Nedávno publikovaná sekundární analýza studie EMPEROR-Reduced vychází především z výsledků dotazníku KCCQ-23, pomocí kterého je možné zhodnotit zdravotní stav pacienta z jeho pohledu. Jejím cílem bylo ověřit, zda je přínos empagliflozinu přidaného k léčbě srdečního selhání se sníženou ejekční frakcí levé komory (HFrEF) závislý na vstupním zdravotním stavu a jak následně ovlivní zdravotní stav těchto pacientů během 1 roku.

Finální 3leté výsledky studie GLORIA-AF provedené v reálné praxi u pacientů s nově diagnostikovanou fibrilací síní dokládají nižší výskyt velkých krvácení a nižší celkovou mortalitu se srovnatelně efektivní prevencí cévních mozkových příhod a infarktu myokardu při podávání dabigatranu v porovnání antagonisty vitaminu K (VKA).

Aktuální evropské i české guidelines zahrnují kyselinu obeticholovou (OCA) jako jedinou registrovanou možnost 2. linie léčby primární biliární cholangitidy (PBC). V Česku je schválena jako centrová léčba a v květnu 2022 jí byla přiznána trvalá úhrada z veřejného zdravotního pojištění. Využití OCA v terapii PBC se věnovalo i sympozium zařazené do odborného programu letošních XLIX. májových hepatologických dnů v Olomouci.

Letošní jubilejní, XXX. výroční sjezd České kardiologické společnosti (ČKS) byl pojat velkolepě –⁠ probíhal od 2. do 13. května a zahrnoval dvě virtuální části, mezi něž byla vložena 3denní část prezenční, která se konala již tradičně na brněnském výstavišti. Součást odborného programu tvořila řada sympozií, z nichž jedno se věnovalo i významu železa a léčbě jeho deficitu v kardiologii.

Diabetická autonomní neuropatie může ovlivnit různé orgánové systémy. Kardiovaskulární autonomní neuropatie patří k jejím nejzávažnějším formám s výrazným dopadem na morbiditu i mortalitu pacientů. Jak ji můžeme odhalit v klinické praxi?

Vzácné a závažné hemoragické onemocnění způsobené tvorbou vlastních protilátek proti faktoru VIII či IX, jež neutralizují koagulační aktivitu −⁠ právě to je získaná hemofilie, která se může týkat i vašich pacientů. Charakterizuje ji nástup hemoragického syndromu, který se objeví často spontánně nebo jako následek traumatu u pacientů bez osobní či rodinné anamnézu hemofilie. Ke stanovení diagnózy často dochází opožděně, což dále zhoršuje prognózu pacienta, zároveň je však v akutních případech třeba poskytnout rychlou a cílenou péči, abychom předešli riziku úmrtí. Jak tedy správně stanovit diagnózu získané hemofilie? Kterých pacientů se může týkat především? A co dalšího je důležité mít na paměti? Odpovědi nejen na tyto otázky naleznete ve stručném a názorném videu.

Čerstvě publikovaný systematický přehled a metaanalýza hodnotí účinnost a bezpečnost bilastinu při léčbě alergické rýmy (AR), která zahrnuje symptomy běžné rýmy a alergickou senzibilizaci po expozici alergenům. Onemocnění pacientům mimo jiné působí značný dyskomfort a snižuje kvalitu jejich života, proto je jeho kontrola důležitá pro jejich každodenní fungování.

Možnosti terapie roztroušené sklerózy u pediatrické populace jsou omezené. V červnu 2021 však byl k léčbě relabující-remitující roztroušené sklerózy (RRRS) u pediatrických pacientů ve věku 10–17 let v zemích Evropské unie schválen teriflunomid. Základem pro tuto registraci byly příznivé výsledky studie TERIKIDS, jež shrnujeme níže. Teriflunomid se tak stal prvním perorálním přípravkem pro 1. linii léčby RRRS u dětí a dospívajících v rámci zemí EU.

Roztroušená skleróza se netýká jen dospělých. Jak častá je u dětí a jak v současnosti pokročily terapeutické možnosti u této populace u nás i ve světě?

Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) je na 3. místě mezi hlavními příčinami morbidity a mortality na celém světě. Očekává se, že do roku 2030 postihne více než 210 milionů lidí. Je častá, ale i preventabilní a léčitelná. Účinným pomocníkem při terapii CHOPN se ukázalo mukolytikum erdostein.

V prosinci loňského roku byla dokončena Česká multicentrická výzkumná databáze CHOPN. Jednalo se o rozsáhlý 5letý projekt, do něhož výzkumníci zařadili 784 pacientů s významnou chronickou obstrukční plicní nemocí (FEV₁ ≤ 60 %) ze 14 center. Jde o cca 1 % celkového počtu pacientů s touto diagnózou v Česku, studijní vzorek tak lze označit za poměrně reprezentativní pro získání údajů o léčbě v české reálné praxi. Aktuálně jsou již k dispozici 3letá data. Co prozatím ukázala, shrnul během letošních Hradeckých pneumologických dnů MUDr. Jaromír Zatloukal, Ph.D., z Kliniky plicních nemocí a TBC LF UP a FN Olomouc.

Součástí odborného programu letošních Hradeckých pneumologických dnů (HPD 2022) byla i přednáška, v níž se přednosta Plicní kliniky LF UK a FN Hradec Králové doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., zamýšlel nad odlišnou mírou preskripce mukoaktivních léků pacientům s CHOPN v různých zemích Evropy. Podle jeho slov je zřejmé, že v reálné praxi tato léčba funguje. Kde je tedy důvod jejího rozdílného předepisování napříč starým kontinentem?

V následující kazuistice prezentujeme případ pacienta s prolongovaným onkologickým onemocněním –⁠ karcinomem žaludku. Pacient je dlouhodobě asymptomatický a v dobrém výkonnostním stavu navzdory mnohočetným metastázám do plic, a to díky stabilizaci na léčbě trifluridin/tipiracilem.

Bimekizumab je humanizovaná monoklonální protilátka IgG1 selektivně inhibující interleukiny 17A a 17F pro terapii středně závažné až závažné ložiskové psoriázy u dospělých, u nichž je indikovaná systémová léčba. Klinická studie fáze III BE SURE se soustředila na porovnání účinnosti a bezpečnosti bimekizumabu a inhibitoru tumor nekrotizujícího faktoru alfa (TNF-α) adalimumabu, který v současnosti představuje jeden ze základních pilířů systémové terapie.