Xerosis cutis neboli suchá kůže představuje jednu z nejčastějších příčin návštěv dermatologické ambulance. Poškození kožního krytu není pouze kosmetickou obtíží, ale také významným zdravotním problémem, který výrazně narušuje kvalitu života nemocných jedinců. V péči o suchou kůži se uplatňují režimová opatření a dermatologická externa.
Suchá kůže provází řadu chronických kožních onemocnění, například atopickou dermatitidu či lupénku. Obsah vody ve stratum corneum se u zdravých jedinců pohybuje v rozmezí 15–20 %. Při snížení hydratace pod 10 % dochází k rozvoji hrubého šupinatého vzhledu pokožky. Právě lipidová vrstva stratum corneum hraje důležitou roli v zadržování vody v organismu. Při snížení množství lipidů nebo poruše jejich poměrného zastoupení dochází k narušení celkové elasticity a flexibility pokožky. Proti nadměrným ztrátám vody se kromě lipidů uplatňují i další substance. Mezi nejdůležitější patří NMF (natural moisturizing factor), glycerol a kyselina hyaluronová.
Při narušení kontinuity kožního krytu se zvyšují ztráty vody a kůže se stává suchou. Mezi příznaky xerosis cutis patří přítomnost šupin, zčervenání, prasklinky, drsnost a nerovnost kožního povrchu. Současným podrážděním intraepidermálních nervových zakončení je vyvoláno svědění, které nutí nemocného ke škrábání a prohlubuje tak circulus vitiosus poškození. Suchá kůže přitom není pouhou kosmetickou obtíží, ale výrazným zdravotním problémem vedoucím k celé řadě komplikací, které snižují kvalitu života nemocného.
Kromě režimových opatření se v každodenní péči o suchou pokožku uplatňují dermatologická externa, která hydratují a promašťují kůži a současně zmírňují zánět a pocit svědění. Obnova kožní bariéry přitom probíhá ve třech fázích. Během první fáze, která nastává bezprostředně nebo hodinu po aplikaci externa, se pomocí okluze snižují ztráty vody. V druhé fázi, zahrnující asi šest hodin po aplikaci externa, dochází k penetraci lipidů do stratum corneum. V poslední, třetí fázi, probíhající 6–24 hodin po aplikaci, se lipidy z externa začleňují s lipidy kůže do lamelózních tělísek.
Při výběru vhodného přípravku je zapotřebí zohlednit několik faktorů, zejména lokalizaci, rozsah a závažnost kožního nálezu a věk nemocného. U alergiků a akutních stadií zánětu je třeba volit indiferentní externa kvůli možnému rozvoji podráždění kůže. Příkladem hromadně vyráběného přípravku pro každodenní péči o suchou pokožku je krém Belobaza. Krém je vhodný ke každodenní péči o suchou kůži, ale také představuje vhodný doplněk při terapii dermatóz a dalších dermatologických onemocnění. Výhodou tohoto přípravku je skutečnost, že neobsahuje lanolín, parabeny, syntetická barviva ani parfémy. Krém je tak vhodný i pro citlivou pokožku dětí.
Suchá kůže představuje výrazný kosmetický, sociální a zdravotní problém, který narušuje kvalitu života nemocných. Základem úspěšné terapie je dodržování režimových opatření a pravidelná aplikace dermatologických extern, které přispívají k obnově fyziologických vlastností kůže. Krém Belobaza je vhodný pro pravidelnou péči o citlivou pokožku dětí a pro pokožku postiženou ekzémem, dermatózou či dermatitidou.
(holi)
Zdroj: Hugo J. Suchá kůže a péče o ni.
Diklofenak epolamin je vysoce rozpustná sůl účinné látky s prokázanými protizánětlivými, analgetickými a antipyretickými účinky. Jaké je spektrum jeho indikací a čím se liší od jiných solí diklofenaku? Odpoví přehledná infografika.
