Z výsledků dotazníkové studie vyplývá, že muži, pacienti s diagnostikovanou ulcerózní kolitidou, vykazovali nižší adherenci. Nízkou adherenci měli také pacienti bez pracovní neschopnosti, tj. zaměstnaní. U žen byl signifikantním faktorem věk pacientky, ten určoval u žen mladších třiceti let nízkou adherenci.
Popisovaná studie se týká pacientů s diagnostikovaným nespecifickým střevním zánětem, tedy Crohnovou chorobou (CD) či ulcerózní kolitidou (UC). Adherence označuje to, jak poctivě pacient dodržuje předepsaný léčebný režim. Zahrnuje vůli zahájit léčbu a užívat léky přesně tak, jak je lékař předepsal. Studie probíhala formou dotazníku u ambulantních pacientů v průběhu sedmi let. Statistické metody zohledňovaly věk, pohlaví, socioekonomické i další faktory.
Z celkem 326 pacientů užívalo 58 % medikaci 5-ASA (kyselina 5-aminosalicylová) a 21 % imunosupresivní léky. Adherence (ukazatel úspěšnosti a průběhu léčby) byla poté rozdělena na nízkou a vysokou, a dále hodnocena podle určení konkrétních příčin případné nespolupráce.
Z výsledků dotazníkové studie vyplývá, že muži, pacienti s diagnostikovanou ulcerózní kolitidou, vykazovali nižší adherenci. Nízkou adherenci měli také pacienti bez pracovní neschopnosti, tj. zaměstnaní. U žen byl signifikantním faktorem věk pacientky, ten určoval u žen mladších třiceti let nízkou adherenci. Užívání 5-ASA (perorálně či rektálně) nebylo v žádné souvislosti s dodržováním léčby. U žen byla otázka užívání imunosupresivních léků spojena s vysokou adherencí. Malá ochota a špatná spolupráce pacienta s lékařem byla spojena s nízkou adherencí.
Přibližně u jedné třetiny pacientů této kanadské studie byla zaznamenána nízká adherence. Hodnoty se překvapivě výrazně lišily mezi pohlavími. Z výsledků vyplývá, že vysoká adherence byla zjištěna u 73 % mužů a 63 % žen z celkových 326 účastníků studie.
Zdroj:
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
