Perorální probiotika jsou považována za jeden z prostředků doplňkových k léčbě onemocnění parodontu, ale existují omezené důkazy o jejich účinnosti při podávání u periimplantátových onemocnění. Cílem studie provedené Katalánskou univerzitou v Barceloně bylo klinicky a mikrobiologicky vyhodnotit účinek perorálního probiotika Limosilactobacillus reuteri Prodentis jako adjuvans k nechirurgické mechanické terapii pacientů s implantáty, kteří měli mukozitidu či periimplantitidu a v anamnéze onemocnění parodontu.
Jednalo se o randomizovanou kontrolovanou trojitě zaslepenou prospektivní klinickou studii s paralelními rameny. Pacienti zařazení do studie trpěli částečnou absencí dentice a měli okolí zubních implantátů zasažené mukozitidou či periimplantitidou. Implantáty s radiografickou ztrátou kosti ≥ 5 mm a/nebo ≥ 50 % délky implantátu byly vyloučeny, dále platilo, že zahrnut byl pouze 1 implantát na pacienta.
U implantátů s mukozitidou byla provedena supragingivální profylaxe a implantáty postižené periimplantitidou byly ošetřeny subgingivální nechirurgickou mechanickou terapií pomocí ultrazvukového generátoru s uhlíkovými hroty a titanovými kyretami. Poté byli účastníci náhodně rozděleni do skupin užívajících buď 1 probiotickou pastilku, nebo 1 pastilku obsahující placebo, a to každý den po dobu 30 dnů. Klinická měření byla provedena v celých ústech (celkový index plaku a celkové krvácení při sondáži) a v místě implantátu (hloubka sondáže chobotu, index plaku a krvácení při sondáži) na začátku a po 30 a 90 dnech. Mikrobiologická vyšetření (k identifikaci Aggregatibacter actinomycetemcomitans, Tannerella forsythia, Porphyromonas gingivalis, Treponema denticola, Prevotella intermedia, Peptostreptococcus micros, Fusobacterium nucleatum, Campylobacter rectus a Eikenella corrodens) probíhala ve stejných časových bodech studie jako klinická měření.
Celkem 44 pacientů – 22 s mukozitidou a 22 s periimplantitidou – tedy na základě randomizace dostávalo buď probiotika, nebo placebo. Probiotikum L. reuteri v kombinaci s mechanickou terapií přineslo další zlepšení oproti samotné mechanické terapii, a to jak v obecných klinických parametrech pacientů s mukozitidou (krvácení při sondáži), tak při hodnocení implantátů s mukozitidou (hloubka sondáže chobotu) nebo periimplantitidou (krvácení při sondáži a sondáž hloubky chobotu). L. reuteri však měl jen omezený účinek na periimplantátovou mikrobiotu, protože jediným parametrem, u kterého byl zjištěn významný pokles, byla bakteriální zátěž P. gingivalis u implantátů s mukozitidou (p = 0,031).
Každodenní podávání pastilky obsahující L. reuteri po dobu 30 dnů spolu s mechanickým débridementem celých úst zlepšilo klinické parametry pacientů s implantáty s mukozitidou či periimplantitidou po dobu minimálně 90 dnů, i když efekt na mikrobiotu byl omezený. Lze říci, že probiotika představují vhodný doplněk léčby při prevenci a léčbě periimplantátových onemocnění a poskytují alternativní terapeutický přístup, který je třeba zvážit.
(norg)
Zdroj: Galofré M., Palao D., Vicario M. et al. Clinical and microbiological evaluation of the effect of Lactobacillus reuteri in the treatment of mucositis and peri-implantitis: a triple-blind randomized clinical trial. J Periodontal Res 2018; 53 (3): 378–390, doi: 10.1111/jre.12523.
