Tři jsou více než jeden: Kombinace 3 vitaminů skupiny B prodlužuje délku neuritů

Neuropatie a neurotropní vitaminy

Periferní neuropatie patří mezi nejčastější onemocnění periferního nervového systému u dospělých. Typicky se projevuje paresteziemi, bolestí nebo poruchami čití, přičemž nejčastější příčinou je diabetes mellitus. Kauzální léčba vedoucí k reverzi neuropatie dosud není k dispozici.

Pro propojení nervových buněk a správnou funkci nervového systému je zásadní růst neuritů. Neurotropní vitaminy skupiny B –⁠ thiamin (vitamin B₁), pyridoxin (vitamin B₆) a kobalamin (vitamin B₁₂) –⁠ se dlouhodobě používají jako podpůrná léčba neuropatií:

• Vitamin B₁ je nezbytný pro energetický metabolismus neuronů, podílí se na tvorbě adenosintrifosfátu (ATP) a nikotinamidadenindinukleotidfosfátu (NADPH).
• Vitamin B₆ se podílí na syntéze neurotransmiterů.
• Vitamin B₁₂ podporuje syntézu myelinu a regeneraci nervové tkáně.

Jednotlivé vitaminy se funkčně nenahrazují, ovšem předpokládá se jejich biochemická synergie. Experimentální studie proto zkoumala, zda kombinace B₁, B₆ a B₁₂ podporuje růst neuritů výrazněji než jednotlivé vitaminy podané samostatně.

In vitro model

Autoři použili neuronovou buněčnou linii NG108-15 (hybrid myšího neuroblastomu a potkaního gliomu). Buňky byly kultivovány v médiu bez vitaminů B₁, B₆ a B₁₂. Následně byly exponovány:

• vitaminu B₁ v koncentraci 40 μM
• vitaminu B₆ v koncentraci 20 μM
• vitaminu B₁₂ v koncentraci 0,4 μM
• nebo kombinaci všech 3 vitaminů v poměru 100 : 50 : 1

Zvolené koncentrace odpovídaly dříve stanoveným optimálním in vitro dávkám. Buňky byly po nasazení léčby sledovány 24 hodin pomocí systému pro živou buněčnou analýzu. Po ukončení inkubace byly buněčné kultury fixovány 4% paraformaldehydem a následně imunocytochemicky zpracovány. Pro vizualizaci neuritických výběžků byl použit neuronový marker βIII-tubulin. Po permeabilizaci buněk a blokování nespecifické vazby byla aplikována primární protilátka proti βIII-tubulinu a následně odpovídající fluorescenčně značená sekundární protilátka.

Kvantitativní hodnocení spočívalo v manuálním měření délky všech identifikovaných neuritů ve zvolených zorných polích pomocí softwaru ImageJ. Hodnocena byla výhradně délka neuritů, nikoliv počet buněk nebo plocha buněčných těl. Data byla analyzována pomocí jednofaktorové analýzy rozptylu (ANOVA) s následným Tukeyho post hoc testem. Za statisticky významné byly považovány hodnoty p < 0,05.

Výsledky 

Fluorescenční mikroskopie potvrdila výraznější extenzi neuritů u buněk ošetřených kombinací vitaminů ve srovnání s jednotlivými vitaminy. Průměrná délka neuritů činila:

• 64,48 µm při absenci vitaminů
• 66,32 µm po podání vitaminu B₁
• 72,29 µm po podání vitaminu B₆
• 74,32 µm po podání vitaminu B₁₂
• 97,43 µm při kombinaci B₁, B₆ a B₁₂

Kombinace všech 3 vitaminů vedla k relativnímu nárůstu délky neuritů o 51,10 % oproti kontrole bez vitaminů (p < 0,001). Naproti tomu jednotlivé vitaminy nezpůsobily statisticky významné prodloužení neuritů (p > 0,05), přestože byl pozorován numerický nárůst o 2,85 % (B₁), 12,11 % (B₆), respektive 15,25 % (B₁₂). Efekt kombinace výrazně převyšoval účinek jednotlivých vitaminů –⁠ byl 3,35× vyšší než účinek vitaminu B₁₂, 4,22× vyšší než účinek vitaminu B₆ a 17,92× vyšší než účinek vitaminu B₁. Součet účinků jednotlivých vitaminů nedosahoval efektu kombinace, což podporuje hypotézu synergického působení.

Závěr a diskuse

Kombinace vitaminů B₁, B₆ a B₁₂ vedla v modelu neuronové linie k významnému prodloužení neuritů, zatímco jednotlivé vitaminy podané samostatně statisticky významný efekt neprokázaly. Studie podporuje hypotézu biochemické synergie mezi neurotropními vitaminy skupiny B při podpoře neuritického růstu. Studie však byla provedena v in vitro modelu zdravých neuronů a klinická relevance těchto zjištění vyžaduje další experimentální a klinické ověření.

(lp)

Zdroj: Rayner M. L. D., Ruiz A. J., Viel C. The combination of neurotropic B vitamins (B₁, B₆, and B₁₂) is superior to individual B vitamins in promoting neurite growth in vitro. In Vitro Cell Dev Biol Anim 2025; 61 (3): 264–267, doi: 10.1007/s11626-025-01024-3.