Deficit železa v organismu je celosvětový zdravotní problém, který postihuje populaci rozvinutých i rozvojových zemí. Nejvíce ohroženými skupinami jsou menstruující, těhotné a kojící ženy a dále malé a dospívající děti.
Obecně je karence železa problémem u žen v reprodukčním věku. Mezi časté příčiny sideropenické anémie patří ztráty železa při pravidelném menstruačním krvácení. Významným rizikovým faktorem je menstruační krvácení s těžkou ztrátou krve (> 80 ml za měsíc). U těhotných žen je nedostatek železa výsledkem jeho zvýšené potřeby nezbytné pro vývoj plodu a dále je jeho nedostatek významný při laktaci. V těchto obdobích se poptávka po železe zvyšuje až trojnásobně. U dětí se pak karence železa objevuje v souvislosti s jeho nedostatkem v potravě nebo v důsledku zvýšené utilizace v období růstu a dospívání, zejména mezi 12. a 18. rokem života. Nedostatek železa se může vyskytnout i u dárců krve.
Neschopnost absorbovat železo je extrémně vzácná, podobně jako jiné změny metabolismu železa. Mezi méně časté příčiny se řadí například i léčba nefrogenní anémie erytropoetinem.
Klinicky se sideropenie neprojevuje úplně specificky. Jedinci s nedostatkem železa zpočátku nemusejí mít žádné příznaky. Obecně si pacienti stěžují na zvýšenou únavnost, bledost kůže i sliznic. Deficit může bez zjevných projevů anémie vést k neuropsychickým problémům. Častým projevem je glositida, žaludeční atrofie či stomatitida. Některé jedince mohou trápit křeče nohou. Nedostatek železa dále vede mj. ke snížené produktivitě práce a vyšší náchylnosti k infekčním onemocněním.
Deficit železa je rovněž spojován s opožděným kognitivním vývojem dětí a mladistvých. Toto zpoždění může reagovat na léčbu železem. U kojenců a dětí předškolního věku se anémie podílí na snížené pohybové aktivitě, nepozornosti a snížené sociální interakci. U těhotných žen anémie během prvních dvou trimestrů přispívá ke zvýšenému výskytu předčasných porodů a nízké hmotnosti novorozenců.
Definitivní stanovení diagnózy vyžaduje laboratorní testy. Za projevy deficitu železa jsou považovány deplece celkové vazebné kapacity séra pro železo, nízká hladina železa v séru a nízké koncentrace feritinu.
Dle WHO dosahovala prevalence anémie z nedostatku železa na celém světě v letech 1993–2005 až 25 %. Podle dat postihuje více než 48 % předškolních dětí (0–5 let) na celém světě, v Evropě je to okolo 20 % dětí. Prevalence v České republice v daném období činila u předškolních dětí 18,4 %, u těhotných žen 22,3 %, u netěhotných žen ve věku 15–50 let pak 16,9 %. Tato čísla dokumentují, že karence železa je významným problémem, na který je nutno myslet především u ohrožených skupin, zejména u dětí a těhotných žen.
(ave)
Zdroje:
1. Umbreit J. Iron deficiency: a concise review. Am J Hematol 2005 Mar; 78 (3): 225−231.
2. Havranová J. Anémie z nedostatku železa u dospívajících dívek. MUNI, 2011.
Dostupné na: https://is.muni.cz/th/214969/lf_b_b1/anemie_z_nedostatku_zeleza_u_dopivajicich_divek.txt
