ČEPICKÝ, P., BURDOV%C

Poruchy polykání v dětském věku patří mezi trochu upozaďovaná témata. Dětští pacienti s dysfagií však každý týden plně obsazují termíny například ve specializované poradně pro poruchy polykání při Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně. Jaké jsou tedy příčiny dětské dysfagie a jaký je postup v její diagnostice?

V květnu 2021 proběhlo pracovní setkání českých odborníků věnované problematice deficience železa u pacientů s chronickým srdečním selháním (CHSS). Pokusili se identifikovat možnosti zlepšení suplementace železa u pacientů s CHSS na základě výsledků klinických studií, doporučení odborných společností a stávající situace v Česku.

Chronická tromboembolická plicní hypertenze (CTEPH) je onemocnění charakterizované vzestupem středního tlaku v plicním řečišti ≥ 25 mm Hg na podkladě intraluminálně organizovaných trombů, stenóz a uzávěrů jednotlivých větví plicnice a periferní cévní remodelace. Jedná se o chronickou komplikaci akutní plicní embolie. Důsledkem obstrukce plicnice je vzestup plicní cévní rezistence (Pulmonary Vascular Resistance –⁠ PVR) vedoucí k zatížení pravé komory srdeční a k pravostrannému srdečnímu selhání. Metodou volby v léčbě pacientů s CTEPH je chirurgická endarterektomie plicnice (PEA), výkon prováděný v hluboké hypotermii, v cirkulační zástavě. Jediným centrem specializujícím se na chirurgickou léčbu pacientů s CTEPH v ČR je Kardiocentrum VFN a 1. LF UK v Praze, na němž bylo v letech 2004–2017 operováno 314 pacientů (včetně 50 pacientů ze Slovenské republiky, kde tato léčba dostupná není). Pacienti s periferním typem postižení, u nichž nález není operabilní, a zároveň pacienti po PEA s reziduální plicní hypertenzí, jsou indikováni ke specifické vazodilatační terapii. V indikovaných případech se v léčbě pacientů uplatňuje také balonková angioplastika a transplantace plic.

Personální a technické kapacity pro záchyt osteoporózy v Česku byly až do dubna 2023 zcela nedostatečné. K 1. 4. 2023 byl proto spuštěn program plošného záchytu osteoporózy v populaci. Již první dílčí hodnocení ukazují, že screeningový program má velmi dobré výsledky a některé cíle se podařilo splnit výrazně dříve, než bylo plánováno.

V rámci bohatého programu letošního ročníku kongresu Evropské společnosti pro klinickou onkologii (ESMO), jenž se tentokrát koná v Berlíně, bychom Vás rádi pozvali na dvě diskusní sympozia podpořená společností Servier a věnovaná žhavým novinkám v terapii několika onkologických onemocnění.

V tradičně bohatém a pestrém programu lednové konference PragueONCO má již své pevné místo i minikolokvium společnosti Servier. Tentokrát ponese název „Léčba nádorových onemocnění GIT v éře precizní medicíny: od molekulárního testování k efektivní terapii“ a proběhne ve čtvrtek 29. ledna 2026 od 15.30 hod. v sálech Tycho a Kepler v Clarion Congress Hotelu v Praze 9.

Přes značný rozvoj terapeutických možností v moderní diabetologii zůstává metformin lékem 1. volby u pacientů s diabetem mellitem (DM) 2. typu, pokud nejsou přítomné kontraindikace. Jak jej tedy správně používat a co říkají aktuální české i zahraniční doporučené postupy?

Trazodon se řadí mezi multimodální antidepresiva s kombinovaným serotonergním účinkem. Již nyní jsou dostupná data z klinického výzkumu svědčící o tom, že by se jeho využití v budoucnu nemuselo omezovat pouze na depresivní poruchu. Trazodon se zdá být vhodnou alternativou také v jiných indikacích, například při léčbě úzkosti.

Trazodon je multimodální a multifunkční antidepresivum ze skupiny serotoninových antagonistů a inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu. Pro praktického lékaře je nástrojem pro léčbu deprese, nespavosti spojené s depresí a sexuální dysfunkce neorganického původu. Co může nabídnout?

Tradiční setkání nad problematikou primárních i sekundárních imunodeficitů se konalo 6.–7. listopadu 2019 v Praze. Jeho název „ID 360: Imunodeficience v mezioborové spolupráci“ napovídal, že mezi přednášejícími i posluchači byli tentokrát kromě imunologů hojně zastoupeni také hematologové. Sdílení poznatků mezi lékaři právě těchto dvou odborností totiž může být pro správnou diagnostiku a management imunodeficiencí velkým přínosem. Přinášíme vám přehled toho nejdůležitějšího, co na akci zaznělo.

Nově schválená fixní trojkombinace kombinace Enerzair® a fixní dvojkombinace Atectura® prokázaly zlepšení plicních funkcí a snížení počtu exacerbací u dosud nekompenzovaných pacientů s astmatem. Podávání 1× denně pomocí inhalátoru Breezhaler® spolu s možností připojení digitální pomůcky má za cíl mimo jiné usnadnit užívání a správné dodržování léčby.

Von Willebrandova choroba (vWD) je časté vrozené krvácivé onemocnění. V rámci péče o pacienty s vWD se uplatňuje velká variabilita daná krvácivými projevy a možnostmi podané léčby. Nová doporučení z roku 2021 týkající se péče o osoby s vWD jsou založena na důkazech a podpořena Americkou hematologickou společností (ASH), Mezinárodní společností pro trombózu a hemostázu (ISTH), Národní hemofilickou nadací USA (NHF) a Světovou hemofilickou federací (WFH). Přinášíme stručný souhrn klíčových bodů.

Vysoký krevní tlak je jedním z nejčastějších zdravotních problémů vyššího věku a je jedním z hlavních kardiovaskulárních rizikových faktorů. Osoby starší 65 let trpí především izolovanou systolickou hypertenzí se zvýšeným pulzním tlakem, který je důsledkem ztráty tepenné elasticity. S věkem roste pravděpodobnost výskytu dalších kardiovaskulárních a ledvinných onemocnění a cukrovky. Pro léčbu proto užíváme léky, které mají kromě snížení krevního tlaku prokázaný kardioprotektivní efekt a nemají negativní vliv na přidružená onemocnění. Jsou vhodná diuretika, o nichž máme nejvíce dat z dlouhodobých prospektivních studií, dále antagonisté vápníku (zvláště u izolované systolické hypertenze) a ACE inhibitory. Antihypertenzní léčba vede k poklesu rizika kardiovaskulárních příhod a srdečního selhání také u nejstarších osob ve věku nad 80 let.

V upraveném mezinárodním konsenzu týkajícím se managementu primární imunitní trombocytopenie (ITP) z roku 2019 je uvedeno několik bodů shrnujících vhodnou prvotní léčbu u nově diagnostikovaných jedinců s ITP.

Podle dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ) trpí některou z alergií čtvrtina populace a jejich výskyt stále narůstá. Ordinace alergologů jsou tak stále přehlceny, a podstatná část péče proto zůstává na úrovni praktických lékařů. Koho bychom tedy měli odesílat na alergologii a s jakými výsledky? Jaké léky jsou v primární péči k dispozici?