Výskyt gastroezofageálního refluxu (Gastroesophageal Reflux Disease – GERD) v západní populaci během posledních desetiletí signifikantně narostl. Podle Montrealských kritérií z roku 2006 je GERD definován jako symptomatický návrat žaludečního obsahu do jícnu. Mezi jeho projevy patří regurgitace stravy, pálení žáhy, kyselá pachuť v ústech či častější říhání.
Výskyt gastroezofageálního refluxu (Gastroesophageal Reflux Disease – GERD) v západní populaci během posledních desetiletí signifikantně narostl. Podle Montrealských kritérií z roku 2006 je GERD definován jako symptomatický návrat žaludečního obsahu do jícnu. Mezi jeho projevy patří regurgitace stravy, pálení žáhy, kyselá pachuť v ústech či častější říhání. GERD se objevuje často i v těhotenství, stěžuje si na něj až 30–50 % těhotných žen, zvláště ve třetím trimestru těhotenství. Zvýšený výskyt příznaků GERD v těhotenství je dán nejen vlivem zvýšeného intraabdominálního tlaku, svou roli pravděpodobně hraje i zvýšená hladina pohlavních hormonů, které snižují tonus dolního jícnového svěrače a snižují motilitu trávícího traktu.
Pálení žáhy je v těhotenství běžným problémem, validní endoskopicky ověřená data o výskytu GERD v těhotenství ale vzhledem k rizikům endoskopických výkonů v graviditě dostupná nejsou. Podle výsledků studie Filla Malfertheinera a kolegů z roku 2009 se příznaky GERD objevují až u 56,3 % těhotných žen ve třetím trimestru. Nejčastějším symptomem GERD je regurgitace stravy, nicméně za nejvážnější označily pacientky v této studii právě pálení žáhy. Pacientky dále uváděly, že pálení žáhy má zásadní vliv na jejich kvalitu života (zhoršení spánku, větší únava, nechuť k jídlu a pití). Pouze 22,9 % pacientek však na symptomy GERD užívalo nějakou medikaci. Snížená kvalita života matky během těhotenství přitom může negativně ovlivnit i plod, proto by neměly být příznaky GERD v těhotenství a jejich léčba podceňovány.
Příznaky GERD se často vyskytují ve vazbě na určité situace a jídla. U všech pacientek by proto jakákoli intervence měla být zahájena úpravou stravovacích návyků a režimovými opatřeními. Z režimových opatření je vhodné vyhýbat se situacím, které dále zvyšují již zvýšený intraabdominální tlak. Z jídel může příznaky provokovat alkohol (převážně bílé víno), ovocné šťávy, sladké a tučné pokrmy (kynuté sladké pečivo, čokoláda), káva, sladký čaj, ostrá a kořeněná jídla, cibule, česnek, máta, mák. Vhodné je jíst častěji po menších porcích (5–6krát denně), důležité je i zachování intervalu mezi posledním jídlem a ulehnutím, který by měl být alespoň tři hodiny, aby došlo k dostatečnému vyprázdnění žaludku. Pokud se příznaky GERD dostavují hlavně v noci, pak je vhodné na noc podkládat hlavu, aby byla při spánku výše než zbytek těla.
Těhotenství je specifickým obdobím života ženy, jakákoli celková léčba prochází přes placentu i k plodu, a může jej proto ovlivnit. Farmakologická léčba by proto u těhotných žen měla být indikována obezřetně a její razance navyšována postupně s ohledem na dosažený efekt.
Antacida slouží ke krátkodobé symptomatické úlevě od příznaků GERD, nemají žádný vliv na další výskyt příznaků. Obvykle je podáváme nejlépe mezi jídly (1–3 hodiny po jídle) 4–6× denně, vzhledem k riziku interakcí je vhodné dodržet mezi užitím antacid a jiných léků interval minimálně dvě hodiny.
Tyto preparáty mají oproti antacidům odlišný mechanismus účinku. Alginát v těchto preparátech vytváří na hladině žaludečního obsahu viskózní vrstvu a působí tak dočasnou mechanickou bariéru v kontaktu s jícnovou sliznicí. Mají navíc slabý antacidní účinek. Preparáty s alginátem jsou účinnější než antacida a jejich účinek trvá déle. Dle studie Strugala a kolegů z roku 2012 je léčba algináty úspěšná až u 91 % pacientek s pálením žáhy a je bezpečná i v těhotenství. Užívají se několikrát denně po jídle.
Inhibitory protonové pumpy (Proton Pump Inhibitors – PPIs) snižují tvorbu žaludeční kyseliny. Vzhledem k mechanizmu účinku je nutné je užívat pravidelně ráno nalačno, nejpozději 30 min před jídlem. Jsou vhodné k léčbě těžších případů GERD hlavně mimo těhotenství. Dle studie Gilla a kolegů nejsou sice PPIs při užívání v těhotenství asociované se zvýšeným rizikem malformací, spontánních abortů či předčasných porodů, jejich užívání se však v těhotenství přesto doporučuje pouze v případě, že přínos léčby převáží její rizika.
(epa)
Zdroj: Fill Malfertheiner S., Malfertheiner M. V., Mönkemüller K., et al. Gastroesophageal reflux disease and management in advanced pregnancy: a prospective survey. Digestion. 2009; 79 (2): 115–20. doi: 10.1159/000209381. Epub 2009 Mar 26.
Gill S. K., O'Brien L., Einarson T. R., Koren G. The safety of proton pump inhibitors (PPIs) in pregnancy: a meta-analysis. Am J Gastroenterol. 2009 Jun; 104 (6): 1541–5; quiz 1540, 1546. doi: 10.1038/ajg.2009.122. Epub 2009 Apr 28.
Kroupa R. Jak předejít pálení žáhy a jak ji léčit. Interní Med. 2008; 10 (12): 578–580.
Strugala V., Bassin J., Swales V. S., et al. Assessment of the Safety and Efficacy of a Raft-Forming Alginate Reflux Suppressant (Liquid Gaviscon) for the Treatment of Heartburn during Pregnancy. ISRN Obstet Gynecol. 2012; 2012: 481870. doi: 10.5402/2012/481870. Epub 2012 Nov 4.
