Mezi hlavní diagnostické znaky kojenecké koliky patří záchvaty pláče a křiku trvající nejméně 3 hodiny denně, které se objevují alespoň 3 dny v týdnu, a to po dobu minimálně 3 týdnů (takzvané pravidlo 3). Dítě současně nejeví žádné známky nedostatečného růstu, malnutrice, horečky, infekčního onemocnění ani jiných chorob. Kojenecká kolika se může manifestovat již ve věku 1–2 týdnů s maximální dobou pláče a neklidu ve věku 6–8 týdnů. Pak dochází k postupnému ústupu obtíží a vymizení, a to mezi 3. a 4. měsícem věku.
Ačkoliv se jedná o benigní onemocnění, pro rodiče představují kojenecké koliky stresující situaci, mnohdy vedoucí k vyhledání lékařského ošetření. Přesná etiologie onemocnění doposud nebyla plně objasněna, některé studie poukazují na rozdílné složení střevního mikrobiomu u kojenců trpících kolikou a zdravých kojenců.
Savino et al. v roce 2004 publikovali studii, ve které hodnotili složení střevní mikroflóry u výhradně kojených kojenců. Ve skupině kojenců trpících kolikami byla častěji zaznamenána absence kolonizace střeva bakteriemi Lactobacillus spp. a současně častější kolonizace anaerobními gramnegativními bakteriemi. V návaznosti na tato zjištění byly publikovány další klinické studie, ve kterých byl zaznamenán pozitivní efekt podávání probiotik s obsahem bakterií L. reuteri DSM 17938 na zmírnění symptomů kojeneckých kolik.
V terapii kojeneckých kolik se uplatňuje i řada dalších léčebných metod, například dietní a výživová opatření, farmakoterapie, fytoterapie, akupunktura či manipulace a masáže. Cílem studie, kterou provedli Gutiérrez-Castrellón et al. v roce 2017, bylo doplnění chybějících komplexních údajů ohledně účinnosti jednotlivých léčebných režimů.
Za účelem provedení analýzy byly v různých internetových databázích vyhledány studie publikované v letech 1960–2015. Primárním cílem bylo zhodnocení účinnosti jednotlivých léčebných metod na základě doby trvání pláče dítěte po 21–28 dnech terapie. Inkluzní kritéria splnilo celkem 32 randomizovaných klinických studií o celkovém počtu 2242 účastníků. Ve studiích bylo hodnoceno dohromady 9 léčebných intervencí (probiotika s obsahem L. reuteri DSM 17938 [n = 175]; dietní a výživová opatření [n = 324]; farmakoterapie [n = 150]; fytoterapie [n = 133]; akupunktura [n = 81]; manipulace [n = 136]; masáže [n = 48]; edukace [n = 84]; placebo [n = 1111]).
Průměrný věk dětí činil 35 dnů (8 dnů až 3 měsíce), 56 % studijní skupiny tvořily dívky. Riziko bias bylo pro studie s L. reuteri hodnoceno jako nízké, pro ostatní studie jako střední. V rámci plot analýzy byly vyhodnoceny jako studie s největším vlivem takové, které porovnávaly L. reuteri, resp. dietní opatření, resp. akupunkturu oproti kontrolám.
Pokud jde o účinnost, byla s ohledem na vážený průměrný rozdíl (WMD) a heterogenitu studií identifikována superiorita L. reuteri DSM 17938 (WMD –51,3 hod; 95% interval spolehlivosti [CI] –72,2 až –30,5 hod; p = 0,0001) a dietních opatření (WMD –37,4 hod; 95% CI –56,1 až –18,7 hod; p = 0,0001). Metodou SUCRA byl vytvořen žebříček účinnosti jednotlivých léčebných modalit, ve kterém vyšlo jako nejúčinnější terapeutický přístup podávání probiotik s L. reuteri DSM 17938.
Z výsledků výše popsané síťové metaanalýzy klinických studií vyplynulo, že nejúčinnější modalitu v terapii kojeneckých kolik představují probiotika s obsahem L. reuteri DSM 17938 v dávce 108 CFU/den, a to v porovnání nejen s placebem, ale i s dalšími možnostmi léčby. Superiorita v porovnání s jinými metodami byla prokázána i v případě dietních opatření.
(holi)
Zdroje:
1. Gutiérrez-Castrellón P., Indrio F., Bolio-Galvis A. et al. Efficacy of Lactobacillus reuteri DSM 17938 for infantile colic: systematic review with network meta-analysis. Medicine (Baltimore) 2017; 96 (51): e9375, doi: 10.1097/MD.0000000000009375.
2. Savino F., Cresi F., Pautasso S. et al. Intestinal microflora in breastfed colicky and non-colicky infants. Acta Paediatr 2004; 93 (6): 825–829, doi: 10.1111/j.1651-2227.2004.tb03025.x.
