Od počátku pandemie COVID-19 byla relativně malá pozornost zaměřena na kvalitu života související se zdravím u pacientů po propuštění ze zdravotnického zařízení, kde byli hospitalizováni pro těžký průběh tohoto onemocnění. Nemalá skupina pacientů přitom může po dimisi trpět jeho pokračujícími nebo rekurentními symptomy (v podobě námahové/klidové dušnosti, kašle, únavy či astenie), perzistující poruchou funkce plic a psychologickými či psychosociálními potížemi.
Proto byly v reálné klinické praxi provedeny studie, jejichž cílem bylo zhodnocení kvality života související se zdravím, zejména se zaměřením na dušnost, u pacientů po těžkém průběhu COVID-19 v prvních dnech od propuštění.
Santus et al. do otevřené observační studie zařadili pacienty po dimisi z jednotky intenzivní péče Univerzitní nemocnice Luigiho Sacca v italském Milánu v období od 1. dubna do 30. června 2020. Důvod jejich hospitalizace představovala koronavirová pneumonie s těžkým respiračním selháním, přičemž vedle ventilační podpory v podobě konvenční oxygenoterapie a CPAP jim byla nasazena farmakoterapie dostupná v té době pro pacienty s COVID-19 (například hydroxychlorochin, lopinavir/ritonavir, tocilizumab či antibiotika). Po propuštění ze zdravotnického zařízení jim byl kromě obvyklé terapie chronických onemocnění ordinován erdostein v dávce 300 mg 2× denně po dobu 15 dnů.
Při dimisi a uplynutí 15 dnů od propuštění pacienti vyplňovali celkem 4 hodnocení zaměřená na kvalitu života související se zdravím − dotazník SGRQ (St George’s Respiratory Questionnaire) hodnotící symptomy onemocnění, omezení aktivity a sociální a emoční dopad onemocnění, dotazník mMRC (modified Medical Research Council) týkající se vlivu dušnosti na vykonávání denních aktivit, Borgovu škálu, jíž se posuzuje dušnost při námaze, a dále skóre prostřednictvím vizuální analogové škály (VAS) hodnotící klidovou dušnost.
Do studie bylo zahrnuto celkem 20 pacientů, jejichž průměrný věk činil 55 let a většinu tvořili muži (85 %). U celkem 60 % účastníků byly zaznamenány kardiovaskulární komorbidity (nejčastěji arteriální hypertenze), u 20 % pozitivní anamnéza chronického respiračního onemocnění v podobě bronchiálního astmatu nebo chronické obstrukční plicní nemoci. Po propuštění byla u všech osob kromě 3 ukončena léčba probíhající během hospitalizace. Zmíněné trojici, jež představovala výjimku, bylo naordinováno pokračování tromboprofylaxe nízkomolekulárními hepariny pro elevaci hladin D-dimerů. Po propuštění pacienti pokračovali v užívání své obvyklé léčby ordinované pro chronická onemocnění.
V rámci celkového průměrného skóre dotazníku SGRQ bylo pozorováno snížení z hodnoty 25,5 (směrodatná odchylka [SD] 15,5) na 16,9 (SD 13,2; p < 0,01), přičemž u 65 % pacientů bylo dosaženo klinicky signifikantní změny skóre o ≥ 4 body. Významný pokles se ukázal také v rámci jednotlivých domén dotazníku (pro všechna porovnání p < 0,01). Pokud se jedná o skóre VAS hodnotící klidovou dušnost, bylo zjištěno signifikantní snížení průměrné hodnoty ze vstupních 1,6 (SD 1,7) na 1,4 (SD 2,5; p < 0,01). Významný pokles ukázal i dotazník mMRC, což svědčí o zmenšení vlivu dušnosti na každodenní aktivity. V rámci tohoto dotazníku bylo dosaženo klinicky signifikantní změny skóre o ≥ 1 bod u 30 % pacientů. Pouze v rámci Borgovy škály došlo ke zvýšení průměrné hodnoty skóre, a to z 12,8 (SD 4,2) na 14,3 (SD 2,4; p < 0,01).
Feshchenko et al. v návaznosti na tato zjištění publikovali recentní studii, ve které hodnotili u 38 pacientů účinnost erdosteinu v porovnání s kontrolní skupinou, která neužívala léčbu, a to po dobu 30 dnů od dimise ze zdravotnického zařízení, kde byli tito nemocní hospitalizováni pro koronavirovou pneumonii. Aktivní terapii erdosteinem v dávce 300 mg 2× denně podstoupilo celkem 26 probandů, dalších 12 osob představovalo kontrolní skupinu bez aktivní léčby.
Při dimisi a po uplynutí 30 dnů od propuštění pacienti obdobně jako v předchozí studii vyplňovali 2 dotazníky zaměřené na kvalitu života související se zdravím, a sice SGRQ a mMRC. Při dimisi ze zdravotnického zařízení byla skóre v jednotlivých dotaznících u obou skupin obdobná. Po 30 dnech od dimise však došlo k signifikantnímu zlepšení v obou dotazníkových systémech pouze u pacientů užívajících erdostein, v dotazníku SGRQ byl zaznamenán signifikantní pokles celkového skóre ze vstupní hodnoty 29,30 ± 3,90 na hodnotu 15,40 ± 1,60 (u kontrolní skupiny došlo k nesignifikantnímu poklesu z hodnoty 25,18 ± 4,90 na 18,20 ± 1,70). V dotazníku mMRC byl u léčené skupiny zaznamenán signifikantní pokles ze vstupní hodnoty 1,83 ± 0,14 na hodnotu 1,46 ± 0,11, zatímco u kontrolní skupiny došlo k poklesu z 1,85 ± 0,16 na 1,58 ± 0,39, jenž nebyl statisticky významný.
U pacientů s anamnézou závažného průběhu onemocnění COVID-19, kteří po propuštění ze zdravotnického zařízení kromě obvyklé terapie chronického onemocnění dostávali také erdostein v dávce 300 mg 2× denně, došlo během 15 dnů k signifikantnímu zlepšení parametrů kvality života související se zdravím a dušnosti v klidu a při vykonávání každodenních aktivit. K obdobnému závěru došla i další studie, která hodnotila podávání erdosteinu v dávce 300 mg 2× denně v porovnání se skupinou bez aktivní léčby po dobu 30 dnů od propuštění ze zdravotnického zařízení.
(holi)
Zdroje:
1. Santus P., Tursi F., Croce G. et al. Changes in quality of life and dyspnoea after hospitalization in COVID-19 patients discharged at home. Multidiscip Respir Med 2020; 15 (1): 713, doi: 10.4081/mrm.2020.713.
2. Feshchenko Y. I., Ostrovskyy M. M., Varunkiv O. I., Horovenko N. H. Improved quality of life and dyspnea with erdosteine in COVID-19 patients after hospital discharge. Minerva Respir Med 2022 Feb 10, doi: 10.23736/S2784-8477.22.01992-1.
