Podle výsledků nové studie zaměřené na vztah kávy, čaje a limonád ke vzniku kolorektálního karcinomu je možné popíjet bez obav kávu i slazené nápoje. Časté pití čaje je podle studie spojeno s mírným zvýšením rizika vzniku karcinomu, tento výsledek však může být způsoben dalšími proměnnými.
Incidence kolorektálního karcinomu se mezi různými zeměmi výrazně liší, v některých případech až 25krát, a je pravděpodobné, že se na těchto rozdílech podílí také odlišný životní styl. Například káva a čaj obsahují množství látek, které mohou riziko vzniku kolorektálního karcinomu zvyšovat i snižovat. Otázkou je, který účinek nakonec převáží.
Autoři studie z Harvardské univerzity prozkoumali údaje o zdravotním stavu a dietní návyky více než 700 tisíc lidí, kteří byli sledováni po dobu dvaceti let. Kolorektální karcinom byl diagnostikován u méně než jednoho člověka ze sta a pití kávy ani slazených limonád nemělo na výskyt karcinomu žádný vliv. Závěr ohledně kávy je v souladu s výsledky dřívějších studií na toto téma. Na druhou stranu je pití slazených nápojů přímo spojeno s rizikovými faktory pro vznik kolorektálního karcinomu, jako jsou diabetes nebo obezita. Podle autorů mohou být výsledky studie na toto téma limitované, protože jen málo lidí pije skutečně velké množství slazených nápojů a děti jich obvykle pijí více než dospělí. Proto by se budoucí studie měly cíleně zaměřit na zhodnocení jejich vlivu v časnějším věku.
Mezi účastníky studie, kteří konzumovali největší množství černého čaje (více než čtyři šálky denně), bylo zaznamenáno riziko vzniku kolorektálního karcinomu vyšší průměrně o 28 %. Podle autorů studie však může být tento výsledek způsoben dalšími faktory, které nebyly sledovány. Také proto je v současné době vztah čaje a kolorektálního karcinomu považován za nevyřešený.
(vek)
Zdroj:
Zhang X. et al.: Risk of colon cancer and coffee, tea, and sugar-sweetened soft drink intake: pooled analysis of prospective cohort studies. J Natl Cancer Inst. 102 : 771–83, 2010.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
