Ačkoliv je kontrola zubního plaku pomocí správně používaného manuálního kartáčku efektivní, existuje v tomto směru stále významný prostor pro zlepšení. S tímto cílem byl vyvinut sonický kartáček, který v domácím prostředí umožňuje optimalizovat každodenní mechanickou kontrolu zubního plaku, a tím pomáhá předcházet zánětům v oblasti gingivy a parodontu.
Do randomizované jednoduše zaslepené studie s paralelními skupinami bylo zahrnuto 144 dospělých jedinců ve věku 18–70 let (průměrný věk 42,1 roku). Studie se obecně zúčastnili zdraví nekuřáci, u nichž byla při vstupu do studie pozorována mírná až středně závažná gingivitida. Osoby se závažnou gingivitidou nebo s onemocněním parodontu nesplnily vstupní kritéria. Minimální skóre modifikovaného plakového indexu podle Lobeneho a Soparkara činilo > 1,8 po 3–6 hodinách akumulace plaku. Účastníci podstoupili při vstupu do studie vyšetření ústní dutiny a následně byli randomizováni do 2 skupin.
První skupina byla přiřazena k čištění zubů elektrickým zubním kartáčkem Philips Sonicare DiamondClean (SDC) s kartáčkovou hlavicí standardní velikosti, druhá skupina byla přiřazena k čistění zubů referenčním manuálním kartáčkem schváleným Americkou dentální asociací (ADA). Obě skupiny měly používat zubní kartáček 2× denně. Obě skupiny současně obdržely standardní zubní pastu s obsahem fluoru a byly poučeny, aby v průběhu studie nepoužívaly žádné další pomůcky a produkty ústní hygieny. Celková doba trvání studie činila 4 týdny. Průběžné hodnocení účinnosti a bezpečnosti bylo provedeno po 2 týdnech, závěrečné hodnocení spolu s ukončením studie po 4 týdnech. Studii dokončilo celkem 142 osob.
V rámci parametru zánětu dásní hodnoceného modifikovaným gingiválním indexem (MGI) bylo při zahájení studie metodou nejmenších čtverců zjištěno skóre MGI ve skupině používající sonický zubní kartáček 2,08 (standardní chyba 0,05) a ve skupině používající manuální kartáček 2,14 (0,05; p = 0,3660). Po 2 týdnech bylo ve skupině se sonickým kartáčkem zaznamenáno snížení skóre MGI o 24,5 % a ve skupině s manuálním kartáčkem o 13,7 % (p < 0,0001). Po 4 týdnech studie bylo pozorováno další snížení skóre MGI, a to v porovnání se začátkem studie o 25,5 % ve skupině se sonickým kartáčkem a o 19,1 % ve skupině s manuálním kartáčkem (p < 0,0106).
V rámci parametru krvácení dásní hodnoceného indexem gingiválního krvácení (GBI) bylo při zahájení studie metodou nejmenších čtverců zjištěno skóre indexu GBI 28,5 (1,13) ve skupině se sonickým kartáčkem a 29,7 ve skupině s manuálním kartáčkem (1,12; p = 0,4232). Po 2 týdnech studie došlo k signifikantnímu poklesu skóre GBI ve skupině se sonickým kartáčkem v porovnání s manuálním kartáčkem (52,2 vs. 17 %; p < 0,0001), obdobný pokles byl potom pozorován po 4 týdnech terapie (57,4 vs. 31,4 %; p < 0,0001).
V rámci parametru množství plaku hodnoceného modifikovaným plakovým indexem (MPI) bylo při zahájení studie metodou nejmenších čtverců zjištěno skóre indexu MPI 2,77 (0,05) ve skupině se sonickým kartáčkem a 2,85 ve skupině s manuálním kartáčkem (0,05; p = 0,2481). Po 2 týdnech studie došlo k signifikantnímu poklesu skóre MPI ve skupině se sonickým kartáčkem v porovnání s manuálním kartáčkem (31,4 vs. 3,8 %; p < 0,0001), obdobný pokles byl také pozorován po 4 týdnech terapie (34,9 vs. 8 %; p < 0,0001).
V rámci bezpečnosti bylo během studie hlášeno celkem 8 nežádoucích příhod u 3 účastníků studie, z nichž žádná nebyla závažná. Během studie současně nebyly zaznamenány žádné nežádoucí účinky obou metod vůči výplňovým materiálům včetně korunek, kompozitů nebo fazet.
Z klinické studie na zdravých dobrovolnících s mírnou až středně těžkou gingivitidou vyplynulo, že sonický kartáček byl po 4 týdnech používání statisticky účinnější v porovnání s manuálním kartáčkem ve všech sledovaných parametrech studie, tedy z hlediska redukce zánětu a krvácení dásní i množství supragingiválního plaku.
(holi)
Zdroj: Delaurenti M., Ward M., Souza S. et al. The effect of use of a sonic power toothbrush and a manual toothbrush control on plaque and gingivitis. J Clin Dent 2017; 28 (1 Spec No A): A1–A6.
