. Jitky Fricové, Ph.D., která současně patří mezi hlavní editory aktuálních „Metodických pokynů pro farmakoterapii bolesti“.

Podle vědců ze Spojeného království by mohl jednoduchý test založený na pachu kůže jedince pomoci při časné diagnostice Parkinsonovy choroby. Již byla zahájena studie, která zkoumá chemické látky secernované pokožkou pacientů s Parkinsonovou chorobou.

Primář chirurgického oddělení Nemocnice Turnov a předseda společné sekce bariatrické a metabolické chirurgie České obezitologické společnosti ČLS JEP a České chirurgické společnosti ČLS JEP MUDr. Martin Hrubý  v tomto videu přetavil dvě desetiletí zkušeností v oboru do krátkého shrnutí status quo: Které metody bariatrické a metabolické chirurgie jsou nejpoužívanější a proč? Nakolik přispívají k redukci BMI? Jaké jsou možnosti reoperací? Kde se nacházejí specializovaná centra, jež se na tyto výkony zaměřují? A kde se pacienti i lékaři mohou dozvědět více o možnostech této léčby? Ačkoliv jsou totiž chirurgické metody efektivnější než ostatní modality léčby obezity, využívá je jen asi 1 % pacientů, kteří jsou k nim indikovaní. Bezpečnost přitom vykazují obdobnou jako jiné běžné chirurgické výkony, například operace žlučníku.

Jak efektivně postupovat u pacientů s metastatickým kolorektálním karcinomem (mCRC), u nichž byla předchozí léčba limitována nepříznivým profilem prediktivních markerů nebo rychlou progresí? MUDr. Marián Liberko, Ph.D., z Onkologické kliniky 3. LF UK a FNKV v Praze se ve své prezentaci, jež zazněla v rámci kongresu PragueONCO 2026, zaměřuje na potenciál kombinace trifluridin/tipiracil (FTD/TPI) + bevacizumab (BEVA) pro 3. linii terapie mCRC. Prostřednictvím kazuistiky 75leté pacientky s komplexní anamnézou (včetně mutace BRAF a statusu MSI-H) demonstruje klinický přínos této modality po selhání předchozích linií léčby. Nabízí nejen pohled na management toxicity a udržení kvality života pacienta, respektive co nejlepšího výkonnostního stavu, ale také další cenná data z reálné klinické praxe. Ta potvrzují účinnost, bezpečnost a dobrou toleranci tohoto režimu u širokého spektra nemocných.

Cenobamát podle výsledků klinických studií představuje pro pacienty s fokální epilepsií naději na výrazně lepší kvalitu života. Po letech užívání protizáchvatových léků, které u nich neměly efekt, těmto nemocným nabízí významný úbytek záchvatů, případně dokonce jejich vymizení, což by mělo být cílem farmakoterapie epilepsie. Jeho účinnost a bezpečnost zkoumala řada studií, ať už v klinickém vývoji nebo provedených v reálné praxi po uvedení na trh. Jak si toto léčivo vede právě v reálném světě, diskutovali v rámci XXVI. postgraduálního kurzu epileptologie, „Dnů Jiřího Dolanského“, účastníci sympozia podpořeného společností Angelini Pharma ČR. Data z praxe i vlastní zkušenosti ve svých přednáškách sdíleli prof. MUDr. Petr Marusič, Ph.D., MUDr. Jana Amlerová, Ph.D., a MUDr. Jana Zárubová z Neurologické kliniky 2. LF UK a FN Motol v Praze.

AKTUÁLNĚ Z PRAXE −⁠ DÍL 85: Od pouhé kontroly onemocnění se léčba chronické lymfocytární leukémie (CLL) posouvá k dosažení hlubokých remisí a ke strategickému plánování napříč celým léčebným algoritmem. Jakou pozici mají inhibitory Bcl-2 v 1. linii? Kdy volit kontinuální terapii inhibitory BTK? A jak přistupovat k vysoce rizikovým pacientům nebo zahájení léčby venetoklaxem v praxi? Odpovědi nabízíme v první části rozhovoru s MUDr. Martinem Špačkem, Ph.D., z 1. interní kliniky –⁠ kliniky hematologie 1. LF UK a VFN v Praze.

Přednáší prof. MUDr. Ilja Stříž, CSc., Ambulance klinické imunologie a alergologie, IKEM, Praha na téma Boj o trůn alergického zánětu. Na video navazuje přednáška Astma a mikrobiom, kterou Vás provede  MUDr. Irena Krčmová, CSc. z Ústavu klinické imunologie a alergologie ve FN Hradec Králové. Zároveň jsme pro Vás pro tyto nelehké dny připravili vzdělávací kvíz pro oddech a pobavení. Odkaz najdete níže.

AKTUÁLNĚ Z PRAXE −⁠ DÍL 73: Léčba glaukomu je zásadní pro prevenci nevratného poškození zrakového nervu a ochranu zraku pacientů. S vedoucím oftalmologem Canadian Medical MUDr. Vadimem Fridmanem, MBA, FEBO, diskutujeme v aktuálním vydání podcastu MeDiTalks mimo jiné o terapeutických možnostech snižování nitroočního tlaku, přínosech antiglaukomatik bez konzervantů, inovacích v laserových a chirurgických metodách i důrazu na přístup zaměřený na pacienta. V detailu se pak společně podíváme, jaké postavení v terapii má nová fixní kombinace latanoprostu a timololu a jak dnes vlastně vypadají základní pilíře léčby glaukomu.