Do této randomizované otevřené studie se zaslepeným sledovaným parametrem bylo zařazeno 160 pacientů starších 60 let s permanentní FiS (definovanou absencí plánované obnovy sinusového rytmu) a dušností třídy ≥ II dle klasifikace NYHA. Ke kontrole srdeční frekvence byl podáván buď digoxin (průměrná dávka 161 µg/den, rozmezí 62,5–250 µg/den), nebo bisoprolol (průměrná dávka 3,2 mg/den, rozmezí 1,25–15 mg/den).
Primárním sledovaným parametrem byla kvalita života hodnocená pacientem podle celkového skóre komponenty fyzického zdraví 36položkové škály Short Form Health Survey (SF-36 PCS) po 6 měsících. Tato škála má rozmezí 0–100 a vyšší hodnota znamená lepší kvalitu života. Minimální klinicky významný rozdíl byl definován jako polovina směrodatné odchylky (SD).
Průměrný věk pacientů činil 76 let, 46 % tvořily ženy a vstupní srdeční frekvence dosahovala 100/min. Výsledky neukázaly významný rozdíl ve skóre SF-36 PCS po 6 měsících léčby. Ve skupině s bisoprololem činilo toto skóre průměrně 31,9 (SD 11,7) ve skupině s digoxinem 29,7 (SD 11,4): upravený průměrný rozdíl 1,4 (95% interval spolehlivosti [CI] –1,1 až 3,8; p = 0,28).
U pacientů s permanentní FiS a symptomatickým srdečním selháním nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl v kvalitě života po 6 měsících léčby digoxinem nebo bisoprololem. Podle autorů citované práce by volba mezi těmito 2 přípravky v uvedené indikaci měla vycházet z jiných cílových parametrů.
(zza)
Zdroj:
Kotecha D., Bunting K. V., Gill S. K. et al.; Rate Control Therapy Evaluation in Permanent Atrial Fibrillation (RATE-AF) Team. Effect of digoxin vs bisoprolol for heart rate control in atrial fibrillation on patient-reported quality of life: the RATE-AF randomized clinical trial. JAMA 2020 Dec 22; 324 (24): 2497–2508, doi: 10.1001/jama.2020.23138.
