TAJEMSTVÍ MIKROBIOMU – DÍL 4: Výsledky z animálních studií naznačují, že vhodnými intervencemi a ovlivněním mikrobiomu bude možné zlepšit kvalitu života a předcházet rozvoji některých duševních poruch. Jakým způsobem komunikuje střevo s mozkem a do jaké míry se to může odrážet v našem duševním rozpoložení? Jak snížení diverzity mikrobiomu souvisí s psychickými poruchami a čím může výzkum mikrobiomu přispět k léčbě onemocnění CNS? I o tom hovoříme v dalším dílu našeho seriálu věnovaného významu mikrobiomu v medicíně a aktuálním poznatkům v této oblasti s přednostkou Kliniky psychiatrie LF UP a FN Olomouc prof. MUDr. Klárou Látalovou, Ph.D.
TAJEMSTVÍ MIKROBIOMU − DÍL 3: Souvisí střevní dysbióza a propustnost střeva s rozvojem civilizačních chorob? Je možné změnou stravy upravit stav mikrobiomu a oddálit tak vznik obezity, metabolického syndromu či diabetu mellitu 2. typu? „Mezi námi a prostředím existuje třetí hráč, který rozhoduje, zda se diabetes projeví, a tím je právě mikrobiom. Tohoto hráče jsme schopni ovlivnit a snížit tak riziko vzniku diabetu mellitu i dalších onemocnění,“ uvádí vedoucí oddělení klinického výzkumu Diabetologického centra FNKV v Praze doc. MUDr. Jan Gojda, Ph.D.
Jaké další poznatky mohou změnit přístup k léčbě metabolických onemocnění, se dozvíte v dalším dílu našeho seriálu věnovaného významu mikrobiomu v medicíně.
TAJEMSTVÍ MIKROBIOMU − DÍL 2: V dalším pokračování našeho seriálu videopodcastů věnovaných hojně diskutovanému tématu mikrobiomu jsme se zaměřili na jeho význam v onkologii. V rozhovoru s klinickou onkoložkou a přednostkou Ústavu radiační onkologie 1. LF UK a FN Bulovka prof. MUDr. Petrou Tesařovou, CSc., si povídáme mimo jiné o tom, proč se onkologický výzkum začal problematikou mikrobiomu více zabývat teprve v posledních letech, co je největší výzvou v této oblasti a jak souvisí s výskytem i těch typů karcinomů, u kterých byste to možná nečekali.
TAJEMSTVÍ MIKROBIOMU − DÍL 1: Co nevíme o mikrobiomu? Ne, skutečně čtete správně, o mikrobiomu a jeho spojení se slizniční imunitou toho stále více nevíme, než víme. Hranice jeho současného poznání by ovšem málokdo vymezil lépe než nestorka české imunologie prof. MUDr. Helena Tlaskalová-Hogenová, DrSc., z Ústavu imunologie a mikrobiologie 1. LF UK a VFN v Praze, která se zmíněnému tématu věnuje již téměř šest dekád. Během této doby se mimo jiné zásadně zdokonalily způsoby jak mikrobiom zkoumat − a tuto cestu si společně můžeme projít v následujícím videopodcastu.
AKTUÁLNĚ Z PRAXE − DÍL 83: Obezita je dnes odbornou komunitou považována za nemoc. Laickou veřejností však může být stále vnímána jako vada na kráse, osobní selhání, tabu či stigma. S dostupností nových farmakoterapeutických možnosti je tak lékař mnohdy postaven před otázku, jak léčbu obezity pacientovi nabídnout. Poradit nám s tím přišla MUDr. Barbora Doležalová z endokrinologické ambulance kliniky INTENDIA v Chrudimi.
AKTUÁLNĚ Z PRAXE − DÍL 84: Podpůrná léčba zásadně ovlivňuje jak bezpečnost, tak také úspěšnost protinádorové terapie. Febrilní neutropenie i anémie mohou výrazně ohrozit průběh léčby a prognózu pacienta. Jak jim včas předcházet, kdy zahájit primární profylaxi a jaké máme zkušenosti z reálné klinické praxe? I na tyto otázky odpovídá v našem novém podcastu primářka onkologicko-chirurgického oddělení FN u sv. Anny v Brně MUDr. Jana Katolická, Ph.D.
AKTUÁLNĚ Z PRAXE − DÍL 85: Od pouhé kontroly onemocnění se léčba chronické lymfocytární leukémie (CLL) posouvá k dosažení hlubokých remisí a ke strategickému plánování napříč celým léčebným algoritmem. Jakou pozici mají inhibitory Bcl-2 v 1. linii? Kdy volit kontinuální terapii inhibitory BTK? A jak přistupovat k vysoce rizikovým pacientům nebo zahájení léčby venetoklaxem v praxi? Odpovědi nabízíme v první části rozhovoru s MUDr. Martinem Špačkem, Ph.D., z 1. interní kliniky – kliniky hematologie 1. LF UK a VFN v Praze.
AKTUÁLNĚ Z PRAXE − DÍL 86: Od pouhé kontroly onemocnění se léčba chronické lymfocytární leukémie (CLL) posouvá k dosažení hlubokých remisí a ke strategickému plánování napříč celým léčebným algoritmem. Jakou roli může sehrát minimální reziduální nemoc (uMRD) při řízení délky terapie? Jaké jsou možnosti retreatmentu při relapsu? Jak do rozhodování vstupuje klonální evoluce? A kam směřuje léčba CLL včetně očekávaných výsledků studie CLL17? Odpovědi přináší druhá část rozhovoru s MUDr. Martinem Špačkem, Ph.D., z 1. interní kliniky – kliniky hematologie 1. LF UK a VFN v Praze.
AKTUÁLNĚ Z PRAXE − DÍL 87: Relabující či refrakterní chronická lymfocytární leukémie (R/R CLL) představuje stále komplexnější terapeutickou výzvu. Jaké jsou tedy dnešní možnosti její léčby? Jak se změnilo postavení inhibitorů BTK a BCL-2 a podle čeho vybírat mezi kontinuální a časově omezenou terapií? V první části rozhovoru s doc. MUDr. Martinem Šimkovičem, Ph.D., ze IV. interní hematologické kliniky LF UK a FN Hradec Králové se zaměřujeme na strategické plánování léčby a sekvenci jednotlivých terapeutických modalit.
