Kromě zmíněného výskytu v kůře, plodech a kořenech stromu Mangifera indica se mangiferin dá izolovat z dalších rostlin zařazených do 16 různých čeledí. Strukturně patří mezi xanthony s cukernou složkou vázanou přes uhlík (tzv. C-glykosid).
Mangiferin působí zejména antioxidačně. V experimentech, kdy byla v přítomnosti iontů železa vyvolána peroxidace lipidů a také oxidační poškození 2-deoxyribózy, byl mangiferin schopen inhibovat oba tyto procesy. Mechanismus působení spočívá v chelataci iontů železa. Pro chelataci jsou nezbytné hydroxylové skupiny ve struktuře na sousedních atomech, kterých mangiferin obsahuje hned několik.
Dále bylo popsáno protizánětlivé působení, a to snížením fosforylace nukleárního faktoru kappa B (NF-κB) a jeho signální dráhy. Kromě toho byla snížena fosforylace další signální dráhy – JAK1-STAT1/3.
Obě popsané aktivity se projevují například u mozkové ischémie, při které dochází ke ztrátám neuronů tvorbou radikálů a excitotoxicitou. Mangiferin u potkanů s tímto poškozením snížil peroxidaci lipidů, dále redukoval aktivitu prozánětlivých faktorů (interleukinu IL-1β a tumor nekrotizujícího faktoru α), zvýšil aktivitu antioxidačně působící superoxiddismutázy a také zvýšil hladinu glutathionu a protizánětlivě působícího IL-10.
Mangiferin v in vitro experimentu ochránil mozkovou buněčnou linii před neurotoxickým působením beta-amyloidu. Má tedy potenciál zpomalit postup Alzheimerovy choroby. Podobně mangiferin potlačoval poškození jaterních buněk aktivací nukleárního faktoru E2 (Nrf2) a inhibicí inflamasomu.
Antidiabetické působení mangiferinu je pravděpodobně dáno jeho schopností inhibovat tyrosinfosfatázu 1B (PTP1B), která potlačuje normální aktivaci inzulinové signální kaskády a podílí se tak na inzulinové rezistenci. Tento efekt byl prokázán i po podání myším KK-Ay, které mají DM2 a rezistenci vůči inzulinu. Mangiferin snížil glykémii nemocných myší, ale zdravé jedince neovlivnil.
Vzhledem k chemické struktuře mangiferinu je očekávatelné, že se bude jen málo absorbovat po perorálním podání. Provedené farmakokinetické studie svědčí o tom, že biologickou dostupnost lze signifikantně zvýšit podáním mangiferinu v kombinaci s jinými bylinnými extrakty, popřípadě v komplexu s β-cyklodextrinem.
Na základě uvedených údajů lze konstatovat, že mangiferin má příznivé antioxidační, protizánětlivé a antidiabetické účinky. S ohledem na optimalizaci biologické dostupnosti je vhodné jej podávat v kombinaci s dalšími léčivými rostlinami.
(jtr)
Zdroj: Jyotshna, Khare P., Shanker K. Mangiferin: a review of sources and interventions for biological activities. BioFactors 2016; 42 : 504–514, doi: 10.1002/biof.1308.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
