O kombinované perorální kontracepci (COC) je všeobecně známo, že její užívání je spojeno se zvýšením i snížením rizika vzniku určitých typů nádorů. Co však převládá – riziko, nebo ochrana?
Kombinovaná perorální kontraceptiva mají řadu účinků prospěšných, ale samozřejmě – jako všechna léčiva – mají také účinky nežádoucí. Když se zaměříme na onkologická rizika, platí toto tvrzení doslova. Některé druhy malignit mohou způsobovat, před jinými naopak chrání.
Podle údajů Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC) mohou kombinovaná perorální kontraceptiva zvýšit riziko vzniku karcinomu prsu, děložního čípku a také hepatocelulárního karcinomu. Naopak snižují riziko vzniku karcinomu endometria a ovarií. Který z těchto účinků je ovšem významnější?
Australští výzkumníci se chtěli přesvědčit o významnosti onkologických rizik a přínosů těchto léčiv, a proto prostudovali data z australského onkologického registru a studií, jež se zabývaly prevalencí užívání kombinovaných perorálních kontraceptiv u místních žen různých věkových skupin. Pomocí těchto dat spočítali populační atributivní riziko výskytu zmíněných diagnóz pro perorální kontraceptiva. Z jejich šetření vyšly zajímavé výsledky:
Výskyt hepatocelulárního karcinomu autoři neanalyzovali, protože podle dostupných údajů zvýšené riziko nepřetrvává po přerušení užívání COC. Bránila tomu také extrémně nízká incidence tohoto karcinomu u mladých Australanek; kvalitní práce s tak malými čísly by prakticky nebyla možná.
Co z této práce plyne? Například to, že kombinovaná perorální kontraceptiva nejsou zdaleka tak škodlivá, jak se někdy veřejnosti předkládá, pokud se díváme jen na jejich potenciální nežádoucí účinky, a to v širším kontextu. Jejich přínosy pro zdraví jsou nepopiratelné a velmi významné. I o nich by ženy měly být informovány, pokud o užívání COC uvažují.
(pez)
Zdroj: Jordan S. J., Wilson L. F., Nagle C. M. et al. Cancers in Australia in 2010 attributable to and prevented by the use of combined oral contraceptives. Aust N Z J Public Health 2015; 39 (5): 441–445, doi: 10.1111/1753-6405.12444.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.