Každým rokem se zejména v souvislosti s „chřipkovou sezónou“ zvyšuje výskyt respiračních horečnatých onemocnění virového původu. Vhodnou možností v jejich terapii jsou kombinovaná analgetika-antipyretika (KAP), která tlumí projevy onemocnění a přináší pacientům úlevu. Jako vhodná varianta se jeví zejména KAP na bázi paracetamolu.
Při léčbě „chřipky a nachlazení“, tedy horečnatých virových onemocnění, je hlavním účelem medikace potlačení projevů nemoci. Častou volbou bývají kombinovaná analgetika-antipyretika (KAP). Ta pacientovi přinášejí výhodu jednoduchého užívání při ponechání výhody synergického působení různých látek.
Základem KAP je paracetamol, méně pak kyselina acetylsalicylová nebo kombinace obou látek. Kombinovaná analgetika slouží k terapii slabé až středně silné bolesti a k symptomatické léčbě horečnatých infekcí dýchacích cest virového původu. Další složkou bývají slabé opioidy (zejména kodein a dextromethorfan), které jsou v těchto případech užívány k potlačení suchého či záchvatovitého kašle a zároveň zvyšují analgetický účinek léku.
Užití KAP na bázi paracetamolu se jeví jako vhodnější, neboť paracetamol na rozdíl od kyseliny acetylsalicylové nepoškozuje sliznici zažívacího traktu a neovlivňuje srážlivost krve. Dvojnásob to platí u starších osob, kde v souvislosti s užíváním nesteroidních antiflogistik byl zjištěn také vyšší výskyt kardiovaskulárních onemocnění (závažné je zejména zvýšené riziko městnavého srdečního selhání po užití některých nesteroidních antirevmatik). Zároveň je nutné zdůraznit, že kyselina acetylsalicylová je kontraindikovaná u dětí do 16 let, u pacientů s hemorhagickou diatézou, u žen v posledním trimestru těhotenství a u osob s aktivní vředovou chorobou zažívacího traktu.
V případě kombinace paracetamolu s kodeinem pro vnitřní (per os) užití je zároveň vyšší pravděpodobnost analgetického účinku, než by měly jejich jednotlivé složky, pro což existují solidní důkazy získané prostřednictvím EBM (medicíny založené na důkazech). Přitom jde o relativně šetrné KAP bez rizik gastrointestinálního krvácení nebo cévních příhod, na rozdíl od nesteroidních antiflogistik, jejichž užití je rizikové zejména u osob starších 65 let.
(norg)
Zdroje: 1. Prokeš M., Suchopár J. Kombinovaná analgetika-antipyretika a jejich rizika. Medicína pro praxi 2015; 12 (5): 247–251.2. Kršiak M. Pokroky ve farmakoterapii bolesti. Paliatívná medicína a liečba bolesti 2008; 1 (3): 114–118.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Nemáte účet? Registrujte se
Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.
