Síťová metaanalýza publikovaná v časopisu Lancet srovnávala nesteroidní antiflogistika (NSA) v léčbě bolesti při osteoartróze (OA). Do analýzy bylo zahrnuto 76 randomizovaných klinických studií (RCT) provedených s celkem 58 451 pacienty s OA kolenního či kyčelního kloubu. Porovnávána byla účinnost 7 různých NSA – mimo jiné ibuprofenu, naproxenu, celekoxibu a etorikoxibu – spolu s paracetamolem a placebem.
Diklofenak v dávce 150 mg denně se umístil na 1. místě jak v redukci bolesti, tak ve zlepšení funkce postiženého kloubu a předčil i selektivní inhibitory cyklooxygenázy 2 (COX-2). Paracetamol naproti tomu neprokázal klinicky relevantní účinek bez ohledu na podanou dávku.
Profesor Karel Pavelka z Revmatologického ústavu v Praze systematicky zmapoval 37 RCT z let 1999–2010, v nichž byla účinnost diklofenaku v léčbě bolesti při OA přímo srovnávána s jiným přípravkem. Přehled zahrnuje 13 studií s inhibitory COX-2, 12 studií s jinými NSA a studie s dalšími analgetiky.
Ve většině studií vykazoval diklofenak v terapeutických dávkách srovnatelnou účinnost a žádný z novějších přípravků, včetně selektivních inhibitorů COX-2, ho soustavně nepřekonal. Účinnost diklofenaku zůstala v léčbě OA nezpochybněna a diklofenak nadále představuje referenční standard farmakoterapie tohoto onemocnění.
Diklofenak k perorálnímu užívání je běžně dostupný ve formě sodné či draselné soli a také jako sůl N-(2-hydroxyethyl)-2,5-pyrolidinu (epolamin). Na rozdíl od nejrozšířenější sodné soli vykazuje epolamin rychlejší absorpční profil – dosahuje měřitelné plazmatické koncentrace již do 15 minut po podání, oproti 0,5–1 hodině u sodné soli. Účinek obou forem pak přetrvává 6–8 hodin.
V přímém srovnání epolaminové a sodné formy diklofenaku byla u nemocných s bolestí v bederní oblasti zaznamenána výrazně větší úleva od bolesti 30 minut po podání epolaminové formy (p < 0,005).
Na hospitalizované pacienty s osteomyoartikulárními bolestmi a pooperačními stavy se zaměřila RCT srovnávající obě formy diklofenaku. Po 5 dnech léčby dosáhla skupina léčená diklofenak epolaminem redukce silné pooperační bolesti o 55,7 %, zatímco ve skupině s diklofenakem se sodnou solí to bylo 29,6 %. Na konci léčby (průměrně 11 dní) činila redukce bolesti 85,7 % pro epolaminovou formu oproti 53,5 % pro sodnou sůl.
Diklofenak patří k nejdéle a nejdůkladněji prostudovaným léčivům ze skupiny NSA v reálné klinické praxi. Evidence o jeho účinnosti a bezpečnostním profilu sahá přes tři dekády a opírá se o data desítek až stovek tisíc pacientů. Diklofenak epolamin k tomuto základu přidává výhodný farmakokinetický profil.
(lp)
Zdroje:
1. Maggi C. A., Lualdi P., Mautone G. Comparative bioavailability of diclofenac hydroxyethylpyrrolidine vs diclofenac sodium in man. Eur J Clin Pharmacol 1990; 38 (2): 207−208, doi: 10.1007/BF00265987.
2. da Costa B. R., Reichenbach S., Keller N. et al. Effectiveness of non-steroidal anti-inflammatory drugs for the treatment of pain in knee and hip osteoarthritis: a network meta-analysis. Lancet 2017; 390 (10090): e21–e33, doi: 10.1016/S0140-6736(17)31744-0.
3. Pavelka K. A comparison of the therapeutic efficacy of diclofenac in osteoarthritis: a systematic review of randomised controlled trials. Curr Med Res Opin 2012; 28 (1): 163–178, doi: 10.1185/03007995.2011.649848.
4. Treves R. Study of the analgesic activity of Flector compared with that of diclofenac sodium. Data on File 1989; Protocol No. 8-11-88. IBSA Pharma.
5. Franco B. Use of DHEP (diclofenac) in the pharmaceutical form of 50 mg sachets in phlogistic-painful conditions with orthopedic-traumatology origin: controlled, randomised clinical study versus sodium diclofenac tablets (Voltaren). Data on File 1988. IBSA Pharma.
6. SPC Flector 50 mg. Dostupné na: https://prehledy.sukl.cz/prehledy/v1/dokumenty/84888
