VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (10000 výsledků)
Novinky INFOGRAFIKA: Aktualizovaná doporučení pro léčbu obezity dle AACE
Vůbec první na důkazech založená doporučení pro léčbu obezity jakožto chronického onemocnění vyžadujícího personalizovanou terapii s ohledem na přidružené komplikace vydala Americká asociace pro klinickou endokrinologii (AACE) již před 10 lety. V loňském roce byla publikována aktualizace doporučení zahrnující moderní antiobezitika 2. generace. Doporučené behaviorální intervence a farmakoterapeutický algoritmus jsme pro vás shrnuli v přehledné infografice.
Novinky 1 lék, 3 diagnózy: Co dokáže tirzepatid v praxi − kazuistika
Obstrukční spánková apnoe (OSA) se u pacientů s diabetem mellitem 2. typu (DM2) a těžkou obezitou vyskytuje poměrně často a zhoršuje jejich metabolickou kontrolu i kvalitu života. Případ muže s kombinací těchto 3 onemocnění ukazuje, že farmakoterapie tirzepatidem může vést kromě redukce hmotnosti a zlepšení kompenzace diabetu také k ukončení léčby kontinuálním přetlakem v dýchacích cestách (CPAP).
Novinky Vliv tirzepatidu na renální parametry u pacientů s obezitou
Níže citovaná recentní post hoc analýza dat ze studií SURMOUNT-1 a 2 hodnotí vliv tirzepatidu na renální parametry u dospělých pacientů s nadváhou či obezitou s diabetem i bez něj. Sledování změn poměru albumin : kreatinin v moči a odhadované glomerulární filtrace (eGFR) přináší důležité poznatky o účincích této léčby na renální funkce.
Video VIDEO: Neodolpasse - zjednodušení v léčbě pooperační bolesti
Přednosta doc. MUDr. Tomáš Vymazal, Ph.D., MHA, Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 2. LF UK a FN Motol
Články časopisu Kožní problematika u pacientů s idiopatickými střevními záněty
Idiopatické střevní záněty (IBD – inflammatory bowel diseases) se mohou manifestovat také na kůži. U Crohnovy nemoci (CD – Crohn’s disease) lze kožní projevy zaznamenat až u 22 – 44 % pacientů a patří tak mezi nejčastější extraintestinální manifestaci nemoci. Ke kožním projevů IBD řadíme specifické změny, které mají stejný histopatologický obraz jako CD, dále reaktivní změny s odlišným histopatologickým obrazem, mezi které patří erythema nodosum, pyoderma gangrenosum či aftózní stomatitida, a asociované choroby jako je psoriáza, atopická dermatitida nebo hidradenitis suppurativa. U pacientů s IBD se také setkáváme s problematikou dermatóz v okolí stomie, vzácněji pak dermatóz z malabsorpce či malnutrice.
Video VIDEO: Lehčí léčba pooperační bolesti a vertebrogenního syndromu
MUDr. Jana Morávková, Algeziologická ambulancia/Ambulancia chronickej bolesti, Nemocnica akademika L. Dérera, Bratislava
Novinky Efektivita kartáčku Sonicare For Kids u dětí předškolního věku
Srovnávací studie, provedená v rámci absolventské práce v oboru Diplomovaná dentální hygienistka, nabízí srovnání efektivity čištění manuálním zubím kartáčkem a sonickým zubním kartáčkem u dětí ve věku 4−5,5 roku. Sonický kartáček se u této věkové skupiny ukázal být efektivní pomůckou s dobrými výsledky.
Novinky VIDEO: Jak funguje Centrum pro těžké astma ve FN Ostrava
Centrum pro léčbu těžkého astmatu při Oddělení alergologie a klinické imunologie Fakultní nemocnice Ostrava funguje od roku 2009 a patří do sítě specializovaných pracovišť Národního centra pro těžké astma (NCTA). Zajišťuje komplexní diagnostiku, indikaci biologické léčby i dlouhodobé sledování nemocných z celého Moravskoslezského kraje. Ve videu představují organizaci péče, kritéria pro zařazení pacientů k biologické léčbě i úspěchy moderní terapie MUDr. Tomáš Balner a primář oddělení doc. MUDr. Jaromír Bystroň, CSc.
Články časopisu Transkraniální sonografie mediotemporálního laloku u pacientů s Alzheimerovou demencí
V současné době žije celosvětově okolo 50 milionů pacientů s demencí, přičemž odhady ukazují, že do roku 2050 se tento počet téměř ztrojnásobí. Regionální odhady prevalence demence u osob nad 60 let se pohybují od 4,6 % ve střední Evropě, vč. ČR, po 8,7 % v severní Africe a na Středním východě [1–3]. Nejčastějším typem demence je Alzheimerova demence (AD). Výskyt AD roste s věkem a kvůli narůstající délce dožití a stárnutí populace v rozvinutých zemích významně stoupá počet pacientů s tímto onemocněním [4,5]. Ačkoli v současnosti neexistuje kauzální léčba AD, vyvíjí se velké množství nových sloučenin, které mají potenciál modifikovat průběh nemoci a zpomalit její progresi. Pro budoucí úspěšnou léčbu je však nezbytná časná diagnostika.
Neurozobrazovací metody umožňují detekovat strukturální změny mozku nejen v období plně rozvinutých klinických příznaků AD, ale již v presymptomatickém období. Nejvýznamnější strukturou v diagnostice AD se zdá být mediotemporální lalok (MTL) a jeho část – hipokampus. Zlatým standardem v detekci atrofie MTL a hipokampu je MR, která je předmětem výzkumu již po celá desetiletí.