Depresivní stavy mají u žen oproti druhému pohlaví svá specifika. Vedle odlišností v klinickém obraze a terapii jsou to také období, během kterých se depresivní příznaky u žen častěji objevují. Tato období jsou spojena se změnami hladin ovariálních hormonů.
Alespoň jednu epizodu deprese zažije během svého života 21 % žen oproti „pouhým“ 13 % mužů. Tento rozdíl ve výskytu deprese (ale také úzkostných poruch) mezi pohlavími může mimo jiné souviset se synergistickým působením serotoninu a estrogenu. Rozdíl však nalézáme také v průběhu onemocnění. Ženy trpí častěji vegetativními a atypickými příznaky a úzkostí, zatímco u mužů se v souvislosti s depresí nezřídka vyskytuje iritabilita, agresivita, antisociální chování, abúzus alkoholu, snížená kontrola impulzivity a snížená tolerance ke stresu.
Kolísání hladin pohlavních hormonů je spojeno s častějším výskytem depresivních příznaků a poruch u žen. V této souvislosti je rizikové zejména období před menstruací, kdy se vyskytuje tzv. premenstruační dysforická porucha, kterou lze chápat jako závažnou formu běžnějšího premenstruačního syndromu, dále těhotenství, období po porodu a peri- a postmenopauza. K terapii depresivních stavů ve všech těchto obdobích lze využít antidepresiva a v některých případech také hormonální léčbu – buď samostatně, nebo v kombinaci s psychofarmaky.
Ukazuje se také, že ženy, na rozdíl od mužů, v závislosti na věku odlišně reagují na serotonergní antidepresiva. Lepší efekt selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) při léčbě deprese u mladších žen je patrně spojen s vyššími hladinami estrogenů v tomto období. U starších žen, které současně užívají hormonální substituční terapii, je dle provedených studií účinek SSRI (co se týče procenta dosažených remisí onemocnění) srovnatelný s mladšími ženami.
(veri)
Zdroj: Češková E. Postgraduální medicína. E15: Zdraví E15. [online]. 2. 1. 2012 [cit. 2015-06-10]. Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/clanek/postgradualni-medicina/deprese-a-antidepresiva-v-prubehu-zivota-zeny-462919
