Ischemická choroba srdeční (ICHS) a ischemické cévní mozkové příhody (iCMP) jsou významnou příčinou úmrtí, zejména v rozvinutých zemí. Nemocní s hemofilií se obecně považují za populaci, u níž je riziko těchto chorob nízké, s ohledem na hypokoagulační stav daný hemofilií. Nicméně některá recentní data ukazují dokonce vyšší riziko ICHS, infarktu myokardu a iCMP u pacientů s hemofilií A a B než v obecné populaci.
Tradiční KV rizikové faktory (obezity, hypertenze, hyperlipidémie, kouření) jsou přítomné stejně tak u hemofiliků jako v obecné populaci. Například obezita může být v souvislosti se zhoršenou mobilitou u osob s hemofilií dokonče častější, taktéž hypertenze se zdá být častější. I v této skupině pacientů je tedy nezbytná prevence a léčba známých KV rizikových faktorů, jak doporučuje konsenzuální stanovisko k léčbě KV chorob u osob s hemofilií z roku 2015.
Podle mezinárodních doporučení se v případě akutní iCMP a při následné profylaxi u hemofiliků mají podávat nízké dávky antitrombotických léků podle stávající hladiny koagulačních faktorů. Rovněž tromboprofylaxe u osob s hemofilií, které mají fibrilaci síní, vychází z hladiny FVIII či FIX. U pacientů s těžkou hemofilií se tromboprofylaxe podává, pouze pokud jim byl dříve podáván koncentrát chybějícího koagulačního faktoru. Rozhodnutí o léčbě kyselinou acetylsalicylovou nebo perorálními antikoagulancii má vycházet z přítomností rizikových faktorů vzniku CMP u daného jedince.
V případě KV a cerebrovaskulárních onemocnění u osob s hemofilií je absolutně nezbytná úzká spolupráce kardiologa, neurologa a hematologa s cílem nastavit co nejefektivnější a současně co nejbezpečnější léčbu.
(eza)
Zdroj: Zano E., Milan M., Sarolo L., Pasca S. Cerebrovascular diseases in hemophiliacs: a real, but underestimated risk. Haemophilia 2018; 24 (1): e3−e5, doi: 10.1111/hae.13285.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
