Funkční poruchy trávicího traktu představují nepříjemný a často celoživotní problém. Pacienti potřebují nejen úlevu od aktuálních symptomů, ale i dlouhodobou péči. Má smysl podávat jim probiotika?
Funkční zácpa je poměrně časté onemocnění, které sice nemusí pacienta nijak ohrožovat, ale svými symptomy ho zpravidla poněkud obtěžuje. Nejde jen o nízkou frekvenci defekace, ale i o tvrdou stolici, nadýmání a břišní dyskomfort, který může významně snížit kvalitu života nemocných.
V posledních letech se za jednu z možných příčin těchto potíží považuje střevní dysbióza. Ukázalo se, že některá probiotika příznivě ovlivňují průchod stravy a ulevují od příznaků zácpy. Jedním z probiotik, jejichž pozitivní efekt byl prokázán, je Lactobacillus reuteri DSM 17938.
Recentně proběhla intervenční studie, která zkoumala dopad dlouhodobého podávání tohoto kmene laktobacilů na symptomy a kvalitu života pacientů s funkční zácpou. Zúčastnilo se jí 56 pacientů a probiotika jim byla podávána po dobu 105 dnů. Studie byla randomizovaná a dvojitě zaslepená. Na základě získaných dat byla propočítána individuální i kumulativní skóre symptomatiky a kvality života.
Účinek probiotické léčby kmenem Lactobacillus reuteri DSM 17938 byl patrný především u symptomů, na které může mít střevní mikroflóra zásadní vliv i za normálních okolností: abdominální dyskomfort, bolest, nadýmání a nekompletní defekace (p < 0,05).
Probandi z větve léčené probiotiky měli příznivější skóre u jednotlivých i kumulativních položek, s výjimkou neúspěšných pokusů o defekaci a Bristolského skóre. To znamená, že užívání probiotického kmene Lactobacillus reuteri DSM 17938 ulevuje od většiny symptomů.
Podávání probiotik může být významnou složkou komplexní léčby funkční zácpy a poskytnout pacientům výhody, jež monoterapie nenabízí.
(pez)
Zdroj: Riezzo G., Orlando A., D’Attoma B. et al. Randomised double blind placebo controlled trial on Lactobacillus reuteri DSM 17938: improvement in symptoms and bowel habit in functional constipation. Benef Microbes 2018 Jan 29; 9 (1): 51−60, doi: 10.3920/BM2017.0049.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.