Diabetičtí pacienti jsou náchylnější k rozvoji infekcí, jakými jsou periodontální onemocnění. Gingivitida je u diabetiků velmi častou komplikací. Jedná se o nedestruktivní zánětlivé onemocněné parodontálních tkání, nicméně při delším přetrvávání zánětu může přecházet do závažnějších a destruktivních forem zánětlivých chorob parodontu. Je prokázáno, že v jejich vzniku a rozvoji hraje stěžejní roli přítomnost zubního plaku.
Jedná se však o reverzibilní stav, který lze zvrátit zejména zlepšením ústní hygieny, podpůrnou roli může hrát také úprava ústního mikrobiomu. Bakterioterapie s koncepcí použití „hodného“ bakteriálního kmene k nahrazení patogenních bakterií se objevila jako zajímavá možnost kvůli zvyšující se incidenci antibiotické rezistence. Probiotika tradičně používaná v medicíně se nyní používají i ve snaze kontrolovat a ošetřovat onemocnění parodontu.
Cílem studie provedené společně několika univerzitními pracovišti v Itálii a ve Španělsku bylo zhodnotit, zda je konkrétní kombinace probiotik (Limosilactobacillus reuteri DSM 17938 a Limosilactobacillus reuteri ATCC PTA 5289) užitečná při výskytu gingivitidy u diabetických pacientů.
Zvolené typy laktobacilů byly vybrány na základě svých – studiemi prokázaných − vlastností. L. reuteri DSM 17938 produkuje přirozený antimikrobiální reuterin. Bylo prokázáno, že tím snižuje parodontální patogeny in vivo. Stejně tak se prokázalo, že L. reuteri ATCC PTA 5289 má in vitro protizánětlivý účinek inhibující produkci tumor nekrotizujícího faktoru alfa (TNF-α).
Do studie bylo zařazeno 80 dospělých pacientů s diagnózou kontrolovaného diabetu 2. typu a zánětem dásní. Vyloučeni byli ti, kteří v posledních 6 měsících užívali antibiotika, těhotné ženy, kuřáci, pacienti se zubními implantáty, dalšími systémovými onemocněními a ortodonticky léčené osoby.
Zařazení jedinci byli randomizováni do 2 skupin – testované a kontrolní. Neabsolvovali žádné profesionální vyčištění zubů, ale dostalo se jim poučení odborníkem o správném provádění ústní hygieny, včetně čištění mezizubních prostor, a byly pro ně vybrány vhodné pomůcky. Testované skupině byla aplikována bakterioterapie (L. reuteri).
U účastníků byla měřena přítomnost plaku (PI) a krvácení při sondování (BOP). Ke kontrole BOP sloužila parodontální sonda CP15, v případě PI fluoresceinový plakový detektor, měření prováděla zkušená dentální hygienistka. Data byla sbírána na začátku studie a po 30 dnech.
Skupina 1 (testovaná) měla průměrnou výchozí hodnotu PI 35 ± 8 %. Po 30 dnech byla zjištěna redukce na 12 ± 3 %, což ukazuje statisticky významné snížení (p < 0,005). Průměrné výchozí BOP bylo 52 ± 7 %, po 30 dnech 15 ± 2 %. Výsledek byl statisticky významný (p < 0,001).
Skupina 2 měla průměrný výchozí PI 34 ± 6 %, po 30 dnech 26 ± 4 %, což ukazuje statisticky významné snížení (p < 0,005). Průměrné výchozí BOP bylo 51 ± 5 %, po 30 dnech 33 ± 7 %. I zde se jedná o statisticky významné snížení (p < 0,005).
Lze tedy konstatovat, že výraznější redukce obtíží byla přítomná v testované skupině v případě PI i BOP a rozdíl mezi skupinami byl statisticky významný (p < 0,05).
Studie prokázala, že již samotné zlepšení hygieny vede k významnému omezení projevů gingivitidy, ale adjuvantní podávání probiotika obsahujícího kmeny L. reuteri napomáhá k ještě výraznějšímu zlepšení stavu gingivy. Proto je možné považovat doplněk terapie ve formě L. reuteri za vhodnou volbu u pacientů-diabetiků se zánětem dásní.
(norg)
Zdroj: Sabatini S., Lauritano D., Candotto V. et al. Oral probiotics in the management of gingivitis in diabetic patients: a double blinded randomized controlled study. J Biol Regul Homeost Agents 2017; 31 (2; Suppl. 1): 197–202.
