Cílem této práce je retrospektivní analýza reálných klinických dat nemocných s akutní myeloidní leukemií (AML) ve věku 18–60 let, kteří byli za uplynulých 13 let diagnostikováni a léčeni v některém ze šesti hemato-onkologických center v České republice, která v tomto období spolupracovala v rámci skupiny CELL. Data z těchto center byla porovnána s výsledky přežití nemocných léčených v klinických studiích a oproti datům z renomovaných zahraničních pracovišť. Jako zdroj dat pro analýzu byla použita databáze DATOOL-AML. V období 2007–2018 bylo v centrech skupiny CELL diagnostikováno celkem 940 nemocných ve věku 18–60 let s novou AML. U 66 % nemocných bylo možné na základě cytogenetického a molekulárně genetického vyšetření určit některý ze známých geneticky definovaných prognostických markerů. Intenzivní léčebný přístup byl zahájen u 93,6 % nemocných (N = 788), z nichž u 93,4 % (N = 736) nemocných byla jako první terapie podána indukční chemoterapie v režimu „3+7“. Kompletní remise onemocnění po ukončení indukční léčby bylo dosaženo u 72 % nemocných. Riziko časného úmrtí v průběhu indukční chemoterapie byla 4 %. Alogenní transplantace krvetvorby (HSCT) byla v první kompletní remisi provedena u 53,8 % nemocných ve středním-I riziku, 57,3 % nemocných ve středním-II riziku a 49,3 % nemocných ve vysokém riziku. Provedení alogenní HSCT v první kompletní remisi vedlo k významnému  prodloužení celkového přežití nemocných s normálním karyotypem a zároveň FLT3-ITD+/NPM1-, stejně jako nemocných se středně rizikovými a komplexními změnami karyotypu. Medián přežití všech nemocných v našem souboru byl 26,5 měsíce, 5 let od zjištění diagnózy se dožilo 39,2 % nemocných. Výsledky péče o mladší nemocné s AML v českých hemato-onkologických centrech korespondují s výsledky léčby dosahovanými ve velkých klinických studiích i na renomovaných zahraničních pracovištích, k čemuž podle názoru autorů při vědomí všech limitací tohoto srovnání přispívá centralizace péče o tyto nemocné do center vysoce specializované péče v České republice.

Neurologická společnost ČLS JEP ve spolupráci se Slovenskou neurologickou společností SLS a Neurologickou klinikou LF UK a FN Hradec Králové pořádala ve dnech 24. -⁠ 27. 11. 2010. 24. český a slovenský neurologický sjezd, který se konal v Kongresovém centrum Aldis
Pořadatelem kongresu byl Nadační fond pro neurovědy.
Připravili jsme pro Vás zpravodajství z tohoto eventu.

Přes významné pokroky v léčbě epilepsie se u části pacientů stále nedaří dosáhnout bezzáchvatovosti. Zlepšit situaci mohou moderní inovativní léky s prokazatelným účinkem u farmakorezistentní epilepsie. Novinky v léčbě epilepsie byly součástí odborného programu 19. sympozia praktické neurologie, které se konalo začátkem června v Brně. Postavení cenobamátu v protizáchvatové terapii se blíže věnovalo satelitní sympozium společnosti Angelini Pharma. Přinášíme stručný souhrn klíčových informací, jež v těchto odborných blocích zazněly.

Studie nedávno publikovaná v New England Journal of Medicine zkoumala souvislost mikroplastů s kardiovaskulárním rizikem. Co zjistila? A jak to souvisí s poznatky, které už o mikroplastech v životním prostředí máme?

Systematický rešeršní článek popisuje výsledky klinických rehabilitačních a fyzioterapeutických studií, které byly primárně zaměřeny na zlepšení rovnováhy u osob s RS. Byly prohledány databáze medicínské literatury PubMed a PEDro za pomoci kombinace těchto klíčových slov: balance, training, exercise, rehabilitation, multiple sclerosis (rovnováha, trénink, cvičení, rehabilitace, roztroušená skleróza). Za účelem rešerše bylo vyhledáno celkem 183 publikovaných klinických studií, z nichž 104 bylo zařazeno. Vyhledané studie byly zaměřené na různé rehabilitační intervence pro zlepšení rovnováhy. Nejčastěji se jednalo o fyzioterapeutické intervence, balanční trénink, silový trénink, trénink chůze a využití virtuální reality nebo robotiky. Nejvíce efektivní jsou programy zacílené na individuální obtíže na základě vyšetření rovnováhy, vedené buď individuální, nebo skupinovou formou. Pro dosažení dostatečného efektu však musí být balanční trénink dostatečně intenzivní.

AKTUÁLNĚ Z PRAXE −⁠ DÍL 82: Bolest je jedním z nejzávažnějších projevů onkologických onemocnění a její zvládání patří k největším výzvám lékařské praxe. Kdy u těchto pacientů sáhnout po silném opioidu a na základě čeho volit konkrétní přípravek v různých klinických situacích? I o tom hovoříme s předním odborníkem v oblasti paliativní medicíny a algeziologie MUDr. Ondřejem Slámou, Ph.D., z Masarykova onkologického ústavu v Brně.

Růstové faktory jsou nedílnou součástí podpůrné onkologické léčby a zásadně ovlivňují možnost dodržet plánovanou intenzitu, respektive dávkování terapie. V našem videorozhovoru s prim. MUDr. Zdeňkem Linkem a MUDr. Mgr. Markétou Dvořákovou z Onkologické kliniky 2. LF UK a FN Motol v Praze proto shrnujeme nejen aktuální doporučení k prevenci neutropenie a indikaci erytropoetinu, ale též perspektivy další personalizace podpůrné péče.

AKTUÁLNĚ Z PRAXE –⁠ DÍL 48: Předpokladem zachování zrakových funkcí při glaukomu je dlouhodobá léčba s dobrou compliance. Bohužel čtvrtina až třetina pacientů dávky antiglaukomatik vynechává. Jedná se zejména o starší polymorbidní pacienty, kteří zapomínají. Compliance zhoršují i oční komplikace, kvůli nimž pacient nedodržuje léčebný režim. Jednou z jejich příčin mohou být reakce na konzervační látky obsažené v očních kapkách. Antiglaukomatika bez konzervantů jsou proto současným trendem v léčbě tohoto onemocnění. Které skupiny pacientů by je rozhodně měly dostat, čím nahradit tradiční konzervanty a jaké výhody a rizika plynou z jejich používání, o tom hovoříme v aktuálním podcastu s prezidentem České glaukomové společnosti MUDr. Markem Fichtlem.

Karcinom prsu je nejčastějším maligním onemocněním u žen. Třetina žen s karcinomem prsu je starších než 70 roků a jejich podíl se bude dále zvyšovat. Terapie vyžaduje komplexní přístup, který spojuje onkologické zásady léčby s léčbou průvodních chorob vyššího věku.