Vznik tzv. kyselinové kapsy po jídle má při gastroezofageálním refluxu za následek paradoxně kyselejší obsah v jícnu než v žaludku. Je proto cílem farmakoterapie těchto pacientů.
Vznik tzv. kyselinové kapsy po jídle má při gastroezofageálním refluxu za následek paradoxně kyselejší obsah v jícnu než v žaludku. Je proto cílem farmakoterapie těchto pacientů.
Při monitorování postprandiálního pH jícnu bývají někdy nejnižší naměřené hodnoty v této etáži trávicí soustavy nižší než současně naměřené hodnoty pH v žaludku. Díky tomuto paradoxu byla objevena tzv. kyselinová kapsa, což je plocha vyplněná nepufrovanou žaludeční kyselinou, která se po jídle hromadí v proximální části žaludku. Je zdrojem refluxu jak u zdravých osob, tak u osob s gastroezofageálním refluxem.
U pacientů s gastroezofageálním refluxem často dochází k posunu proximální hranice kyselinové kapsy směrem do jícnu, což pravděpodobně přispívá k poškození sliznice v oblasti gastroezofageální junkce. Rovněž přesun kyselinové kapsy do supradiafragmatické oblasti v případě hiátové hernie zvyšuje pravděpodobnost refluxu kyselého obsahu do jícnu.
Kyselinová kapsa je tedy lákavým cílem léčby pacientů s gastroezofageálním refluxem. Lze ji ovlivnit buď pomocí inhibitorů protonové pumpy, které brání jejímu vzniku, nebo pomocí přípravků obsahujících alginát v kombinaci s antacidem. Ty druhé kyselinovou kapsu překryjí a stahují ji distálním směrem. Lze je tedy považovat za selektivní léčbu zaměřenou právě na kyselinovou kapsu.
Zdá se, že kyselinová kapsa hraje významnou roli v patofyziologii gastroezofageálního refluxu a její terapeutické ovlivnění by mělo být u těchto pacientů přínosem v prevenci poškození sliznice jícnu.
(zza)
Zdroj: Kahrilas P. J., McColl K., Fox M., et al. The acid pocket: a target for treatment in reflux disease? Am J Gastroenterol. 2013 Jul; 108 (7): 1058–64.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
