Dětské koliky potrápí v raném věku nejen mnoho dětí, ale i jejich leckdy již vyčerpané rodiče a v neposlední řadě pediatry. Jaké jsou možnosti pomoci?
Udává se, že dětskými kolikami v raném věku trpí okolo 10 % dětí. Po dobu trvání koliky je kvalita života celé rodiny natolik zhoršena, že je pediatr často vybízen k preskripci léčiv, přestože u většiny dětí obtíže samovolně odezní.
Italští lékaři se také zabývali hypotézou, zda má dítě trpící v raném dětství kolikami větší pravděpodobnost zdravotních problémů v oblasti trávicího traktu. Byly popsány případy dětí trpících v novorozeneckém období kolikou, kterým se ve věku 2 let objevily regurgitační obtíže, jež se časem přeměnily na chronicky průjmovitou stolici a do dospělosti si již tito pacienti odnášeli syndrom dráždivého tračníku. Přestože se doposud nepodařilo objasnit přesnou příčinu dětských kolik, jednou z hypotéz jejich vzniku je právě přecitlivělost trávicího traktu.
Z pohledu pediatra je velmi těžké rodičům efektivně a šetrně pomoci. Doporučené postupy pro lékaře jsou vypracovány především pro diagnostiku onemocnění, nikoli však pro vlastní léčebné postupy. Největší chybou je rodičům sdělit, že se nic neděje a že obtíže samovolně (až v řádu měsíců) přejdou. K dispozici jsou některá léčiva, např. simetikon, případně lze dítě nechat podstoupit doplňující vyšetření s cílem objasnit příčinu.
Za současné situace proto není s podivem, že si své místo při léčbě dětských kolik našly přírodní produkty. Existují jak bylinné přípravky, tak i preparáty obsahující různé kmeny laktobacilů, případně jejich vzájemné kombinace. Přípravky s laktobacily mají schopnost stabilizovat prostředí střev a zabránit tak přecitlivělosti trávicího traktu, což bylo prokázáno již v několika vědeckých pracích. Zároveň je pozitivem velmi příznivý bezpečnostní profil těchto přípravků, v případě laktobacilů není nutno se obávat nežádoucích vedlejších účinků.
Přírodní a přirozené produkty tak udávají jasný směr, kudy se bude léčba dětských kolik v budoucnu zřejmě ubírat.
(bak)
Zdroj: Staiano A., Miele E. Colic managment: an interview with professors Staiano and Miele. Future Sci OA 2016 Jun 6; 2 (2): FSO126, doi: 10.4155/fsoa-2016-0024.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
