Imunogenicita monoklonálních protilátek

22. 5. 2009

Monoklonální protilátky jsou v současnosti vyvíjeny pro široké spektrum indikací. Aktuální zjištění však upozorňují na potřebu tyto produkty a jejich působení více charakterizovat.

Inzerce

Monoklonální protilátky jsou v současnosti vyvíjeny pro široké spektrum indikací. Jsou produktem jediného klonu B lymfocytů, jsou zcela homogenní a přísně specifické proti jedinému epitopu. Aktuální zjištění však upozorňují na potřebu tyto produkty a jejich působení více charakterizovat.

První z monoklonálních protilátek (mAb), která byla testována v klinických studiích, byla myší mAb. Ta má u lidí krátký poločas a je vysoce imunogenní. Současný úspěch terapeutických mAb je dán vývojem chimérických a humanizovaných mAb, které jsou méně imunogenní, mají delší poločasy a účinně podporují efektorové funkce.

Mnoho mAb je zhodnocováno klinicky, zejména v onkologických indikacích. Avšak s úspěchem terapie mAb, které jsou dlouhodobě využívány k léčbě autoimunitních chorob, neustále narůstá i jejich aplikace v dalších, neonkologických indikacích.

V současnosti patří většina schválených mAb mezi nekonjugované produkty lidských imunoglobulinů třídy IgG1. Mnoho firem také vyvíjí humanizované mAb podtřídy IgG2 nebo IgG4, které mají odlišné strukturální i funkční vlastnosti. Cílem je vyvinout takový produkt, který efektorové funkce protilátek buď postrádá, nebo je má oslabené, a to ve srovnání s těmi, které pozorujeme u podtřídy IgG1.

Faktory, které ovlivňují imunogenicitu mAb, zahrnují čistotu mAb a klinické faktory jako populaci pacientů, heterogenitu choroby, přidružené nemoci, které mohou narušit distribuci proteinů, doprovodnou medikaci, dávku, cestu podání léku a předcházející protilátky (například revmatoidní faktor).

Už jen vlivem těchto faktorů je přímé srovnání imunogenicity produktů prakticky nemožné. Zkoumání rozsahu imunogenicity napříč schválenými myšími, chimérickými, humanizovanými a humánními mAb však napovídá, že humanizované/humánní mAb mohou být neméně imunogenní než chimérické mAb.

Naopak analýza publikovaných dat imunogenicity všech mAb, ať už byly nebo nebyly schválené, demonstruje, že humanizované/humánní mAb mohou vyvolat vznik ADA (anti-drug antibodies) v menším rozsahu ve srovnání s chimérickými mAb.

(pes)

Zdroj: Current Opinion in Imunology 2008;20:493–499.

Štítky
Dětská revmatologie Revmatologie
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se