Autoři ze Španělska v následujícím textu popisují svoje zkušenosti s udržovací léčbou mesalazinem u pacientů s ulcerózní kolitidou (UC) – v jaké dávce jej podávají a s jakými výsledky.
Observační transverzální studie, které se článek týká, zahrnovala všechny pacienty s UC léčené udržovací dávkou mesalazinu, kteří navštěvovali dvě specializovaná pracoviště ve Španělsku mezi zářím 2014 a únorem 2015. Celkem byla zpracována data od 203 pacientů (průměrná dávka mesalazinu 2,6 ± 1,0 g za den; medián délky léčby 19,5 měsíce).
Dávka < 2 g za den byla použita v 15,3 % případů, dávku 2–2,9 g za den užívalo 35,0 % pacientů, 29,5 % pacientů mělo předepsáno dávku 3–3,9 g denně a dávku ≥ 4 g za den užívalo zbývajících 20,2 %. Více než polovina pacientů (51,2 %) preferovala jednu denní dávku, 33,0 % pacientů vyhovovalo dávkování 2× denně a 15,8 % ocenilo dávkování 3× denně. Změnu konkrétního preparátu s obsahem mesalazinu mělo v anamnéze 36,6 % pacientů.
Ve 134 případech (66 %) byla v průběhu udržovací léčby dávka navýšena z důvodu vzplanutí, takto navýšená udržovací dávka pak byla dále užívána 49 pacienty (36,6 %) – u 36 z nich se jednalo o dávku ≥ 4 g denně. Během terapie mesalazinem pociťovalo mírné nežádoucí účinky 14 pacientů (6,9 %), z toho 21,4 % mělo změny v jaterních testech. Adherence k terapii byla dobrá u 81,8 % pacientů.
Polovina ze sledovaných pacientů s UC užívala jako udržovací terapii vysoké dávky mesalazinu (≥ 3 g za den), a to s akceptovatelným bezpečnostním profilem a dobrou adherencí. Polovina všech pacientů užívala jednu dávku denně a třetina potřebovala v průběhu terapie změnu preparátu. Možnost navýšení dávky mesalazinu v průběhu udržovací terapie je dobrou variantou k nalezení vhodné dávky pro udržovací terapii u konkrétního pacienta.
(epa)
Zdroj: Algaba A., Guerra I., García García de Paredes A. et al. What is the real-life maintenance mesalazine dose in ulcerative colitis? Rev Esp Enferm Dig 2017 Feb; 109(2): 114–121, doi: 10.17235/reed.2016.4620/2016.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
