doporučené postupy

Po příchodu nových antidiabetik, která v posledních dvou desetiletích zcela změnila přístup k terapii diabetu mellitu 2. typu (DM2), jsou v návaznosti na výsledky nových klinických studií dále upravována mezinárodní doporučení pro léčbu tohoto onemocnění. Na podzim 2022 vydaly svůj čerstvý konsenzus k managementu DM2 Americká diabetologická asociace (ADA) a Evropská asociace pro studium diabetu (EASD). Níže stručně shrnujeme hlavní body.

Navzdory intenzivním léčebným režimům jsou výsledky přežití u žen s karcinomem prsu mladších 40 let horší než u vyšších věkových skupin. Vhodnou možností léčby u premenopauzálních žen by mohla být kombinace palbociklibu s fulvestrantem a goserelinem, což naznačují výsledky klinické studie PALOMA-3, publikované v červnu 2017.

Lidé často svádějí s cukrovkou těžký souboj. Dostat nemoc pod kontrolu totiž nebývá lehké. Navíc by tito pacienti měli ještě neustále kontrolovat svoji pokožku kvůli případnému poranění. To totiž může mít v některých případech velmi nepříjemné následky.

Nejčastější příčina dědičné formy karcinomu ledvin je přenos defektní kopie genu von Hippel-Lindauové (VHL). Většina pacientů (~75 %) se sporadickým karcinomem ledvin vykazuje také přítomnost tohoto aberantního genu VHL. Cílená inhibice  otevírá nové možnosti terapie.

Čeští gastroenterologové mají už osm dekád odbornou společnost, v níž se mohou sdružovat. Co lze označit za největší pokrok v oboru za poslední roky, která témata otevřel 8. kongres českých gastroenterologů a jak se jim daří vypořádat se současnými výzvami v klinické praxi? O tom jsme mluvili s přednostou II. interní gastroenterologické kliniky LF UK a FN Hradec Králové a předsedou České gastroenterologické společnosti ČLS JEP prof. MUDr. Iljou Tachecím, Ph.D.

Nesuicidální sebepoškozování je záměrné poškozování vlastního těla bez sebevražedného úmyslu. Vyskytuje se zhruba u 17 % dospívajících. Mnozí pacienti ho popisují způsobem typickým pro návyk: pociťují silné bažení ublížit si, zažívají dočasnou úlevu a ztrácejí nad svým chováním kontrolu. Někteří dokonce používají termíny jako „relaps“ nebo „být čistý“. Nabízí se proto otázka, zda opakované sebepoškozování nemá blízko k závislosti.

Asi 25 pacientů má v Česku diagnostikovanou vzácnou akutní intermitentní porfyrii (AIP). Je to však pouze polovina z předpokládaného počtu. Onemocnění se přitom projevuje širokou škálou příznaků. Nediagnostikovaní nemocní se navíc mohou ocitnout v ohrožení života, pokud užijí léky, jež patří mezi spouštěče ataky AIP, včetně běžně užívaných, jako jsou benzodiazepiny či anestetika. O tom, jak nemoc odhalit a jak může pacientům pomoci moderní genová léčba, hovoříme s přednostou Interní kliniky 1. LF UK a ÚVN Praha prof. MUDr. Petrem Urbánkem, CSc.

U každé nemoci jde o čas, u nemocí nervového systému to však platí dvojnásob! Proč je důležité diagnostikovat a léčit roztroušenou sklerózu (RS) včas? Jak na to? A jak jsme na tom s rychlostí u nás v Česku?

Následující článek vychází z dotazníkového průzkumu chování české populace v oblasti ústní hygieny a celkového přístupu k péči o dutinu ústní. Zároveň zkoumá změny návyků v průběhu času.

Pro dupilumab platí od 1. 11. 2023 nové úhradové podmínky. Co to znamená pro pacienty s těžkým astmatem, jaké podmínky musejí být splněny pro preskripci tohoto biologického léku a proč je nutné evidovat exacerbace onemocnění? Nejen o tom hovoříme s MUDr. Lucií Heribanovou z Pneumologické kliniky 1. LF UK a FTN v Praze.

Antibiotika (ATB) patří mezi základní léčiva nemocniční péče. Jelikož počet využívaných molekul není velký a současně nová účinnější antiinfektiva přichází do klinické praxe pouze v omezeném množství, je třeba postupovat při léčbě těmi dostupnými s rozvahou a využívat všech možností k jejich co nejefektivnějšímu použití. Popsáno jinými slovy, rezistence na léčbu ATB se stala jedním z největších globálních zdravotních problémů posledních desetiletí a žádá si urgentní přehodnocování strategií v oblasti ATB terapie. Základním přístupem ATB politiky by mělo být usměrňování a opětovné přehodnocování procesů zacházení s ATB a začleňování nových prvků, které mohou problematiku koncepčně, ale i operativně pomoci kultivovat. Další možností je začlenění moderních přístupů v podobě inovativních terapeutických nebo aplikačních metod, ale i sofistikovaných technologií zaměřených na přesnou diagnostiku a optimalizaci dávkování. Většina současných přístupů se primárně zaměřuje na monitorování spotřeby ATB a racionální ordinaci zaměřenou na správný výběr ATB podle cílového patogenu a indikace s cílem minimalizovat jejich neopodstatněné užívání. Ačkoli jsou tyto strategie nepochybně zásadní, samy o sobě nedostačují k účinnému řešení problematiky antimikrobiální rezistence. Medicína 21. století se stává čím dál komplexnější a komplikovanější. Neustálý přísun nových poznatků vede více než kdy dříve k nutnosti kontinuálního profesního vzdělávání. Kritická analýza publikovaných studií je esenciální pro zajištění adekvátního převedení získaných poznatků do klinické praxe. Současným rozšiřujícím se trendem při poskytování nemocniční péče je multidisciplinární přístup založený na týmové spolupráci specialistů s hlubokou znalostí konkrétních disciplín. Článek se pohledem farmaceutů s různou specializací zaměřuje na současné přístupy a strategie, které vedou k zajištění efektivního a bezpečného použití ATB a přispívají k boji proti rostoucí mikrobiální rezistenci.

*Pracovní skupina ČNHP pro standardy
**Jménem Koordinační rady a Výkonné rady ČNHP

Vzhledem k velmi heterogenní prognóze pacientů s myelodysplastickým syndromem (MDS) je pro volbu terapeutické strategie důležitá stratifikace rizika na základě prognostického systému. Používá se skóre IPSS (International Prognostic Scoring System) a revidované skóre IPSS (IPSS-R). Dvě níže prezentované kazuistiky německých autorů ukazují, že pro přesnější stanovení prognózy a rozhodnutí o léčbě je přínosné zohlednit také další faktory, například přítomnost mutací. Článek rámujeme komentářem z praxe od specialisty na diagnostiku a léčbu MDS profesora Jaroslava Čermáka z ÚHKT v Praze.