Kostní metastázy vedou k lokální destrukci kosti a vzniku kostních komplikací (bolest kostí, patologické zlomeniny, hyperkalcémie, komprese míchy). Zásadní roli v léčbě kostních metastáz dosud hrály bisfosfonáty, zvláště kyselina zoledronová, v poslední době se ovšem začíná výrazně prosazovat rovněž denosumab, humánní monoklonální protilátka proti RANKL, jež nabízí lepší bezpečnostní profil i výraznější zabránění progresi bolesti, jak ukazuje i níže prezentovaná metaanalýza, publikovaná v srpnu 2016.
Výsledky některých klinických studií ukazují, že denosumab pomáhá oddálit vznik kostních komplikací u metastatického onemocnění kostí efektivněji než kyselina zoledronová. Autoři metaanalýzy se proto rozhodli pro systematické porovnání bezpečnosti těchto dvou léčiv.
V rámci svého hodnocení prohledali databáze PubMed, Embase, Cochrane Library, Web of Science, Elsevier a China National Knowledge Infrastructure a vybrali práce publikované do října 2015. Do metaanalýzy zahrnuli 6 randomizovaných kontrolovaných klinických studií, kterých se zúčastnilo celkem 13 733 pacientů.
Výskyt nežádoucích účinků byl ve skupinách léčených denosumabem a kyselinou zoledronovou podobný, kromě častější anémie, anorexie a bolesti kostí a zad ve skupině léčené kyselinou zoledronovou. Výskyt závažných renálních nežádoucích účinků byl signifikantně vyšší u skupiny léčené kyselinou zoledronovou. Závažná hypokalcémie se častěji manifestovala ve skupině léčené denosumabem. Osteonekróza čelisti postihla obě skupiny stejně často.
Z výsledků této metaanalýzy plyne, že denosumab představoval v oddálení a zabránění vzniku kostních komplikací u pacientů s kostními metastázami bezpečnější volbu a také lépe zabraňoval progresi bolestí ve srovnání s kyselinou zoledronovou.
(epa)
Zdroj: Chen F., Pu F. Safety of denosumab versus zoledronic acid in patients with bone metastases: a meta-analysis of randomized controlled trials. Oncol Res Treat 2016; 39 (7−8): 453−459, doi: 10.1159/000447372.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
