MUDr. Libor Dvořáček: Mikroinvazivnost operace spočívá nejen v metodě, ale i v cíleném řešení zdrojů varixů
MUDr. Libor Dvořáček: Mikroinvazivnost operace spočívá nejen v metodě, ale i v cíleném řešení zdrojů varixů
Téma:
2 min čtení
Varixy, respektive chronická žilní nedostatečnost dolních končetin jsou primárně zdravotním, nikoliv čistě kosmetickým problémem. Už jen proto, že jsou spojeny s rizikem vzniku komplikací, které vedou k nutnosti dlouhodobé terapie a složitému řešení těchto obtíží. Jak říká v našem krátkém interview na toto téma vedoucí lékař kliniky Vasmedic MUDr. Libor Dvořáček, přístup zdravotních pojišťoven i ministerstva zdravotnictví se v poslední době naštěstí mění ve prospěch jednodenní – tedy mikroinvazivní a mnohem šetrnější – chirurgie.
Můžete popsat vašeho typického pacienta léčeného pro křečové žíly – například co se týká věku, pohlaví a závažnosti chronické žilní nedostatečnosti (ChVI)?
Reklama
Charakterizovat typického pacienta s křečovými žilami není snadné, jelikož nemocní s varixy se vyskytují napříč všemi skupinami. Nicméně lze říct, že jde převážně o ženy ve věku mezi 35 a 55 lety, ve stadiu ChVI CEAP C2–3.
Související
Reklama
Doporučujeme
Reklama
Reklama
Kolik pacientů s tímto onemocněním ročně projde vaším pracovištěm?
Naše klinika je velmi mladá a po roce od otevření se dá jen velmi obtížně určit průměrný roční počet pacientů s tímto onemocněním. Od spuštění jsme nicméně ošetřili bezmála tisíc pacientů s diagnózou ChVI.
Pokud byste měl tyto pacienty dále škálovat podle typu zvolené léčby – v kolika případech (prozatím) doporučíte pouze konzervativní léčbu?
Konzervativní léčbu – a rozhodně tím nemyslím pouze farmakoterapii, ale i kompresivní léčbu dolních končetin – doporučuji všem pacientům. Pokud by ale otázka znamenala, jaké množství pacientů je u nás léčeno pouze konzervativně, pak jde přibližně o 40 % pacientů.
Které léky nejčastěji indikujete?
Nejčastěji doporučujeme léky obsahující flavonoidy. Jde o ověřené účinné látky, u nichž jsou dlouhodobé zkušenosti jak v chronické, tak také v akutní fázi onemocnění.
V rámci takzvané jednodenní chirurgie, kdy pacient ještě v den zákroku odchází domů, nabízíte různé varianty zákroků. Do jaké míry si mezi nimi pacient může vybírat?
Pacient, který k nám přichází, je vyšetřen sonograficky a podle anamnestických údajů se poté společně rozhodujeme o typu případné operace. Na našem pracovišti nabízíme všechny dostupné metody jak pro primární obtíže, tak i u recidivujících postižení. Poskytujeme mikroinvazivní výkony na míru i u pacientů opakovaně operovaných na jiných pracovištích a s přetrvávajícími varixy.
Pro pacienty může být velmi těžké se v nabízených metodách – laserové, radiofrekvenční, sklerotizační a dalších – zorientovat. Liší se z hlediska rekonvalescence a výsledku?
Rekonvalescence po mikroinvazivních operačních výkonech je velmi krátká. Vždy věnujeme pacientovi dostatek času pro pochopení jeho individuální situace a společně vybereme vhodný postup s ohledem na jeho stav.
Kombinujete u jednoho pacienta i více metod dohromady?
Velmi často jsou naše operace kombinací několika metod z důvodu velmi individuálního přístupu. Není vhodné jednotlivé případy paušalizovat a řešit uniformně – to s sebou přináší brzkou návratnost postižení a další řešení je o něco složitější.
Dominuje v současnosti na vašem pracovišti některá metoda, respektive existuje něco jako aktuální trend?
Zastávám spíše názor zkušených chirurgů, že nejde až tak o trend, ale o správnou indikaci k operaci a šetrný přesný způsob jejího provedení. Mikroinvazivnost operace spočívá nejen v metodě, ale i cíleném řešení varixů, nejlépe s kontinuální sonografickou navigací. Všechny typy operací provádíme pouze v lokální anestezii, i když jde o pacienty se složitými pooperačními recidivujícími varixy.
Případně existuje nějaká metoda, která zatím v Česku dostupná není, ale díky níž třeba lze dosáhnout výjimečných výsledků? Oč případně jde?
Výjimečných výsledků lze dosáhnout výjimečným lidským přístupem ke každému pacientovi individuálně. Metoda, která to zajistí, může být kterákoli v rukou výjimečného lékaře.
Se chirurgickými výkony se váže i nošení kompresních punčoch. Ovšem co když máte pacienta s křečovými žilami, který je nechce nebo z nějakého důvodu nemůže nosit?
S vývojem moderních kompresivních punčoch a moderního přístupu se významně zkracuje doba léčení a nutná doba nošení komprese po výkonech. Nyní se již pohybuje v řádu dnů, a pokud zvolíme správný typ a velikost punčoch, pak přinášejí výrazný benefit, který si pacienti pochvalují.
Jaká je průměrná částka, kterou pacient za odstranění křečových žil zaplatí? Jsou některé metody hrazené od pojišťoven?
V současné době je hrazená pojišťovnou pouze klasická operace spojená s dlouhou rekonvalescencí. Za mikroinvazivní výkony se platí částky průměrně okolo 20 tisíc korun.
Je nějaká šance, že se úhrady budou do budoucna měnit? Přeci jen nejde jen o kosmetický, ale především o zdravotní problém...
Jde rozhodně o zdravotní problém; o čistě kosmetické hledisko se jedná ve velmi malém procentu. Už jen bolesti či pocity tíhy jsou známkou přetěžování žilního systému dolních končetin s rizikem vzniku komplikací, které vedou k dlouhodobému léčení a složitějšímu řešení. Přístup zdravotních pojišťoven i ministerstva zdravotnictví se v poslední době naštěstí mění ve prospěch jednodenní péče.
(red)
Tagy:
DermatologieDiabetologieGynekologie a porodnictvíChirurgie všeobecnáInterní lékařstvíKardiologiePraktické lékařství pro dospělé
Neurologická klinika 1. LF UK a VFN v Praze letos slaví 100 let od svého založení. V současné době patří mezi nejvýznamnější klinická a výzkumná pracoviště v Česku. Jednou z diagnóz, v jejíž léčbě dosáhla významných úspěchů, je cévní mozková příhoda (CMP), která u nás ročně postihne přibližně 25 tisíc osob. V čem především spočívá úspěšná terapie?
Současný výskyt arteriální hypertenze (AH) a diabetu mellitu 2. typu (DM2) představuje z vaskulárního hlediska maligní kombinaci. Cílové hodnoty krevního tlaku (TK) jsou u hypertoniků s DM2 přísnější a volit je třeba antihypertenziva s prokázaným kardiovaskulárním (KV) přínosem bez nepříznivých metabolických účinků. Již iniciálně je doporučena dvojkombinace antihypertenziv. Vhodnou kombinaci pro tyto nemocné představuje perindopril s indapamidem. V následujícím článku podrobněji vysvětlujeme proč.
Dědičné poruchy metabolismu glykosaminoglykanů, způsobené dysfunkcí některého z lyzosomových enzymů, se projevují spektrem klinických příznaků v různých orgánových soustavách. Symptomy jsou často nespecifické, a tak dochází k diagnostickému opoždění. Rozvoji ireverzibilního poškození však dokáže zabránit jedině včasná intervence, pro níž je nezbytné onemocnění včas rozpoznat. Které typické i méně obvyklé náznaky nám tedy mohou napovědět, že by se mohlo jednat o mukopolysacharidózu (MPS)?
Tým japonských odborníků se v observační klinické studii zaměřil na vlastnosti pokožky u inkontinentních seniorů upoutaných na lůžko. Autoři sledovali vliv inkontinence na charakteristické rysy kůže a porovnávali její stav u inkontinentních a zdravých jedinců téhož věku.
Velký průzkum provedený s reprezentativním vzorkem respondentů ze 16 různých zemí ukázal, že více než dvě třetiny populace zřejmě věří nejméně jednomu nepodloženému tvrzení o zdravotních rizicích potravin, vakcín či léčiv. Výsledky průzkumu naznačují, že stále více lidí pochybuje o vědeckých důkazech. Jaká další data, včetně těch o důvěře vkládané v umělou inteligenci, výzkum přinesl?
Současný výskyt diabetu mellitu 2. typu (DM2) a hypertenze (HT) je označován za „maligní kombinaci“. U dospělé populace je přitom dosti častý a znamená značné zvýšení kardiovaskulárního (KV) rizika. Nová data ohledně kombinace těchto chorob přineslo v roce 2025 hned několik studií. Týkají se nejen mortality a rizika KV příhod, ale i predikce vzniku diabetu u pacientů s nově diagnostikovanou hypertenzí a cílových hodnot krevního tlaku u hypertoniků s diabetem.